Velký návrat do měst, Češi se stěhují z venkova

Obrovský nárůst počtu obyvatel v obci Nupaky na východní hranici Prahy je sice vyčíslitelný, přesto v reálu těžko představitelný. Mezi roky 2000 a 2024 vystoupal o bezmála 2600 procent. Ze 77 lidí na 2077 stálých obyvatel.

Velmi podobně – o více než 1800 procent – nabobtnal počet rezidentů i v nedaleké Květnici. Opět jde o obec sousedící s Prahou a ze 104 zde populace vyrostla na 1993 obyvatel v roce 2024 a v loňském roce dokonce na 2081.

A do třetice v Herinku, opět blízko Prahy, přibylo obyvatel o 1500 procent.

Nejde přitom o žádnou náhodu. Dostupná data a predikce odhalují, že se Česko nachází ve fázi, kdy se lidé sestěhovávají do okolí velkých měst.

Redakce Seznam Zpráv se v roce voleb do obecních zastupitelstev zaměřuje na komunální trendy. Data v následující mapě zachycují populační proměnu, kdy modré oblasti ukazují lokality, které se „zahušťují“:

„Bavme se o tom, že obyvatelstvo ztrácí – jak přirozeně, tak migrací – především málo atraktivní periferní oblasti, jako jsou například Jesenicko nebo vnitřní periférie na pomezí Středočeského kraje a dalších krajů,“ zmiňuje Luděk Šídlo, předseda České demografické společnosti.

Popisuje, že zatímco na přelomu tisíciletí se lidé vystěhovali z velkých měst směrem na venkov, tak aktuálně demografové naopak sledují proces, kdy se Češi hromadně vrací zpět k městům.

„Dobrým příkladem jsou Milovice, kde v bývalém vojenském prostoru v minulosti opravili původní domy postavené pro ruskou armádu. Na přelomu století tam vystavěli relativně dostupné bydlení, spousta Pražáků tam šla založit rodinu a je krásně vidět, že se nyní mnoho z nich zase vrací zpátky. Milovice nezareagovaly infrastrukturou,“ říká demograf.

Sestěhovávání obyvatel s sebou nese řadu různých úskalí. Aktuálně zřetelně nejbolestnější je krize bydlení, která se stala i jedním z hlavních předvolebních témat loňského podzimu.

Analytik a expert na sociální politiku Jan Klusáček, který pracuje mimo jiné pro Platformu pro sociální bydlení, upozorňuje, že právě přesídlování přiživuje tlak poptávky po bytech. Zatímco v krajských městech a pak specificky i v okolí Prahy, Brna či Olomouce je situace s bydlením složitá, v okresních městech a na venkově jsou byty naopak dostupnější.

„Jde o změnu populace na vzdělanostní společnost, lidé studují na univerzitách v krajských městech,“ říká Klusáček a trend staví do kontrastu s argumentem, že lidé, kteří si nemohou dovolit bydlení ve velkých městech, se mají stěhovat mimo ně.

Dokládá to i na rozložení obyvatel v České republice ve srovnání s ostatními státy v Evropské unii, které analyzoval Eurostat.

V Česku žila v roce 2021 ve městech s populací nad 50 tisíc jen necelá třetina obyvatel. Průměr EU je přitom těsně pod 40 procenty. Ale i okolní státy, s výjimkou Slovenska, mají v porovnání s tuzemskem vyšší podíl lidí žijících ve velkých městech.

Jinými slovy – je možné, že další sestěhovávání nás ještě čeká. I když demograf Luděk Šídlo upozorňuje, že porovnání může být zkreslené i tím, že v zahraničí se aglomerace započítávají do kategorie velkých měst, zatímco stále lidnatější obce kolem Prahy se k českému hlavnímu městu nepřipočítávají.

Politolog Jakub Lysek z Katedry politologie a evropských studií na Univerzitě Palackého v Olomouci pak připomíná i další výzvy spojené s přesunem obyvatel do okolí velkých měst: „Chybí tam služby, obce najednou rychle vyrostou a nestíhají postavit infrastrukturu, není dostatek míst ve školách a školkách. V těch obcích není vyřešená veřejná doprava, lidé jezdí autem a vzniká z toho zátěž pro velká města jako Praha, Brno či Olomouc.“

Podle Jana Klusáčka se lidé stahují právě k těmto městům i proto, že jde o univerzitní města, kam vyráží za studii, a po dokončení škol už tam zůstávají žít natrvalo.

Jakub Lysek s kolegou navíc zkoumali dopady na komunální volby a ukázalo se, že v satelitních obcích kolem velkých měst, kam se lidé sestěhovávají, není politická soutěž.

„Kandiduje tam jen jedna kandidátní listina. Lidé asi ještě necítí sounáležitost s obcí, do které se přistěhovali, a neúčastní se politického procesu,“ poznamenává politolog a doplňuje ještě jednu zajímavost: v prstenci kolem Prahy si všiml rostoucí podpory KDU-ČSL, což dává do souvislosti s rostoucím počtem příchozích obyvatel z Moravy.

Obě největší tuzemské metropole – Praha i Brno – si modelují nejen přírůstky počtu obyvatel, ale i potřeby v blízké budoucnosti.

Konkrétně hlavní město pracuje s předpokladem, že v roce 2050 podle realistické varianty bude mít 1,7 milionu obyvatel – tedy zhruba o 300 tisíc víc než dnes. Institut plánování a rozvoje (IPR) hlavního města Prahy k tomu modeluje například potřebný počet školek, škol, lékařů, knihoven, ale třeba i hrobových míst.

„Praha je dlouhodobě migračně atraktivní a počet obyvatel města díky tomu kontinuálně narůstá. Průměrně se do Prahy každý rok přistěhuje skoro 40 tisíc lidí a naopak 28 tisíc se vystěhuje,“ říká Zdeňka Havlová, vedoucí kanceláře analýz města IPR a vysvětluje, že fakticky populace hlavního města roste zejména migrací ze zahraničí.

To dokládají například i data Českého statistického úřadu zaznamenávající přesídlování v rámci jednotlivých krajů. Přestože Praha roste, v takzvané vnitřní migraci ztrácí.

Havlová to vysvětluje právě odlivem do prstence kolem Prahy ve Středočeském kraji. „Vlivem procesu suburbanizace se z Prahy do Středočeského kraje každoročně vystěhuje o pět až sedm tisíc lidí více, než se do Prahy z tohoto kraje přistěhuje,“ vypočítává.

Analytička také zmiňuje, že Praha se tím pádem musí vypořádat vedle vysoké poptávky po bydlení i s veřejnou vybaveností – konkrétně školami, zdravotními a sociálními službami, ale i s dopravní a technickou infrastrukturou.

Nejpravděpodobnější modely přírůstku obyvatel v Praze pak například odhalují budoucí potíž s mateřskými školami. V roce 2024 chybělo v metropoli bezmála 10 tisíc školkových míst, zatímco v roce 2030 se má situace mírně zlepšit – stále však bude chybět okolo 4 tisíc míst. Jenže pro rok 2050 projekce odhadují, že kapacita školek bude nedostatečná téměř o 17 tisíc míst.

Pouze zhoršovat se bude situace například také v domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem. Zatímco v roce 2024 na jedno místo připadalo 15 seniorů ve věku nad 80 let, v roce 2050 už jich podle demografických propočtů bude 26.