Hlavní obsah

Odmítači očkování: Co s nimi udělá fotografie Šmuclerova obličeje?

Foto: Twitterový účet Romana Šmuclera

Známý zubař Roman Šmucler zveřejnil fotografii svého zčásti ochrnutého obličeje. Jaký dopad mohou mít podobné informace na ochotu lidí se očkovat? Rozebíráme v rozhovoru se sociologem Danielem Prokopem.

Reklama

5. 6. 6:00

Jak dosáhnout co nejvyšší proočkovanosti české populace? „Vláda měla zkoumat, jaké jsou motivace lidí,“ říká sociolog Daniel Prokop. Může to být den dovolené navíc, nebo třeba po vzoru USA loterie pro naočkované.

Článek

Ochota české společnosti nechat se očkovat proti covidu-19 už několik měsíců pomalu narůstá. Podle nejčerstvějších dat z výzkumu Život během pandemie odmítá vakcínu už jen 22 procent lidí, roste naopak počet těch, kdo očkování už podstoupili, nebo o něj stojí (67 %), a ubývá nerozhodnutých (11 %).

Přesto existují skupiny obyvatel, kteří mají k vakcíně proti covidu rezervovaný přístup. A další by se očkovat chtěli, ale nemohou. „Vláda by měla zjistit, čím tyto lidi přesvědčí,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy hlavní autor výzkumu, sociolog Daniel Prokop.

Neobává se, že fotografie tváře stomatologa Romana Šmuclera, jemuž po očkování dočasně ochrnula část obličeje a která prolétla médii, může lidi od očkování odradit? „Z mé zkušenosti bych řekl, že takové věci mají spíš kumulativní dopad, když jich vidíte třeba pět za sebou. Nepřeceňoval bych vliv jednotlivých zpráv, takové věci se spíš kumulují v jisté části společnosti, která to sleduje. Nevím, kolik lidí to vidělo. Jedno procento? Pět procent?“

Foto: PAQ Research

Rozhodně ne 12 %, spíše ne 10 %, nevím 11 %, spíše ano 12 %, rozhodně ano 12 %, očkován/a 43 %.

Ochota lidí nechat se očkovat proti covidu-19 už několik měsíců stoupá. Čím si rostoucí důvěru ve vakcínu vysvětlujete?

Zájem o očkování kontinuálně drobně narůstá napříč všemi skupinami. Mezi staršími lidmi už je hodně lidí naočkovaných. Myslím, že hodně pomáhá to, že každý zná někoho naočkovaného z těch starších skupin, to má asi největší vliv. Možná se také promítají blížící se výnosy z očkování, což je pro někoho třeba cestování.

Kdo naopak zůstává k očkování skeptický?

Pořád se drží to, že nízkou ochotu k očkování mají lidé do 54 let s nižším vzděláním, z menších obcí a lidé v příjmové chudobě. Pro ně to nemá tolik výhod a zároveň méně důvěřují expertům, institucím a podobně. Ti se pořád drží kolem nějakých 50 procent.

Hraje důležitou roli v přesvědčování lidí státní mediální kampaň?

Nevylučuji to, ale my to z našich dat neumíme prokázat.

Jaký vliv má naopak třeba to, když všeobecně známý zubař Roman Šmucler sdílí informaci, že mu po očkování dočasně ochrnula polovina obličeje?

Z mé zkušenosti bych řekl, že takové věci mají spíš kumulativní dopad, když jich vidíte třeba pět za sebou. Nepřeceňoval bych vliv jednotlivých zpráv, takové věci se spíš kumulují v jisté části společnosti, která to sleduje. Nevím, kolik lidí to vidělo. Jedno procento? Pět procent?

Očekáváte další nárůst ochoty k očkování?

Myslím, že je vidět trend, že když nějaká skupina začíná být proočkovaná, tak ve zbytku té skupiny ta ochota roste. Protože ti lidé znají své známé, kteří už jsou naočkovaní. Tímhle způsobem by se to mohlo dostat minimálně do části těch mladších ročníků. Je tam ten velký blok lidí do 55 let z nižších sociálních skupin.

Je klíčové přesvědčit právě tuto skupinu?

Ještě není úplně proočkovaná skupina 55+. Je tam řada lidí, kteří by se chtěli nechat očkovat, ale mají k tomu daleko, nebo nevědí, jak se registrovat. To je myslím epidemiologicky důležitější, nebo minimálně stejně důležité. Většina z nich přitom není neochotná, většinou říkají, že chtějí, nebo že nevědí, ale mají v cestě nějaké bariéry.

Myslíte technické věci, jako je pevně daný termín druhé dávky, kvůli kterému třeba lidé očkování odkládají až po dovolené?

Může to být i tohle, může to být tím, že čekají na praktika, může to být tím, že nevědí, jak se zaregistrovat, často potřebují nějaký impuls. Myslím, že by je třeba Všeobecná zdravotní pojišťovna měla obeslat dopisem.

Co by tedy zvýšilo ochotu nechat se očkovat?

Tak běží nějaká kampaň… Třeba v Americe, v Ohiu, se potýkají s poklesem rychlosti očkování a spustili národní loterii pro očkované. Hlavně by vláda měla zkoumat, jaké jsou motivace lidí. My to tak detailně nezkoumáme, abychom jim poradili. Měli by si nechat poradit od STEM (Středisko empirických výzkumů, pozn. red.), nebo kdo jim dělá výzkumy, co by lidi motivovalo. Mohl by to být třeba den dovolené v práci nebo něco takového.

Druhá věc je doočkovat skupinu 55+, což je závislé na tom, aby vakcíny byly u praktiků pro lidi, pro které jsou nedostupná očkovací centra. Aby je obepsala VZP, aby vznikly mobilní týmy. Jsou tam imobilní lidé nad 90 let, za kterými je potřeba dojet. Zkrátka soubor opatření pro lidi staršího věku, kteří jsou nejvíc rizikoví.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované