Hlavní obsah

To díky nám možná Pravčická brána neshořela, odráží kritiku podnikatel

Foto: Mirek Srb, Shutterstock.com

Peníze za vstup k Pravčické bráně inkasuje majitel pozemku a Sokolího hnízda, někteří politici kritizují, že z toho nijak netěží národní park.

Reklama

Turistický byznys na Pravčické bráně kritizují další politici. Majitel pozemku a zámečku Sokolí hnízdo ale vysvětluje, že jen neznají fakta. Tvrdí, že část vybraných peněz investuje zpět do národního parku.

Článek

Jak před pár dny upozornily Seznam Zprávy, unikátní skalní útvar Pravčická brána patří národnímu parku České Švýcarsko, ale objekt v sousedství vlastní soukromá firma podnikatele Alexeje Krenkeho, která za průchod k přírodnímu divu vybírá už od konce 90. let poplatky.

Tuto praxi kritizuje už delší dobu děčínský senátor Zbyňek Linhart (za STAN) a nyní se k němu přidalo i několik poslanců. Vadí jim především to, že z vybraných peněz podle nich nijak neprofituje národní park.

„České Švýcarsko je jedno z nejhezčích míst, které v Česku máme. Měli bychom se zamyslet nad tím, jestli je v pořádku, že tam člověk vybírá takové peníze a nijak je do té oblasti nevrací,“ řekl Seznam Zprávám například poslanec Jaroslav Bžoch (ANO).

Krenke ale tuto kritiku rázně odmítá. Tvrdí, že do areálu i národního parku investují neustále, jako příklad uvedl novou čističku odpadních vod nebo systém vsakování vody. „Ten dokonce možná ochránil Pravčickou bránu od požáru, jelikož za jejím obloukem vytvořil pás vlhké půdy, kam velký oheň už nešel,“ domnívá se.

Bžoch chce věc začít řešit v září na prvních schůzích krajských zastupitelstev. „To bude dobrá příležitost s tím něco začít dělat,“ myslí si.

Podnikatel Krenke vidí v celé kauze především politické téma. „Všichni v okolí Hřenska ještě bojujeme s požárem a počítáme obrovské škody. Snaha se za každou cenu zviditelnit a přiživit vlastní PR na této ničivé katastrofě je politováníhodná. Doba na tuto diskuzi je opravdu špatná,“ reagoval Krenke na adresu politiků.

Zároveň tvrdí, že senátoru Linhartovi několikrát nabízel schůzku, kde by popsal své aktivity, na konkrétním termínu se ale nikdy nedohodli. Výhrady senátora podle něj už nejsou aktuálními problémy. „Pan senátor mluví o tom, co se už dávno děje. Jen o tom buď neví, anebo vědět nechce,“ uvedl.

Vyvlastnění je krajní řešení

Situaci chce řešit i poslanec za ODS a místostarosta Litoměřic Karel Krejza. „Budu apelovat na premiéra, aby tuto situaci především s paní ministryní probral,“ uvedl s odkazem na ministryni životního prostředí Annu Hubáčkovou (za KDU-ČSL).

Ta už pro Seznam Zprávy uvedla, že zatím nemá dostatek informací, aby mohla k věci zaujmout kvalifikovaný názor.

Podle Krejzy by bylo veřejným zájmem i případné vyvlastnění, zároveň ale zdůraznil, že je to úplně krajní řešení a s podnikatelem se spíš budou snažit jednat.

„Jsou to nějaké chyby z minulosti, které se občas obtížně napravují. V této vyhrocené situaci k tomu bude ale větší vůle, sám člověk nic nezvládne. Je to otázka i na právníky,“ podotkl Krejza.

Řešit poplatky teď je nehorázné

Do sporu v tuto chvíli nechce vstupovat vedení národního parku. Podle mluvčího parku Tomáše Salova není vhodné řešit vstupné k bráně ve chvíli, kdy park ještě stále hoří.

„Jsme v krizové situaci, vznášet nyní toto téma mi přijde téměř nehorázné. Máme teď plné ruce práce s úplně jinými věcmi než řešit, jestli se někdo cítí dotčený tím, že je někde v národním parku soukromý majetek a že tam provozovatel vybírá vstupné,“ řekl.

„Nemůžeme na pozadí požáru řešit jiné zájmy regionálního, nebo politického charakteru. Nemáme na to kapacitu – jako správa máme práci s tím, jak nakrmit jedenáct set hasičů,“ dodal.

Miliony ze vstupného

  • Podle údajů agentury CzechTourism loni navštívilo Pravčickou bránu 170 tisíc lidí.
  • Firma Paal, jejímž jednatelem je Alexej Krenke, vybírá za průchod přes své pozemky od každého dospělého návštěvníka 95 korun, od dětí a studentů 30 Kč.
  • Pokud by jeden návštěvník zaplatil v průměru 50 Kč, celkový výtěžek jen z loňska by byl 8,5 milionu korun.

Salov ale potvrdil, že správa národního parku má zpracovanou studii, která řeší všechny možné alternativní varianty přístupů k Pravčické bráně a vyhlídkám nad Sokolím hnízdem. Tedy že by se k bráně přistupovalo jinou trasou než tou v majetku podnikatele Krenka. „Máme přehled o technické náročnosti případného opatření, ale teď je to úplně mimo,“ uzavřel.

Obrazem: Jak teď vypadá cesta k Pravčické bráně

+8

Reklama

Doporučované