Hlavní obsah

Dům s pěti byty se měl prodat za 600 tisíc, protože majitel byl v insolvenci. Cena zaskočila i soudkyni

23. 7. 2019

Cenovka 600 tisíc korun za bytový dům zaskočila i soudkyni. (Video: Petr Švihel, Seznam.cz)

Od června jsou volnější podmínky pro oddlužení. Konkrétní případ ukazuje, že ani insolvenční řízení nemusí probíhat hladce. Nejčastěji se dlužníci hádají o hodnotu majetku.

Článek

Dům na konci ulice umístěný u železniční trati, která vede od Náchoda směrem k polským hranicím, slouží jako bytovka. Ve třech patrech o celkové zastavěné ploše 534 metrů čtverečních se rozkládá pět bytů. Odhadovaná cena 600 tisíc korun, za kterou se měl dražit, zaskočila i soudkyni, co na případ dohlížela.

Po sérii stížností se dům nakonec dražil a prodal za více než dvojnásobnou cenu.

Příběh začíná insolvencí původního majitele Jaroslava Středy. Když se ukázalo, že nezvládá umořovat dluhy podle splátkového kalendáře, věřitelé dali pokyn přidělenému insolvenčnímu správci, ať dá nemovitost do dražby a získané peníze využije na pokrytí dluhu.

Jenomže insolvenčním správcem oslovený znalec přišel s překvapivě nízkou cenovkou. Nemovitost ohodnotil na 600 tisíc korun.

„Když jsem dům kupoval, tak si obec nechala udělat odhad a ten hodnotu vyčíslil na 1,2 milionu korun a já jsem do domu ještě hodně investoval,“ tvrdí Jaroslav Středa, podle kterého byla cena domu velmi podhodnocená.

Znalec ale budově vytýkal celou řadu problémů – nízký standard jednotlivých bytů, nízký výnos z nájemného, blízkost železniční tratě, špatný stav fasády (zateplená fasáda v reportáži je až dílem nového majitele) a fakt, že v katastru je nemovitost zapsaná jako rodinný dům a ne jako bytový.

Zaráží ale i srovnání s dalšími domy na prodej v okolí, které znalec vybral. Ty mají cenovky od 1,4 až po 3,5 milionu korun. Tedy násobně vyšší než je hodnota, kterou domu přisuzuje. A cena je přitom klíčová, protože od ní se odvíjí počáteční cena nemovitosti v dražbě.

I byty jsou v dané lokalitě dražší, psala soudkyně

Sama soudkyně podle insolvenčního spisu upozorňovala hlavního věřitele, že i jednotlivé byty se v dané lokalitě prodávají dráž.

„Sdělila jsem mu, že byty na internetu v této lokalitě jsou za daleko vyšší cenu, poté ať zváží prodej po jednotlivých bytech. To odmítl, ale uvedl, že se spojí se správcem a věc projedná,“ dala do zápisu soudkyně Věra Šafrová, která nad případem dohlížela.

Po protestech došlo na druhý posudek. Dům najednou dostal cenovku o milion korun vyšší a vydražil se nakonec za 1 328 000 korun.

Samotný insolvenční správce Václav Špůr odmítá případ komentovat nad rámec spisu.

„Všechno je v mých zprávách a reakcích na nařčení pana Středy, které jsou přístupné v insolvenčním rejstříku,“ reagoval insolvenční správce.

Podle expertky na oddlužování Barbary Halířové z Agentury pro sociální začleňování ke sporům mezi dlužníkem a insolvenčním správcem dochází. Nejčastějším důvodem je právě oceňování majetku.

„Velmi často se to stává ve chvíli, kdy dlužník má jinou představu například právě o hodnotě majetku nebo způsobu spolupráce,“ vysvětluje Halířová.

Dlužníci by ale podle ní neměli ani v případě sporů s insolvenčními správci rezignovat na svoje povinnosti. Nemají přestat komunikovat a už vůbec nemají přestat splácet své dluhy.

Příběh Jaroslava Středy končí opět exekucí. Režim oddlužení mu byl i na návrh správce zrušen. Nepomohl mu právě fakt, že své povinnosti nedokázal řádně plnit.

Volnější vstup do insolvence zatím příliš netáhne

Od června začala platit novela insolvenčního zákona, která upravuje podmínky, jež jsou nutné pro vyhlášení osobního bankrotu. Zatímco dřív mohli na oddlužení dosáhnout jen lidé, kteří prokázali, že dokážou během následujících pěti let splatit třetinu svých závazků, tak aktuálně do insolvence mohou lidé, kteří dokážou měsíčně splácet minimálně 2 200 korun a mají vynaložit „veškeré úsilí“, aby splatili během pěti let právě třetinu dluhů.

V souvislostí s účinností novely čekali odborníci velkou vlnu zájmu o insolvenci, data za červen jsou ale daleko střízlivější. „Za červen je to zhruba 3 200 návrhů, oproti loňskému červnu je to nárůst skoro o 88 procent, na druhou stranu to není příliš mnoho,“ říká Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení.

Podle něj by se počet přihlášených návrhů o oddlužení mohl měsíčně pohybovat kolem šesti až sedmi tisíc.

Doporučujeme

Další zprávy