Článek
Podle ministerstva obrany šlo o jeden z nejdůležitějších summitů od vstupu České republiky do Severoatlantické aliance. Alianční lídři se dohodli na zásadním růstu výdajů na obranu na pět procent HDP nejpozději do deseti let. Tři a půl procenta půjde přímo do obranného rozpočtu, další jeden a půl procenta na výdaje, které s obranou a bezpečností souvisejí. Pro českou armádu bude zejména výzva najmout zhruba 13 tisíc vojáků.
„Česká republika posílení výdajů na obranu podporuje. Musíme reagovat na agresivní a expanzivní politiku Ruska a posílit odstrašující potenciál Aliance,“ shrnula závěr summitu ministryně obrany Jana Černochová.
Podle vojenského a bezpečnostního analytika Lukáš Visingra šlo hlavně o to, přesvědčit Američany, že už nebudeme černými pasažéry Severoatlantické aliance.
Co si odnést ze skončeného summitu NATO?
Je to jednoznačně symbolický konec éry černého pasažérství Evropy. Konec doby, kdy jsme si představovali, že nás Američané budou chránit a my jim budeme jen nadávat. Na tomto summitu byla vidět snaha udělat všechno pro to, aby Američané zůstali v NATO a aby byli věrni svým aliančním závazkům.
I když závazek pěti procent HDP platí do roku 2035, tak příslib zvyšování investic do obrany je naprosto jasný a akceptovaný. Samozřejmě, jsou státy jako Slovensko nebo Španělsko, které se začínají nějakým způsobem cukat, ale pak je otázka, jak se k nim Donald Trump postaví.
Co ze summitu plyne konkrétně pro Česko?
Zadaly se nové Cíle výstavby schopností (Capability Targets CT2025), které je třeba v následujícím období splnit. Pro nás to hlavně znamená splnit dosud nesplněné úkoly z předešlého období, jako třeba dobudování těžké mechanizované brigády a nově k tomu například přebudovat čtvrtou brigádu rychlého nasazení do velikost střední brigády a ženijní prapor. Těmito útvary Česko v adekvátní podobě nedisponuje. Proto bude třeba výstavba nových základen a zajištění dostatečného množství zásob a munice.
Dále je v takzvaných „cétéčkách“ explicitně zmíněno, že v období šesti až patnácti let musíme přejít na vzdušné síly 5. generace, tedy onen dojednaný nákup stíhaček F-35. Jiná varianta než tyto letouny v současné době není, a tudíž se stanou standardními letouny v rámci Severoatlantické aliance.
Hovoříte o dobudování brigád, to bude chtít hodně vojáků.
Ano, vyžaduje to především navýšení počtu vojáků. Jsou zmíněna i konkrétní čísla. Ze současných zhruba 24 tisíc vojáků na zhruba 37 tisíc. A také posílení aktivních záloh. To je pro českou armádu obrovská výzva.
Jak jsme se popasovali s Cíly výstavby schopností za minulou dekádu? Prezident Petr Pavel hovořil o splnění zhruba z poloviny…
To se těžko kvantifikuje, protože „cétéček“ jsou desítky a jsou tajné. Některé úkoly jsme splnili, některé částečně, některé málo. Můžeme se bavit o tom, kde máme mezery a nedostatky, ale já považuji za důležitý onen trend.
V posledních letech se nastartovala spousta důležitých a velkých projektů ohledně přezbrojování. Zmíním například bojová vozidla pěchoty, zmíněné stíhačky F-35, tanky, dělostřelectvo, protivzdušnou obranu, drony, vesmírné systémy, vrtulníky, dopravní letouny, kybernetiku… Takže trend jde určitě správným směrem.
Před summitem NATO se hojně hovořilo o tom, jak by Donald Trump přistupoval k článku číslo 5 společné obrany Severoatlantické aliance. Je nyní už jasněji?
Existuje fixní idea, že článek číslo 5 Severoatlantické smlouvy znamená, že v případě napadení jedné země všichni automaticky přispěchají s ozbrojenými silami na pomoc. Tak to ale není. V textu stojí, že země poskytnou pomoc napadeným tím, že podniknou taková opatření, která budou považovat za nezbytná a to včetně použití ozbrojené síly.
Trump tuto větu vykládá tak, že si to jednotlivé země musejí zasloužit. Kdo nebude investovat do své obrany, nemůže automaticky očekávat, že mu Američani můžou. Evropa podle mě něco takového slyšet potřebovala jako prase drbání a konečně začala brát investice do obrany vážně. Jak jsem říkal, doba černých pasažérů, kterou Evropa desetiletí aplikovala, musela skončit. Některé státy jako třeba Polsko, které vydává na obranu výrazně víc než jiné země, se podle mě nemusejí obávat o americkou pomoc.
Summit NATO určuje strategický směr aliance, rozhoduje o důležitých otázkách bezpečnosti, obrany a spolupráce. Některá témata jsou probírána veřejně, ale která zůstala takzvaně za zavřenými dveřmi?
Určitě se probírala otázka jaderných zbraní. Třeba návrh jaderného deštníku francouzského prezidenta Emanuela Macrona, který by se rozšířil na Evropu. Předpokládám také, že některé státy naznačily, že pokud nebudou dostatečně chráněni americkým deštníkem, tak si pořídí vlastní jadernou ochranu. Konkrétně mám na mysli třeba Polsko, které už delší dobu toto dává najevo a v jeho případě to považuji za víceméně nevyhnutelnou věc.
💬PM @DonaldTusk in Parliament: Poland must pursue the most advanced capabilities, including nuclear and modern unconventional weapons. This is a serious race - a race for security, not for war.
— Chancellery of the Prime Minister of Poland (@PremierRP_en) March 7, 2025
A pak jsou témata, které si Evropa přála, aby zazněla, ale nezazněla. Mám na mysli tvrdší postoj Donalda Trumpa k Rusku.
Pravda. Tón Ameriky ve vztahu k Rusku nezazněl až tak konfrontačně, což ale nepřekvapuje, protože je zřejmé, že Donald Trump by se s Ruskem, kdyby to šlo, chtěl nějak dohodnout. Jeho dlouhodobý plán je ho nějak odtáhnout od Číny. Je zjevné, že j e frustrovaný z toho, že se mu to moc nedaří. Každopádně tento summit dopomohl k tomu, že Evropa otevřela oči a bude se o svou obranu starat víc. Což je podle mě dobře.
