Hlavní obsah

Drahé zdravotní pojištění, nefunkční daňový systém. Co pálí současné USA?

Foto: Profimedia.cz

„Zdravotní systém nefunguje,“ jmenuje amerikanista Jiří Pondělíček největší problémy Spojených států.

Reklama

21. 1. 14:30

Nová americká administrativa je oficiálně v Bílém domě. Čekají ji nelehké problémy ve zdravotnictví, reforma daňového systému nebo post-koronavirová obnova.

Článek

„Největší problém současné Ameriky, stran vleklé politické krize, je systém zdravotní péče,“ zamýšlí se nad konkrétními těžkostmi americké společnosti amerikanista Jiří Pondělíček. Podle něj ani reforma prezidenta Obamy v roce 2009 nezajistila dostupnost zdravotní péče všem. „Pandemie koronaviru to odhalila až na kost,“ dodává.

Zdravotnictví je ve Spojených státech dlouholeté téma, o kterém se demokraté i republikáni přou. Nejen zdravotní zařízení, ale také zdravotní pojištění jsou ve velkém držení soukromých firem. Desítky milionů Američanů si tak zdravotní péči nemohou dovolit.

Podle průzkumu společnosti Gallup z prosince loňského roku až 25 procent Američanů nebo jejich rodinných příslušníků odložilo léčbu vážné nemoci kvůli vysoké ceně. Květnová data ukazovala, že 56 procent dospělých Američanů alespoň jednou řešilo problém s financováním zdravotního úkonu.

„Zdravotní systém nefunguje. Než vláda odhlasovala, že bude testování zdarma, spousta lidí odmítla chodit na testy, protože na to neměli peníze,“ přidává Pondělíček kontext z aktuální koronavirové krize. Říká, že i ti, kteří měli pozitivní test na covid-19, chodili do práce, protože pro ně neexistuje nemocenská a nemohli si dovolit dva týdny nepracovat.

O velkou reformu zdravotnictví se pokusil Bidenův stranický předchůdce Barack Obama. Takzvaná Obamacare je reforma zákona, který by měl pomoci větší části Američanů dosáhnout na zdravotní pojištění. Za šest let, tedy od schválení zákona v roce 2010 do roku 2016, klesl počet nepojištěných Američanů o více než sedm procent.

Od Joea Bidena se čeká víceméně pokračování v Obamově zdravotnické politice. „Je v tom ale daleko méně ambiciózní, než jsou ostatní, kteří se ucházeli o demokratickou prezidentskou nominaci,“ vysvětluje amerikanista. Připomíná, že návrhy například Bernieho Sanderse nebo Elizabeth Warrenové byly podle mnohých považované za „hodně levicové“. „Je třeba si znovu uvědomit, že v otázkách zdravotnictví navrhuje to takzvané krajně levicové křídlo v Demokratické straně to, co se rovná standardu u nás v Evropě,“ upřesňuje amerikanista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Bidenova administrativa bude pravděpodobně pokračovat v rozšiřování možnosti zdravotního pojištění. Jeho umírněnost ale spočívá v tom, že na rozdíl právě od Sanderse nebo Warrenové neříká, že by pojištění rozšířil pro všechny, ale především pro ty, kteří to potřebují. Vedle sebe tak možná budou fungovat jak federálně financované pojištění, tak soukromé firmy, které pojištění zajišťují.

Daně a koronavirová krize

„Další velké téma jsou daně. Ani tady není Biden nějakým extremistou,“ vypočítává Jiří Pondělíček další problémy současných Spojených států. Změny se očekávají především v nastavení firemních daní, aktuální systém dovoluje platby obejít odpisy a praktickým příkladem byla kauza Donalda Trumpa. On sám za poslední roky odváděl minimální nebo žádné daně.

Novináři z The New York Times na podzim minulého roku přišli se zjištěním, že prezident Trump v roce 2016, tedy v roce, kdy kandidoval na prezidenta USA, na daních zaplatil 750 dolarů, tedy přibližně 16 tisíc korun. Za 10 let mezi lety 2000–2015 nezaplatil na daních ani dolar.

„Biden bude chtít navýšit firemní daně, které Trumpova administrativa snížila z 35 procent na 15. Biden ji chce na 27 procentech, tedy ani ne na původní výši,“ komentuje Pondělíček plánované kroky nové administrativy.

Americká společnost samozřejmě bojuje s koronavirovou pandemií, stejně jako zbytek světa. V USA v důsledku krize přišel už na jaře o práci rekordní počet lidí. Čísla dokonce převýšila rekordy z dob velké hospodářské krize. V dubnu dosahovala téměř patnácti procent. V létě se však čísla začala zlepšovat po uvolnění restrikcí. Když ale přišly další lockdowny, míra nezaměstnanosti zase raketově stoupá.

„Nejvíc postižený je sektor poskytování ubytovacích a stravovacích služeb. Ten byl postižený jako první všemi zákazy,“ upřesňuje amerikanista Pondělíček. Podle něj samozřejmě záleží na intenzitě a trvání krize, podle zatím dostupných analýz by se ale americká ekonomika měla do dvou let vyšplhat na hodnoty jako před krizí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované