Článek
Podle interního průzkumu, který si nechalo zadat Ministerstvo vnitra, se 73 procent občanů Česka žádným způsobem nepřipravuje na krizové situace. Lidé nemají připravené nouzové zásoby, zavazadlo ani další věci potřebné pro nečekané události.
Změnit to má příručka, kterou ministerstvo připravilo spolu s hasiči a dalšími složkami integrovaného záchranného systému. Ode dneška (čtvrtka - pozn. red.) je dostupná na webu s označením 72 hodin a od října ji bude v tištěné podobě Česká pošta distribuovat do všech domácností v ČR.
Lidé v ní najdou rady a seznamy věcí, které by se jim mohly hodit ke zvládnutí nečekaných situací, jakými jsou třeba přerušené dodávky vody, tepla, elektřiny či nefungující internet první tři dny, tedy v prvních 72 hodinách mimořádných událostí. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) příručku ve čtvrtek představil na tiskové konferenci společně s generálním ředitelem hasičského sboru Vladimírem Vlčkem.
„První tři dny bývají nejtěžší. Právě 72 hodin je doba, kdy se v těchto situacích setkáváme s výpadky tepla, elektřiny, internetu nebo telefonního signálu. Je tedy naprosto zásadní, aby na takový moment byli lidé připraveni. Aby měli doma nouzové zásoby a věci, které jim pomohou takovou situaci zvládnout,“ zdůvodnil nutnost připravenosti obyvatelstva na krizové situace ministr Rakušan na tiskové konferenci.
Jak se může běžný život rychle změnit, ukázaly podle ministerstva loňské povodně, které zasáhly především Moravskoslezský a Olomoucký kraj a částečně i další kraje a zemřelo při nich nejméně šest lidí, i nedávný masivní výpadek elektrického proudu. Počátkem července se během něj bez elektřiny ocitl asi milion odběratelů.
„Občanská nepřipravenost je největším rizikem“
Podle Amara Ibrahima, experta na přežití a majitele firmy Outdoor Survival, kterého oslovily Seznam Zprávy, není brožura pro přípravu obyvatelstva na podobné krizové situace dostačující.
„Samozřejmě, že jsme rádi, že vzniklo vůbec něco. Samotná příručka je dobrá, ale také je potřeba zajistit, aby se jí lidé řídili. Občanská nepřipravenost je v krizích, jako jsou blackout, tornádo, pandemie nebo i válka, tím největším rizikem,“ vysvětluje Ibrahim.
Podle něj také mnoho důležitých věcí pro přežití krizových situací v příručce chybí. „Brožura se vůbec nezmiňuje například o filtru na vodu nebo o trvanlivých potravinách, které jsou na tyto události přímo vyráběné. Lidé si nemusejí kupovat jenom konzervy,“ doplňuje expert.
V přípravě společnosti na mimořádné události by se Ibrahim zaměřil také na mladší generaci: „Z mého hlediska dávají smysl takzvané branné dny ve školách, v rámci nichž by se děti naučily základní dovednosti, jako například práci s mapou. Podobný koncept funguje už ve Švédsku, kde jsou dokonce branné týdny a celá společnost se připravuje na krize.“
S přípravou na válku brožura nepomůže
Při vytváření příručky 72 hodin ministerstvo a záchranné složky čerpaly inspiraci ze zahraničí. Podobné brožury má pro své obyvatele k dispozici například Finsko, Švédsko nebo Litva. Zmíněné země se v rámci občanské připravenosti zaměřují i na možnosti ozbrojených konfliktů, v české verzi příručky ale tento scénář chybí.
„Příručka je principiálně koncipována na události nevojenského charakteru. I na tyto situace se dá použít, ale není to její primární účel. Tyto situace totiž nespadají pod gesci Ministerstva vnitra, ale spíše pod Ministerstvo obrany,“ vysvětlil na tiskové konferenci generální ředitel sboru hasičů Vlček.
V budoucnu budou podle Vlčka spolupracovat obě ministerstva v přípravě vzdělávacích programů společně.
