Hlavní obsah

Důchodkyně není méně než důchodce. Takto jim vláda srovná penze

Foto: Pixabay

Ženy v Česku mívají až o pětinu nižší důchody než muži.

21. 10. 7:02

Uvnitř vlády se rýsuje dohoda nad klíčovou součástí penzijní reformy z dílny ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD).

Článek

Ženy v Česku pobírají zhruba o pětinu menší důchod než muži. A to se má změnit. Podle zdrojů Seznamu koalice míří k dohodě na tom, že stát přidá ženám, které již pobírají důchod, pět set korun měsíčně navíc.

„Ženy musí být oceněny za péči. Pětistovka k penzi navíc je minimum! Spravedlivé důchody nejen pro ženy jsou moje priorita. Nedovolím, aby se to nestihlo,” uvedla k věci Jana Maláčová.

Výpadek za rodičovskou dovolenou pro ty, které ještě v důchodu nejsou, pak chtějí vládní strany vyřešit vytvořením hypotetického základu, ze kterého bude vypočítáván důchod po dobu, kdy se rodič – což je v současnosti převážně žena – stará o dítě.

Jak takový základ spočítat? Tady u sociálních demokratů leží na stole dvě varianty. Ministryně Maláčová podle zdrojů Seznamu prosazuje ten scénář, kde výpočet vychází z výše průměrného platu.

Vedle toho ale stojí kompromisní model. Ten je podle zdrojů z Lidového domu pravděpodobnější a přes šéfa ANO Andreje Babiše průchodnější. Pro výpočet důchodu po čas rodičovské bude klíčový průměr z platů z posledních tří měsíců před nástupem na mateřskou a rodičovskou.

Ocenění péče

Maláčová o snaze narovnat rozdíly mezi důchody pro seniory a seniorky mluví dlouhodobě. „Není to přilepšení důchodkyním, tedy ženám, ale bonifikace za péči. U nás jsou to ale v naprosté většině případů ženy, které primárně pečují ať již o děti, zdravotně postižené, nebo seniory. Problematiku je třeba rozdělit do dvou úrovní: na osoby, co už v důchodu jsou, a ty, co teprve budou. Je také jiná situace, když jste pár let před penzí, nebo vám zbývá ještě třicet let. Připravujeme řešení pro obě skupiny,” řekla nedávno Lidovým novinám.

Po dorovnání nižších penzí těch, kteří se starají o děti a blízké, dlouho volá také důchodová komise. Podle ní by se důchod za dobu péče u lidí s nízkým příjmem měl vypočítávat z průměrné mzdy. Takzvaná vyloučená doba za opatrování potomka by se pak mohla prodloužit ze čtyř na sedm, nebo na devět let. Podle některých členů komise by změna usnadnila rodičům návrat do práce. Mohli by pracovat na částečný úvazek, penzi by ale pak kvůli nižší mzdě a nižším odvodům menší mít nemuseli.

Foto: Europarlament

Rozdílné důchody žen a mužů napříč EU

Ženy v Česku mají oproti mužům menší penze v průměru zhruba o pětinu. Mohou za to jejich nižší výdělky, často právě kvůli péči o děti a stárnoucí rodiče. Dalším důvodem je dřívější odchod do důchodu podle počtu potomků. Na konci prvního čtvrtletí podle údajů České správy sociálního zabezpečení průměrný důchod seniora činil 14 697 korun a seniorky 12 182 korun.

Většinu příjmu přitom mají nyní penzisté a penzistky z veřejného průběžného systému. Česká společnost ale stárne a seniorů přibývá. Podle expertů je dnešní důchodový systém do budoucna neudržitelný a beze změn se propadne do vysokých schodků. Zatěžkávací zkouškou bude především nástup silné generace husákových dětí do důchodu.

Také to je důvod, proč chce Jana Maláčová důchody reformovat. A to celkem v devíti bodech. Představit je ale šéfka resortu hodlá až v půlce adventu. Kromě dorovnání důchodů seniorek, které část života věnovaly péči o děti, se mají měnit i zdroje financování celého systému.

Přestože ministryně zatím nechce o detailech reformy příliš mluvit, avizovala už třeba rozdělení nynějšího průběžného pilíře na dva. Jedna část by byla solidární a platila by se z rozpočtu, druhá by byla zásluhová a plynulo by do ní pojistné. Takový plán už posvětila i důchodová komise. „Koncept se bude dál rozpracovávat. Budeme na něm pracovat a budeme všechny parametrické změny projednávat na dalších jednáních komise," uvedla šéfka komise Danuše Nerudová.

Minimální částka důchodů bude záležet mimo jiné na tom, z jakého daňového výnosu budou financovány. V zemích s podobným systémem je běžné, že se zaručený důchod financuje z daně z příjmů, to ale Maláčová odmítá. Uvažuje spíše o digitální nebo sektorové dani.

Právě zdroje financování reformy můžou být další třecí plochou mezi koaličními partnery. Podle ekonomky Heleny Horské by se diskuze měly vést hlavně o tom, jaká míra přerozdělování financí je ideální. „Bohužel nemáme společenský konsenzus v ničem a plácáme se zleva doprava. Lidé většinou slyší na to, jestli budou mít vyšší nebo nižší důchody, ale nikoho nezajímá, že to někdo musí zaplatit,“ řekla Seznamu už dříve ekonomka.

Foto: CSSZ

Počet důchodců v Česku.

Doporučené