Znepokojivý trend v domovech pro seniory. Záchranky tam jezdí mnohem častěji

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zneklidňující data, která jasně ukazují, že v českých domovech důchodců prudce roste počet úrazů a zranění, odhalila nově spojená společná databáze Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva zdravotnictví.

„Ukazují se data, která by měla být impulzem pro systémové změny nebo opatření,“ komentuje část výsledků Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR, zastřešující mimo jiné pobytové služby pro seniory.

V roce 2016 prošlo domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem celkově 66 473 osob. V roce 2023 – což je zatím poslední rok, za který jsou data k dispozici - bylo v domovech celkově 74 355 osob. Narůst o necelých 12 procentních bodů.

Jenomže počet zásahů zdravotní záchranné služby vzrostl rychleji. V roce 2016 to bylo 37 333 a roce 2023 to už bylo 46 499 zásahů, tedy skoro o čtvrtinu více. A konkrétně počet výjezdů kvůli úrazům vzrostl z 8274 v roce 2016 na 12 163 v roce 2023, tedy skoro o polovinu více. Úrazy jsou pak v naprosté většině způsobené pády.

Seznam Zprávy vychází z prezentace Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, kterou její ředitel Ladislav Dušek odborné veřejnosti představil na konferenci ohledně Paliativní péče v domovech pro seniory, která proběhla v dubnu v Praze. Redakce hovořila s účastníky konference, stejně tak existenci dat ověřila i u ředitele ústavu Ladislava Duška.

S daty o vyšší úrazovosti je seznámená i Daniela Lusková, ředitelka Domova U Biřičky a zároveň i viceprezidentka pro kvalitu sociálních služeb v již zmíněné Asociaci poskytovatelů sociálních služeb ČR.

„Řeknete si, co se tam děje v těch sociálních službách, ale ono to souvisí s demografickou strukturou. Dříve jsme měli lidi v průměrném věku třeba 80 let, dnes už je to 86 let. Věk přitom není tak důležitý, ale jsou zároveň ve třetím a čtvrtém stupni závislosti na péči,“ zdůvodňuje narůstající trend.

Podle ní dochází k častějším úrazům prostě proto, že klienti domovů jsou více zranitelní, více odkázaní na péči druhých, než tomu bylo dřív.

„Je to obrácená strana mince dobrého zdravotnictví. Dobré zdravotnictví nás udržuje delší dobu, ale to neznamená, že je to dobrá kvalita života,“ říká Lusková. Zmiňuje, že lidé zřejmě více padají a zraňují se doma.

„V domovech to ale nevidíme, tam nemáme statistiku,“ konstatuje a vnímá to vlastně jako ještě nebezpečnější trend: „V domácnostech lidé leží na zemi hodiny, než někdo přijde na to, že tam takhle jsou.“

Socioložka z Masarykovy univerzity Lucie Vidovićová, předsedkyně vládního Výboru pro práva starších lidí, nabízí podobné vysvětlení.

„Do domovů pro seniory odcházejí skutečně lidé, kteří jsou velice závislí na péči a křehcí. Výrazně se proměnila struktura klientů. A je tam obrovský kontrast vůči minulému režimu a začátku současného režimu, kdy si člověk podal přihlášku a dostal místo, tak tam šel. Dnes do velké míry, ale ne absolutně, se to blíží intenzivní nemocnici,“ konstatuje změnu v klientele i chápání domovů pro seniory.

Lucie Vidovićová ovšem volá po tom, aby, když vidíme, že roste počet úrazů, se i začalo aktivně řešit, jak tomu zamezit.

„Ale aby to neznamenalo, že lidi začneme medikovat, přivazovat,“ zdůrazňuje socioložka. Podle ní je třeba začít řešit systémově management bezpečnosti. „Do toho spadá vše, od manipulace s pacientem, jaké léky mu dáváme, v jaké posteli leží, jak vypadají podlahy,“ vyjmenovává.

Lusková pak popisuje, že prevence pádů je velmi složitá. „Lidé vstanou z lůžka, zamotá se jim hlava a upadnou. A to je běžné,“ říká.

Jiří Horecký jako prezident asociace zastřešující domovy pro seniory potvrzuje, že téma je živé a chce se mu dál věnovat.

Zároveň představitelé asociace mluví o tom, že by zásadní změnu v problému mohla představovat umělá inteligence a chytrá zařízení.

„Myslím si, že je to otázka jednoho dvou let, kdy digitální monitorovací systémy budou i tady. Těžko se mi odhadne, kolika pádům to může zabránit,“ říká prezident asociace.

Popisuje, že nejde o kamery na pokojích, ale čidla. „U nás je stále větší obava nějakého takzvaného šmírování. To třeba ve Skandinávských zemích je úplně běžné, že tam jsou kamery a hlídají lidi,“ říká.

Monitorovací systémy pak mohou hlídat například vedle pádů i případné násilí. „Uloží si klidnou polohu hlasu, a když je tam nějaká frustrace nebo násilí a nemusí to být jen zaměstnanec vůči klientovi, ale i dva klienti mezi sebou, což je časté, tak může spustit alarm. To bychom potřebovali řešit stejně akutně jako pády,“ zmiňuje Horecký.

Ředitelka Domova U Biřičky Daniela Lusková popisuje, že je potřeba i edukace. „Ve smyslu vhodné obuvi nebo, že když se zvedám z lůžka, tak je třeba chvilku sedět,“ popisuje.

Právě vhodná obuv je podle ředitelky i doporučením pro rodiny seniorů. „Lidé mají často otoky nohou, je to fakt těžké. Nechtějí se obouvat do pevné obuvi, protože to už třeba ani nedokážou, a přirozeně to řeší pantofli. A to je nestabilní obuv. Některé rodiny si dají práci a najdou vhodnou obuv a pak jsou rodiny, které to nezajímá,“ konstatuje.