Článek
„Velice se těším, že až přijedeme na Ministerstvo životního prostředí, tak jedna z věcí, které budeme muset s vedením ministerstva otevřít, bude rozpočet na příští rok,“ řekl Seznam Zprávám předseda Motoristů Petr Macinka jen chvíli před tím, než v pondělí poprvé vešel do budovy resortu v pražských Vršovicích.
Nově jmenovaný vicepremiér a ministr zahraničí má ochranu přírody podle plánů Motoristů vést jen dočasně do doby, než se funkce ujme poslanec Filip Turek. I tak ale ihned po převzetí úřadu naznačil, jakým směrem se ministerstvo pod vedením Motoristů vydá. Kromě prohlášení, že klimatická krize je „over“, hovořil také o svém plánu revize dotací pro neziskové organizace.
Úmysly už dříve nastínilo programové prohlášení vlády. Kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů se v něm zavazuje, že zastaví „dotace pro neziskové organizace, které blokují rozvoj a investice“, a že „zásadní revizí projde i financování ekologických iniciativ z veřejných prostředků“.
„Neziskových, aktivistických a nátlakových organizací je velmi mnoho. Uvidím, jak moc kilometrový ten seznam neziskovek financovaných z Ministerstva životního prostředí bude,“ řekl Macinka.
Hloupé, namítá Hladík
Macinkův předchůdce ve vedení ministerstva a poslanec lidovců Petr Hladík se proti plánu ohrazuje. Na provozní financování neziskových organizací podle něj za jeho působení nešla „jedna jediná koruna“.
„Ministerstvo má pouze dotační tituly na konkrétní projekty, jako je třeba environmentální vzdělávání nebo podobné věci, do kterých se neziskové organizace hlásí. Ty, které by se daly označit za blokační, jako jsou Děti Země, Voda z Tetčic nebo Greenpeace, z ministerstva nedostávaly vůbec žádné dotace,“ uvedl Hladík.
Ministerstvo životního prostředí každoročně zveřejňuje výsledky svého programu na podporu projektů nevládních neziskových organizací. Podle oficiálních údajů takto od roku 1997 podpořilo téměř tři tisícovky projektů, kterým poskytlo celkem 486 milionů korun.
Loni rozdalo ministerstvo neziskovkám celkem 23 milionů. Největší část, a to přes pět milionů, obdržel na své aktivity Český svaz ochránců přírody. Tři miliony z toho šly dle záznamů na podporu mapování a podpora cenných druhů nebo šíření osvěty.
V podobném rázu se podle výčtu nesou i další projekty, na které dostaly organizace příspěvky v řádu statisíců. Peníze šly třeba na obnovu krajiny sudetských sadů v Zastávce pro Hnutí Brontosaurus, na mapování ptáků pro Českou společnost ornitologickou či na projekt Zvyšování bezpečnosti cyklodopravy na základě pozorování a dat pro spolek AutoMat.
Macinkovu úvahu omezit dotace pro neziskové organizace tak označuje exministr Hladík za „hloupou“. „Kdyby to dělala nějaká státní organizace, tak to bude pro stát výrazně dražší. Takovouto analýzu jsme dělali na ministerstvu opakovaně. Já bych doporučil novému ministrovi se seznámit s těmi projekty a nedělat hloupá rozhodnutí před tím, než se s tímto seznámí,“ dodal.
Od státu nic nemáme, říká „blokující“ organizace
Macinka konkrétní organizace, které by o dotace měly přijít, neuvedl. „Nechť se aktivismus odehrává, to není problém, ale nemusí být financován z peněz daňového poplatníka. Peníze došly a proto logicky musíme odstranit nějaké měkké náklady, například pokud jsou nějaké příspěvky některým těmto organizacím na to, aby blokovaly silnice nebo podávaly klimatické žaloby a tak dále,“ řekl pouze v pondělí na tiskové konferenci.
Nepřímo narazil na organizaci Děti Země, když kritizoval aktivisty, kteří rozporovali stavbu přehrady Nové Heřminovy a tím mohli přispět k důsledkům loňských ničivých povodní.
Podle veřejných zdrojů ale Děti Země na poslední dotaci z Ministerstva životního prostředí dosáhly v roce 2011. Tehdy získala organizace 137 tisíc na monitoring dodržování norem pro zlepšení životních podmínek zvířat. Dnes netvoří státní příspěvky podle šéfa Dětí Země Miroslava Patrika žádnou část jejich rozpočtu. Peníze získávají z darů, za ekologické poradenství a za prodej produktů Dětí Země. „Přímý vliv na naši činnost by nastupující změna politického stylu vládnutí zaměřená proti angažované veřejnosti mít neměla,“ uvedl Patrik.
Bez státních příspěvků funguje také organizace Greenpeace, která na sebe před pár dny upozornila protestní akcí proti Motoristům přímo na Ministerstvu životního prostředí. I podle jejích zástupců by revize neměla mít na jejich fungování žádný dopad.
Obě zmíněné organizace jsou členy sdružení Zelený kruh, které podobné iniciativy spojuje. I k tomu se Macinka vyjadřoval kriticky, vadí mu například, že jeho ředitelka Petra Kolínská je členkou Strany zelených.
Podle Kolínské tvořily v minulém roce příspěvky z veřejných zdrojů 70 procent financování. „Veškeré veřejné finance získáváme v otevřených soutěžích na konkrétní projekty s jasně definovanými cíli a výstupy. Poskytujeme tak státu služby, které by v komerčním režimu stály násobně více. V posledních dvou letech jsme se zaměřili na pomoc samosprávám s přípravou adaptačních opatření,“ uvedla.
Doplnila, že si podle ní tedy vláda ve svém programovém prohlášení protiřečí, protože v něm uvádí, že by uvolněné finance z dotací nasměřovala k investicím do adaptačních opatření, na jejichž tvorbě se často podílí právě neziskové organizace.
„Zásadně by nás to ohrozilo“
Dotace celkem v řádu statisíců loni obdržela i organizace Arnika. Ta pro stát vykonává třeba monitoring znečištění, mimo to se ale zasazuje i o větší účast veřejnosti ve stavebních řízeních. V současnosti se angažuje třeba v rozporování plánu pražského letiště na vybudování nové ranveje.
„Nejde o dotace v pravém slova smyslu, ale o platby za služby, které si stát u nevládních organizací objednává – jsou výsledkem otevřených grantových řízení, kterých se účastní řada organizací, a jejich plnění podléhá průběžné kontrole,“ zdůraznil mluvčí Luboš Pavlovič.
I on zdůrazňuje, že Arnika dělá pro stát činnosti, které by musel dělat i bez neziskovek. Na to upozorňují i další organizace. Hnutí Duha například zajišťuje monitoring a ochrany velkých šelem, jako jsou vlci.
„Pokud dojde k zastavení či omezení takových dotací, nebude stát schopný si své zákonné povinnosti, jako je zachování přírodního bohatství, splnit,“ řekl za Český svaz ochránců přírody Petr Stýblo. „Český svaz ochránců přírody by omezení či zrušení dotací díky darům veřejnosti, podpoře obcí a krajů či firem ustál, leč spoustu programů pro veřejnost a služeb pro stát by musel omezit, či zrušit. Nemyslím si, že by jakákoliv vláda toto dopustila,“ dodal.
Zatímco Dětí Země nebo Greenpeace by se tedy revize dotací nedotkla, na změny by doplatila řada jiných organizací. Významnou část rozpočtu tvoří dotace z Ministerstva životního prostředí například v případě Hnutí Brontosaurus, které se zaměřuje na pořádání táborů a jiných akcí pro děti se zaměřením na péči o přírodu. „Všechny tyto aktivity by tímto krokem – zásadní revizí či zastavení dotací z ministerstva životního prostředí – byly zásadně ohroženy,“ uvedl mluvčí hnutí Filip Marek.
V podobné situaci by se ocitla i Síť středisek ekologické výchovy Pavučina, která sdružuje česká střediska ekologické výchovy a také koordinuje certifikáty pro environmentální vzdělávání. „Bez podpory dotací MŽP na ekologickou výchovu, vzdělávání a osvětu, by ekocentra již nemohla poskytovat své služby místním školkám a školám nebo dělat volnočasové aktivity pro děti a rodiny z okolí,“ napsala ředitelka Pavučiny Blanka Toušková.
