Článek
Univerzita Karlova (UK) bude v pátek volit nového rektora. O pozici se uchází pět lidí včetně stávající rektorky Mileny Králíčkové. Kandiduje také analytický chemik a dlouholetý děkan Přírodovědecké fakulty UK Jiří Zima, současný prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost Ladislav Krištoufek, kinantropolog František Zahálka a geochemik Martin Mihaljevič. Funkční období nově zvoleného rektora by mělo začít v únoru 2026 a je čtyřleté. Rektora musí po zvolení ještě jmenovat prezident Petr Pavel.
Profesorka histologie a embryologie Králíčková vede UK od února 2022, je první ženou v čele UK. Univerzita podle ní musí být otevřená, potřebuje modernizaci a digitalizaci. Věnovat by se chtěla například férovému odměňování napříč univerzitou či investicím do budov UK. Na debatě kandidátů minulý týden uvedla, že si je vědoma chyb, které udělala v současném funkčním období. Králíčková byla v minulých měsících kritizována kvůli zpoždění stavby kampusu na Albertově i kvůli vysokým odměnám pro vedení UK. Zabývala se i sporem vedení Katolické teologické fakulty.
Zima je analytický chemik, v letech 2016 až 2024 byl děkanem Přírodovědecké fakulty (PřF) UK. Chce se mimo jiné věnovat digitalizaci nebo investicím do infrastruktury školy či kolejí. UK podle něj nevzkvétá tak, jak by mohla, uvedl na debatě kandidátů minulý týden. Zabývat by se chtěl například férovými podmínkami napříč fakultami, důležitá je podle něj jejich autonomie. Styl vedení univerzity podle něj musí být transparentní.
Krištoufek je profesorem ekonomie, specializuje se na decentralizované finance a kryptoaktiva. Od roku 2022 je členem vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. UK by chtěl v roce 2030 vidět jako vzor v Česku. Chce například zpřehlednit studium či posílit vědeckou otevřenost a kvalitu výzkumného prostředí. Věnovat se chce i digitalizaci a umělé inteligenci. Dále se chce zaměřit i na vnější výzvy, na debatě kandidátů zmínil například financování vysokých škol.
Mihaljevič se věnuje environmentální geochemii, v letech 2013 až 2020 byl proděkanem pro geologickou sekci a Ústav pro životní prostředí PřF UK. Na debatě kandidátů uvedl, že má pohled na univerzitní prostředí zdola a vidí potřeby učitelů a studentů jinak než členové vedení. Za hlavní výzvy pro UK označil finance, vzdělávání a celoživotní vzdělávání a změny na trhu práce. Chce také obnovit důvěru k vedení školy.
Zahálka je profesorem kinantropologie, v letech 2019 až 2024 byl předsedou akademického senátu univerzity. Věnovat se chce například transferu technologií, potřeba je podle něj i podporovat mladé vědce. Škola se podle něj musí zaměřit na investice do infrastruktury a digitálních nástrojů. Je důležité, aby se UK starala i o duševní zdraví studentů a zaměstnanců, uvedl na debatě kandidátů.
Univerzita Karlova je největší a nejstarší česká vysoká škola, má 17 fakult. Podle statistiky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na ní loni studovalo zhruba 53 000 studentů.
