Hlavní obsah

Důchodci si po reformě na víc peněz nepřijdou. Nástup silných ročníků otřese celým systémem

Foto: Profimédia

Víc peněz pro seniory? Změny v důchodovém systému podle odborníků neřeší jeho neudržitelnost.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD chystá revizi důchodů. Detailní propočty teprv představí. Ekonomové ale už nyní upozorňují, že změny neřeší dlouhodobou udržitelnost.

Článek

Podle nového plánu ministryně práce Jany Maláčové by všichni senioři, kteří odpracovali potřebný počet let, měli nárok na zaručený minimální důchod hrazený ze státního rozpočtu. Ministryně to minulý týden řekla v rozhovoru pro Lidové noviny. Druhá část důchodu by byla zásluhová a počítala by se každému zvlášť podle toho, kolik odvedl na sociálním pojištění. Maláčová chce novým systémem řešit situaci, kdy důchodců přibývá rychleji než pracujících. Experti ale upozorňují – tak snadné to není.

„Koncept se inspiruje severským modelem důchodového systému, kdy stát zaručí minimální částku. Ta je ale opravdu minimální. To znamená, že z toho člověk jen tak tak vyžije, ale nezajistí si nic extra. Je tam tedy motivace pro ty, kteří chtějí víc než minimální částku. Aby víc pracovali, spořili… Aby nebyli závislí na státu a nečekali na to, co od státu dostanou,” přiblížila Seznamu ekonomka Helena Horská.

Minimální částka důchodů bude záležet mimo jiné na tom, z jakého daňového výnosu budou financovány. V zemích s podobným systémem je běžné, že se zaručený důchod financuje z daně z příjmů, to ale Maláčová odmítá. Uvažuje spíše o digitální nebo sektorové dani.

„Rád si počkám, s čím přijde. Systém je v dnešních parametrech neudržitelný. I když bude v průměrné penzi tvořit fixní část jen čtvrtinu, tak systém nebude udržitelný,” upozorňuje ekonom Vladimír Bezděk.

Kdo to zaplatí?

Ministryně si zároveň už dříve vytyčila cíl, aby do roku 2021 byly penze na 40 procentech průměrné mzdy, což by v průměru mělo odpovídat přibližně 15 tisícům korun. Podle ekonomky Horské by si lidé ale nový koncept neměli vykládat tak, že se nyní minimum zastaví na 15 tisících, ke kterým přibude zásluhová složka.

„Průměr se počítá z minimální i zásluhové částky, takže celkového důchodu. Ten cíl je ale samozřejmě politický závazek osoby, která tam za čtyři roky nemusí být, nemusí tam být ani za dva roky,” upozorňuje expertka.

Otázkou také zůstává využití jednotlivých zdrojů na důchody. Společnost by podle Horské měla objektivní diskuzí a analýzou hledat míru toho, jaké přerozdělení financí je ideální. „Bohužel nemáme společenský konsenzus v ničem a plácáme se zleva doprava. Lidé většinou slyší na to, jestli budou mít vyšší nebo nižší důchody, ale nikoho nezajímá, že to někdo musí zaplatit,“ míní ekonomka.

Rozpadající se systém

Systém navrhovaný Maláčovou je podle ní rozumný, záleží ale na tom, jaká bude minimální důchodová částka a jaká zásluhovost. Výhodu systému vidí hlavně v transparentnosti. Každý by měl vědět, jak vysoký důchod bude mít. Ohledně současného nastavení pravidel důchodů je skeptická.

„Až se do důchodového věku dostanou silné ročníky, tak to bude rachot. Ten systém nemusí nutně zkolabovat, ale je to velká zátěž na rozpočet, z něčeho se to bude muset zaplatit. Část na dluh budoucí generace a část z toho, že pracující síla bude odvádět vyšší daně,” říká Helena Horská.

Rezervovaná je ke změnám zatím i Národní rozpočtová rada, podle které je nejdříve třeba počkat na konkrétní parametry a propočty, se kterými Maláčová přijde. Její předsedkyně Eva Zamrazilová se shoduje s ostatními odborníky – současné nastavení není udržitelné a lidé by si od změn neměli slibovat více peněz v peněženkách.

„Nelze očekávat, že parametrickými změnami lidem skokově narostou důchody a že se odstraní problém dlouhodobé neudržitelnosti. Zdroje jsou omezené a populace stárne. Ministryně Maláčová říká, že půjde o parametrické změny, které ale neřeší dlouhodobou udržitelnost,” uvedla Eva Zamrazilová. „Konkrétní návrhy ale ještě neznáme a nelze je hodnotit,” dodala.

Doporučujeme