Článek
Ministerstvo zahraničních věcí v neděli rozhodlo o vyslání vládních repatriačních letů na Blízký východ. První airbus se vrátil v úterý večer, další ve středu ráno. Premiér a předseda ANO Andrej Babiš mezitím oznámil, že stát také pronajal letadlo, které může vyzvednout až téměř 200 lidí z Jordánska.
Evakuaci Čechů na začátku pandemie koronaviru v roce 2020 koordinoval bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček. Někdejší velvyslanec v Afghánistánu a generálporučík v záloze Jiří Baloun zase řešil repatriační lety z Kábulu, který v srpnu 2021 dobyli islamističtí ozbrojenci z hnutí Tálibán. Oba popsali, jak se podobné krizové situace řeší, jak složité je lety zorganizovat, kdo je platí i jak se do vládních evakuačních letounů dostat. Seznam Zprávy přinášejí odpovědi na základní otázky.
Co jsou repatriační lety?
V situacích, kdy v zahraniční vypukne válka, přírodní katastrofa nebo jiná krize, je v zájmu státu dostat své občany z nebezpeční zpátky do vlasti. Repatriační lety jsou mimořádně vypravené letecké spoje, které mají za úkol to zajistit. V případě evakuace občanů z oblastí zasažených mimořádnou událostí může kromě soukromých firem, jako jsou letecké společnosti nebo cestovní kanceláře, repatriaci organizovat i stát. Na Blízký východ proto Babišův kabinet vyslal armádní airbusy a letouny CASA, kterými běžně létají členové vlády.
Kdo organizuje státní repatriační lety?
Klíčová je role Ministerstva zahraničních věcí. To nejprve musí posoudit, zda je daná situace adekvátní tomu, aby přijalo krizová opatření a začalo organizovat repatriační lety. „Pokud k tomu ministerstvo dospěje, což se v současné situaci stalo, a já se domnívám, že správně, zahájí postupy související se spoluprací s ostatními rezorty,“ vysvětluje bývalý velvyslanec Jiří Baloun.
Rozhodnutí o vyslání letadel není jen na ministru zahraniční. Při organizaci je podle bývalého šéfa diplomacie Tomáše Petříčka potřeba zvážit všechny okolnosti a zejména bezpečností situaci v zemi, do které repatriační letadla míří.
„Musíte respektovat časový úsek, který vám země dá k dispozici. Státy, kam v současnosti míří vládní letadla, jsou teď pod obrovským tlakem, protože jejich vzdušný prostor musí nahradit a pojmout obrovské množství letadel, která předtím létala přes oblast Blízkého východu,“ dodává Petříček.
Repatriaci Čechů z ciziny také komplikuje nedostatek letadel, která má česká armáda k dispozici. „Jedná se o dva airbusy a několik letounů CASA, do kterých se vejde asi 50 lidí. Letadla mají omezený dolet a nejsou primárně určena na přepravu osob, takže musíte pracovat i s tímto,“ popisuje Petříček dostupné možnosti.
Kdo repatriační lety platí?
Kvůli penězům se vyslání repatriačních letů vždy pečlivě zvažuje. „Jsou to miliony korun navíc. Nikdo nechce rozhodnout, aniž by měl záležitost pokrytou. Někdo ho ještě bude potom pranýřovat, že vynaložil veřejné prostředky za něco, co je třeba proti pravidlům, nebo že nedodržel správný postup,“ říká k tomu exministr Petříček.
Podle Balouna je v některých státech běžné, že se cestovatelé na financování repatriačních letů podílejí. Rozpočet ani ministerstvo rezervu určenou přímo na evakuace ze zahraničí nemá. Jestli budou Češi evakuovaní z Blízkého východu na let armádním speciálem přispívat, zatím není jasné.
Co musí udělat Češi, kteří uvázli na Blízkém východě, aby se do repatriačního letu dostali?
Podle Jiřího Balouna musí splnit několik základních podmínek. „Zejména je potřeba být registrovaný v systému DROZD (Systém dobrovolné registrace, prostřednictvím kterého ministerstvo Čechům v zahraničí zasílá důležité informace před případným nebezpečím a během mimořádných situací slouží k organizování pomoci, pozn. red.) a být v kontaktu s příslušnou ambasádou popřípadě s ministerstvem přes jejich infolinku,“ dodává.
Po vypuknutí konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem někteří Češi, kteří uvázli na Blízkém východě, poukazovali na přetíženou infolinku. Ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka přiznal, že nic není stoprocentní.
„Já nevylučuji, že mohou být třeba jednotky případů, které, kdy se lidé na nouzovou linku nedovolali, všechno se to děje opravdu operativně. Nemohli jsme na to být nachystáni a děláme, co můžeme,“ uvedl v pondělí. Na Čechy v zasazených místech v zahraničí apeloval, ať to zkoušejí dál.
Baloun upozorňuje, že důležité je také to, aby cestovatelé sami aktivně vyhledávali informace. „Znám mnoho případů, kdy se do systému neevidují a poté se o repatriační let hlásí, ale ministerstvo o nich nemá žádné informace. Lidé se o podobné možnosti začnou často zajímat, až když jde do tuhého,“ říká bývalý velvyslanec.
Kdy v minulosti stát organizoval repatriační lety pro Čechy uvázlé v zahraničí?
Česká vláda vyslala repatriační lety například před šesti lety na začátku pandemie koronaviru, kdy se do vlasti vrátilo více než pět tisíc lidí. Lety tehdy stály 108 milionů korun, přes 70 procent nákladů následně proplatila Evropská unie.
Další velká repatriace se uskutečnila po útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael v říjnu 2023. „Šlo o jednu z logisticky nejnáročnějších akcí. Během tří dnů jsme vypravili šest speciálů, které dovezly do Česka 228 osob,“ komentoval tehdy operaci tehdejší ministr zahraničních věcí Jan Lipavský.
Text zpracoval Vojtěch Mareš.
