Článek
Češi ve výuce nechtějí umělou inteligenci a chytré telefony, ukázal výzkum Monitor vzdělávání 2025 společnosti Ipsos. Respondenti v něm hodnotili kvalitu a výzvy v českém vzdělávání a využívání technologií na školách.
Pohled Čechů na technologický pokrok a umělou inteligenci ve vzdělávání se zhoršuje. Třetina dotázaných si myslí, že dopad technologií a AI na vzdělávání bude více negativní než pozitivní. Od roku 2024 stoupl počet lidí s negativním pohledem o sedm procent, v roce 2025 také poprvé překonal skupinu, která očekává spíše pozitivní dopady. V ty s vlivem technologického pokroku doufá 24 procent dotázaných.
„S rostoucím využíváním nástrojů AI roste i povědomí o rizicích spojených s technologickým pokrokem, jako jsou obavy z ohrožení bezpečnosti, nárůstu dezinformací, úpadku lidské komunikace i přílišné závislosti na umělé inteligenci,“ popsala socioložka a manažerka komunikace Ipsos Markéta Kneblíková.
Výzkum je součástí dlouhodobého projektu Seznam Zpráv Jak se žije v Česku.
Vstřícnější vztah mají podle Ipsosu k umělé inteligenci mladší generace. Na rozdíl od starších lidí s ní totiž mají více zkušeností a její roli ve vzdělávání tak vnímají pozitivněji.
Pro AI chybí pravidla i připravenost škol
Pro zákaz používání umělé inteligence včetně ChatGPT se ve výzkumu vyslovilo 34 procent dotázaných. I toto číslo od minulého roku stouplo. Obavy podle Kneblíkové souvisí s rychlým rozvojem AI i nedostatečnou připraveností škol.
„Z našeho dalšího loňského výzkumu mezi dětmi od 12 do 17 let vyplynulo, že podle 76 % žáků a studentů je na školách jen velmi málo učitelů, kteří umělé inteligenci rozumějí a vědí, jak s ní pracovat,“ doplnila Kneblíková. K omezování AI ve školách se veřejnost zřejmě přiklání také kvůli absenci jasných pravidel k jejímu používání.
Vedoucího oddělení Digitalizace ve vzdělávání Národního pedagogického institutu (NPI) Ondřej Neumajer si nárůst nedůvěry v AI vysvětluje tím, jak lidé přijímají inovace. „Nová technologie zezačátku vystřelí, je chválená. Ale s postupným zaváděním se dostává k větší skupině lidí, kteří objeví její chyby a začínají být kritičtí,“ popsal.
Úplný zákaz používání umělé inteligence ve školách podle Neumajera není dobrou cestou. Školáci se podle něj musí s podobnými nástroji naučit pracovat a kriticky je vyhodnocovat. „Děti se chtějí učit jen to, v čem vidí okamžitý přínos a rychlý výsledek. Pokud je omezíme zákazy, bude pro ně škola ještě víc nepříjemná,“ doplnil.
Umělou inteligenci lze využít ve výuce v řadě středoškolských oborů, například v elektrotechnice či zemědělství. Podle NPI má využití i na základních školách, studenti si skrze generativní AI mohou například plánovat práci nebo navrhovat strukturu zadaného úkolu.
Kromě použití přímo ve výuce může AI sloužit také jako nástroj adaptivního vzdělávání. „Dokáže každému žákovi zprostředkovat výuku těmi způsoby, podle kterých se učí nejlépe a dokáže tak látku co nejpřesněji pochopit,“ uvedl Neumajer.
Více než polovina Čechů nechce ve školách mobily
Skepticky se Češi staví také k používání chytrých telefonů ve školách. Pro zákaz je 55 procent dotázaných. Oproti roku 2024 odpůrců telefonů ve školách přibylo, proti mobilům se tehdy postavila přesně polovina respondentů.
Za tímto sílícím názorem stojí podle Kneblíkové podobná rozhodnutí v okolních evropských zemích. „Často se také zmiňují negativní dopady, jako jsou zhoršená pozornost, nárůst kyberšikany či zhoršující se duševní zdraví mladé generace,“ doplnila.
České školy si v současné době regulaci mobilních telefonů řídí samy, úplný zákaz mimo výuku platí v polovině z těch, které mají ročníky od první do deváté třídy. Asi v 15 procentech všech škol pak platí úplný zákaz zařízení v celém areálu. Téma je jedním z prvních, kterým se chce věnovat nový ministr školství Robert Plaga (ANO).
Nový ministr uvedl, že si školy, které mobily zakázaly, toto opatření chválí. K plošnému zákazu přistoupila ve školách řada evropských států, Plaga se při rozhodování hodlá inspirovat právě i daty ze zahraničí.
Plošný zákaz však nemusí být ideální. „Regulace či zákaz telefonů by měly zůstat v rukou ředitelů,“ myslí si Neumajer, „škola se pak může bavit s rodiči či školními parlamenty, na základě čehož vznikne nějaká strategie pro používání mobilů. V případě plošného zákazu podobná možnost odpadá.“
Stejně jako umělá inteligence má i chytrý telefon ve výuce řadu využití. „Pracovat se dá třeba s mapami, dnešní mobily mají také různá čidla, například hloubkoměr. Měřit dokáže i vibrace či odstředivé síly, lze jej použít jako vodováhu nebo úhloměr,“ popsal Neumajer. Zmínil také aplikace pro určování rostlin či k výuce jazyků.
Rodiče českých školáků se staví také proti sociálním sítím. Pro jejich zákaz u dětí do 14 let je 60 procent dotázaných. V globálním průměru je však toto číslo vyšší, přístup na sítě by dětem zakázalo 73 procent lidí.
Osnovy jako největší výzva
Ve výzkumu Ipsosu měli dotázaní také hodnotit největší výzvy vzdělávacího systému. Za největší z nich považují Češi zastaralé učební osnovy, jako problematické je vnímá především mladší generace. Osnovy hodnotili jako největší výzvu i respondenti v letech 2024 a 2023.
Série Seznam Zpráv.
„Lidé vnímají zejména nesoulad mezi obsahem výuky a kompetencemi, které vyžaduje současný svět práce i každodenní život,“ vysvětlila Kneblíková. „Podle české veřejnosti dává vzdělávací systém příliš málo prostoru dovednostem, jako jsou kritické myšlení, komunikace, kreativita a spolupráce, ale také technickým a AI znalostem.“
Od září minulého roku se v některých školách zkouší nové rámcové vzdělávací programy, které budou od roku 2027 platit pro všechny základní školy. Na rozdíl od osnov z roku 2005 se mají děti učit méně věcí nazpaměť, výuka má být více smysluplná a praktická.
Nová úprava osnov neurčuje, co se mají děti učit v jednotlivých ročnících, ale popisuje, s čím se má žák seznamovat na různých stupních vzdělávání a co by měl na jejich konci umět. Školy by si podle rámcového vzdělávacího programu měly vytvořit vlastní učební plány.
Výuka ve školách, které se stále řídí původními, dvacet let starými osnovami, může být podle Neumajera překonaná. To, že se vzdělávání nevyvíjí a je ustrnulé, je však problémem jednotlivých zařízení.
„Hlavním cílem většiny učitelů není učit děti obsah nazpaměť, ale rozvinout jejich osobnost a znalosti,“ uvedl Neumajer. „Samozřejmě se stále najde pár pomatenců, kteří si myslí, že je důležité umět periodickou tabulku nazpaměť, ale je jich stále méně,“ doplnil.
Jako další výzvy pro české školství vidí Češi nedostatečné financování z veřejných zdrojů či neuspokojivou odbornou přípravu učitelů. Celkový pohled na kvalitu vzdělávacího systému se však u Čechů mění k lepšímu. Jako dobrou ji zhodnotilo 39 procent respondentů oproti 37 procentům v roce 2024.
