Hlavní obsah

Úrazů páteře u vody výrazně ubylo. Díky chladnému létu, nyní přichází tropy

Foto: Shutterstock.com

V roce 2024 utrpělo poranění míchy 154 lidí, z nichž osm procent si zranění přivodilo skokem do vody.

I poklidný den u vody může mít tragický zvrat. Každoročně končí desítky skoků do vody těžkým poraněním páteře, bezvědomím nebo dokonce smrtí. Letos je zatím počet zraněných nižší, s příchodem tropických teplot však riziko roste.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Stačí jeden špatný odhad, jedna vteřina lehkomyslnosti. Rozhodnutí skočit do vody, často ve snaze o adrenalinový zážitek, může člověku v mžiku život změnit, nebo ho dokonce ukončit.

Scénář bývá většinou stejný. Dotyčný skočí do neznámé vody a skončí s úrazem páteře a míchy. V roce 2024 si v Česku vážně poranilo páteř 154 lidí, osm procent pak právě skokem do vody. Pro většinu z nich to znamená trvalé ochrnutí a život na vozíku.

„Myslel jsem si, že mám všechno pod kontrolou. Stačila jediná chyba a teď zbytek života strávím na vozíku. Jsem ale tady, abych na to mohl mladé lidi upozornit,“ upozorňuje Jan Mikeska, v současnosti lektor projektu BanalFatal!.

Projekt varuje před nebezpečím skoků do neznámé vody už jedenáct let. Za tu dobu podle svých odhadů oslovil více než 30 tisíc mladých lidí a připomněl jim, že voda není prostor pro bezhlavou odvahu.

V minulých letech došlo během léta až k patnácti vážným úrazům páteře po skocích do vody. V polovině letošních prázdnin je hlášen pouze jeden takový případ. Vliv na příznivější statistiku má dosavadní chladnější počasí.

Průměrná červencová teplota v Česku byla podle Českého hydrometeorologického ústavu 17,9 ° Celsia. Nicméně s příchodem teplejších dnů zamíří k vodě a bazénům více lidí, a s tím riziko poranění při skocích do vody přirozeně poroste.

Zhruba pětkrát vyšší riziko úrazu nastává pod vlivem alkoholu. „Mnohé z těchto úrazů jsou důsledkem lehkomyslnosti, alkoholu nebo neznalosti rizik,“ upozorňuje koordinátorka projektu BanalFatal! Marta Kupets.

K nejrizikovějším patří skoky do domácích bazénů, jejichž hloubka obvykle nepřesahuje 1,5 metru. Nebo například do temnějších vod přehrad, kdy skokan netuší, jaká je v místě hloubka. Nebezpečné však podle prezidenta Vodní záchranné služby Českého Červeného kříže Davida Smejkala může být i místo, které člověk zná dlouhá léta. Poměry na dně vodních toků či ploch se totiž mohou změnit, aniž by to člověk zaznamenal. Zkrátka, tam, kde vloni hloubka byla, dnes být nemusí.

Lidé přitom často podceňují, jak náročné je skok provést správně. „Máme utkvělou představu, že skok do vody zvládneme, přece na tom nic není… Opak je pravdou,“ dodává Smejkal.

Související témata:
Vodní záchranáři

Doporučované