Článek
Z jedné porodnice odchází téměř všechny děti plně kojené. Tedy matky je kojí svým mlékem a žádnou umělou výživu ani dokrm nepotřebují. V druhé porodnici ani polovina dětí kojená není. Přitom žádný objektivní důvod k takovému rozdílu není, obě porodnice poskytují ve svém regionu pro rodičky základní péči.
Tato data dává dohromady státní Ústav zdravotnických informací a statistiky ve svém přehledu ke Světovému týdnu kojení, ale anonymně. Takže nevíme, o které porodnice konkrétně jde. Nicméně ukazuje to na problém, který v Česku máme.
Kojených dětí ubývá
Podíl plně kojených dětí v poslední letech poklesl a matkám se ve všech porodnicích nedostává takové podpory pro kojení, jaká je z hlediska dobré praxe standardem.
„Podpora kojení musí být součástí širší podpory reprodukčního zdraví a práv žen, včetně jejich svobodné a informované volby. Znamená to vytvářet prostředí, které ženy nehodnotí a nevyvíjí na ně tlak, ale nabízí jim kvalitní informace bez komerčních vlivů, oporu a respekt,“ říká Klára Šimáčková Laurenčíková, zmocněnkyně vlády pro lidská práva.
Když se podíváme na další data, která jsou k dispozici, tak z nich plyne, že panují obrovské rozdíly v kojení podle místa narození dítěte. Zatímco v Ústeckém kraji každý desátý novorozenec odchází z porodnice s umělou výživou, na Vysočině to nejsou ani tři procenta dětí.
Průměrně je pak plně kojených dětí mateřským mlékem v Česku 75 procent. Pětina dětí má dokrm, to znamená, že kromě mateřského mléka dostávají po propuštění z porodnice i umělou výživu. A pět procent dětí zůstává odkázaných pouze na náhrady mléka.
„Mateřské mléko je pro všechny děti tím nejlepším startem do života, ale u předčasně narozených dětí hraje doslova klíčovou roli – snižuje riziko závažných komplikací, které pro ně mohou být až život ohrožující. Jeho dostupnost nemá být nadstandardem, ale běžnou součástí péče,“ říká náměstkyně Ministerstva zdravotnictví Michaela Matoušková.
Proto jednou z věcí, které plánuje Ministerstvo zdravotnictví pro podporu kojení udělat, je zajistit rozvoj sběren a bank dárcovského mateřského mléka, které hrají zásadní roli při péči o nejmenší a nejzranitelnější děti.
Tento bod doporučila ministerská Komise pro výživu kojenců a malých dětí. A právě s jejím fungováním je spojena druhá a také poněkud palčivější otázka kolem kojení novorozenců v Česku.
Seznam Zprávy zevrubně v minulých měsících popsaly, že se mezi lékaři a ministerstvem rozhořel spor o to, kdo může ve zmíněné komisi sedět. Podle ministerstva to nemůže být žádný odborník, který má vazby na výrobce umělého mléka, což se týká jak odborné společnosti neonatologů, tak i pediatrů a praktických dětských lékařů.
Ministerstvo zdravotnictví proto na posledním jednání v Senátu oznámilo, že by se mělo změnit fungování zmíněné komise. Podle ministerstva má dnes rozhodovací pravomoci, ale měla by fungovat jen na poradním principu jako podobné orgány, které ministerstvo zřizuje.
