Článek
Aktuálně využívá státem hrazené nouzové ubytování pro válečné uprchlíky z Ukrajiny více než 28 500 lidí. Ve středu senátoři rozhodnou o balíku změn Lex Ukrajina VI, který mimo prodloužení dočasné ochrany o další rok ošetřuje i budoucnost nouzového ubytování.
Nově od září 2024 bude stát za uprchlíky hradit ubytování v nebytových prostorech, jako jsou ubytovny nebo penziony a hostely, jen u nově příchozích, a to pouze 90 dní od udělení dočasné ochrany. Aktuálně platí, že stát hradí ubytování 150 dní.
Zároveň nová úprava také zcela ruší výjimku pro takzvané zranitelné osoby, kam se počítají děti a studenti do 26 let, matky starající se o malé děti, senioři nebo lidé se zdravotním postižením.
Konkrétně: v Praze podle systému HUMPO aktuálně v nouzovém ubytování přebývá 3022 lidí, z toho 2891 více jak 150 dní, a jde tedy o zranitelné osoby. I ty v září příštího roku vypadnou ze systému státem hrazeného nouzového ubytování.
„To znamená, že všechny osoby, které k 1. září 2024 dovrší dobu 90 dní, budou muset nouzové ubytování opustit nebo po dohodě s ubytovatelem přejít do standardního smluvního režimu, tedy si ubytování hradit z vlastních prostředků,“ stojí v důvodové zprávě pozměňovacího návrhu poslance Petra Letochy (STAN), který přísnější pravidla prosadil.
„Prvotně je třeba říct, že to bylo konzultováno s Ministerstvem vnitra. Šlo o to, že postupem času musíme narovnávat podmínky pro všechny, kteří k nám přišli, a kterým jsme od začátku poměrně významně pomáhali a pomáháme pořád,“ vysvětluje poslanec pro Seznam Zprávy.
V důvodové zprávě pak vyčísluje, že týdně do České republiky průměrně dorazí 2000 až 2500 žadatelů o dočasnou ochranu. Z toho k nouzovému ubytování směřuje 260 až 320 osob.
Namísto nižších desítek tisíc osob se tak bude nouzové ubytování udržovat pro zhruba tisícovku osob, pokud současný trend bude pokračovat.
Zranitelným má pomoci vyšší dávka
Poslanec Petr Letocha zároveň ujišťuje, že Česká republika se o zranitelné osoby postará. „Máme potvrzeno od pana ministra Jurečky, že na to bude nadále dávat velký důraz. Neměla by to být zpráva pro tyto lidi, že by se měli něčeho obávat. Česká republika se o ně určitě postará,“ konstatuje poslanec.
Hlavní formou podpory válečných uprchlíků zůstane takzvaná humanitární dávka. A počítá se s tím, že u zranitelných lidí vzroste část humanitární dávky, která jde na bydlení. O přesné podobě zvýšení se aktuálně jedná a pracuje se s částkou 4800 korun za měsíc a osobu.
V rámci nouzového ubytování stát soukromým ubytovatelům hradí 350 korun za osobu a den. „Úhrada v nouzovém ubytování pro ubytovny je vyšší, než jak se bude zvyšovat část humanitární dávky na ubytování,“ popisuje jádro obav Magda Faltová ředitelka Sdružení pro integraci a migraci.
„Nikdo nezkoumá, co změna způsobí“
Mluví o tom, že chápe, že ubytovnám jsou od státu hrazené vysoké částky, na druhou stranu podle ní zatím nikdo nezkoumá, co se po změně pravidel stane. „Jestli si lidé budou schopni ubytování udržet, anebo jestli část ubytovaných odejde a bude to znamenat, že si nebudou moci najít bydlení,“ říká.
Zmocněnkyně pro lidská práva a národní koordinátorka pro adaptaci a integraci uprchlíků z Ukrajiny Klára Šimáčková Laurenčíková zdůrazňuje, že nouzové ubytování není vhodné k dlouhodobému pobytu.
„V mnoha případech se jedná o klasické ubytovny nevyhovující pro pobyt malých dětí, osob s postižením a dalších zranitelných skupin,“ říká. Podotýká, že Lex Ukrajina bude motivovat k hledání trvalého bydlení.
Připouští ale, že zvládnout přesun 28 tisíc osob do běžného bydlení během osmi měsíců představuje výzvu. „Víme, že v mnoha lokalitách není jednoduché nalézt vhodné bydlení za dostupnou cenu, nadto z dosavadních zpětných vazeb vyplývá, že část držitelů dočasné ochrany v nouzovém ubytování zůstává spíše proto, že si sami neví rady s vyhledáním bydlení a vyřízením dokumentů, další část v hromadném ubytování využívá vzájemnou výpomoc, třeba hlídání dětí,“ říká Klára Šimáčková Laurenčíková.
