Hlavní obsah

11 důvodů, proč se Petr Kellner stal nejbohatším

Ilustrační foto

Reklama

30. 3. 9:10

Zpráva o tragickém úmrtí Petra Kellnera přišla v době, kdy má skupina PPF rozběhnutou celou řadu významných transakcí, od spojení s Monetou Money Bank přes uvedení společnosti CETIN na burzu.

Článek

Za uplynulých 30 let se ze skupiny PPF stala jednoznačně největší finanční skupina ve střední a východní Evropě a jediná skutečně globální finanční skupina zrozená v Česku. Podle mezinárodně uznávaného žebříčku časopisu Forbes zůstal po Kellnerovi majetek za bezmála 300 miliard korun. V následujícím textu si můžete projít kariéru Petra Kellnera a klíčové milníky budování skupiny PPF včetně obchodů, které již dokončit nestihl.

1. Start kariéry

Petr Kellner se narodil 20. května 1964 v České Lípě a v roce 1986 dokončil VŠE v Praze. První pracovní zkušenosti sbíral jako „klapka“ ve filmových ateliérech na Barrandově, ale zrod investiční skupiny PPF začal v roce 1990 ve firmě Impromat Milana Maděryče, která do tehdejšího Československa dovážela kopírky.

Foto: Profimedia.cz

Milan Maděryč na snímku z finále Miss v roce 2008.

2. Kupónová privatizace

Petr Kellner, Milan Maděryč a Milan Winkler pochopili příležitost, kterou skýtala kupónová privatizace, a zakládají skupinu PPF. Rozjezd skupiny pomohla financovat čtyřicetimilionová půjčka od teplické společnosti Sklo Union, kterou v té době řídil Štěpán Popovič. Fondy PPF získaly v rámci následující první vlny kupónové privatizace podíly ve zhruba 200 firmách v nominální hodnotě téměř pět miliard korun. Mezi nejúspěšnější investiční skupiny patřila PPF, sídlící v té době v pražských Nuslích, i v následující druhé vlně kupónové privatizace.

Foto: ČTK

Štěpán Popovič na snímku z roku 1994. Tehdy vedl mimo jiné Svaz průmyslu a dopravy ČR.

3. Směr Rusko a peníze pro ODA

Zkušenosti z české kupónové privatizace se Kellner vydal v roce 1993 zúročit do Ruska, kde pobíhala obdoba kupónové privatizace. Za tím účelem založila skupina PPF fondy nesoucí jméno Asociace fondů Petra Velikého a ty postupně získaly podíly v desítkách firem v hodnotě přes 50 milionů dolarů.

Při propírání afér politických stran s tajnými sponzory v druhé polovině 90. let se mimo jiné provalilo, že tajným sponzorem ODA byly právě ruské fondy Petra Velikého.

Z Ruska skupina PPF už nikdy neodešla, a naopak nabyté zkušenosti využila k rozvoji dalšího byznysu v následujících letech, zejména k vybudování ruské odnože společnosti Home Credit, která je nadále nejvýznamnějším aktivem na ruském trhu.

Foto: Profimedia.cz

Jezdecká socha cara Petra Velikého v Petrohradu. Právě po něm pojmenovala PPF své fondy v Rusku.

4. Ovládnutí České pojišťovny

Skupina PPF si vždy budovala vazby na politickou elitu, což se jí později vyplatilo při ovládnutí České pojišťovny, které je v historii PPF vnímáno jako klíčový moment pro její budoucí rozmach.

Kellnerova PPF využila v polovině 90. let minulého století spravované fondy k získání významného podílu v České pojišťovně. To jí zajistilo místo u jednacího stolu, když se v roce 1996 za účasti zejména politických špiček z ODS a ODA, zástupců České národní banky a šéfů největších státem ovládaných bank řešila budoucnost České pojišťovny, která měla finanční problémy.

Na jednáních, kterých se mimo jiné účastnili tehdejší premiér Václav Klaus, guvernér ČNB Josef Tošovský, ministr financí Ivan Kočárník, ministr privatizace Jiří Skalický a šéf Fondu národního majetku Roman Česka, se rozhodlo, že PPF převezme manažerskou kontrolu nad Českou pojišťovnou, a odsouhlasil se poměrně komplikovaný plán, na jehož konci bylo ovládnutí České pojišťovny skupinou PPF. Kellnerova skupina nejprve pojišťovnu ovládala společně s Investiční a Poštovní bankou a později PPF získala i podíl od IPB, která se dostala do finančních problémů a v roce 2000 skončila v nucené správě a převzala ji ČSOB.

Završením ovládnutí České pojišťovny byl odkup zbývajícího 30procentního podílu státu v pojišťovně, který za bezmála čtyři miliardy schválila vláda Miloše Zemana v roce 2001, a dalších 10 procent získala PPF v témže roce od Komerční banky.

Foto: ČTK/Stanislav Peška

Premiér Václav Klaus (uprostřed) s ministrem financí Ivanem Kočárníkem (vlevo) a šéfem České národní banky Josefem Tošovským při jednání vlády v roce 1996. Bez nich by se Kellnerova PPF nedostala k obchodu desetiletí – ovládnutí České pojišťovny.

5. Kellner finančník a Home Credit

S nástupem do pojišťovny začala Kellnerova PPF budovat své finanční impérium, jehož nejvýznamnější součástí je bezesporu skupina Home Credit, jejíž aktuální hodnota se odhaduje na miliardy eur. Prvním krokem bylo založení Home Creditu v Česku v roce 1997 a následně se rozrůstala po celém světě, od roku 2002 zejména v Rusku a o pět let později v Číně. Celoplošnou licenci v Číně na poskytování spotřebitelských půjček získala PPF v roce 2014. Z pohledu Home Creditu jsou Rusko a Čína nejvýznamnější trhy, ale firma poskytuje spotřebitelské financování i v Kazachstánu, Indii, Filipínách a dalších zemích, kde dohromady zaměstnává kolem 120 tisíc lidí.

Kellner a jeho společník Jiří Šmejc, který aktivity Home Creditu řídí, se koncem roku 2019 pokusili uvést akcie Home Creditu na burzu v Hongkongu, ale nabídky investorů se nepotkaly s představami obou společníků a z transakce sešlo.

Hodnota skupiny Home Credit, respektive jejích nejcennějších částí, se podle různých odhadů tehdy pohybovala od sedmi do devíti miliard eur, ale v následujícím roce skupina utrpěla velké ztráty kvůli dopadům pandemie covidu-19.

Foto: Profimedia.cz

Jiří Šmejc spolupracoval s Petrem Kellnerem mnoho let, dodnes spoluvlastní Home Credit. Snímek pochází z roku 2015.

6. Nova, partnerství se Šmejcem a Forbes

Petr Kellner nikdy nepůsobil pouze ve světě financí, v Česku i v Rusku se velkou měrou věnoval investicím do realit a v Rusku ve spolupráci s místními podnikateli Alexandrem Mamutem a Alexandrem Nesisem působil v retailu skrze společnost Eldorado a v těžbě zlata a stříbra prostřednictvím společnosti Polymetal.

Podíly v Eldoradu, druhé největší maloobchodní síti prodejen elektroniky a domácích spotřebičů, prodala PPF i Šmejcova EMMA Capital v roce 2016.

Foto: Flickr/Alexander Nesis

PPF v Rusku kromě jiného spoluvlastnila těžařskou společnost Polymetal. Kellner na Východě často obchodoval s Alexandrem Nesisem (na snímku) a Alexandrem Mamutem.

V Česku ale mimo finanční sféru dal o sobě Kellner výrazně vědět v roce 2002, kdy vstoupil do TV Nova, kdy koupil společnost Vilja, čtvrtinového majitele společnosti CET 21, která držela licenci k vysílání nejsledovanější tuzemské televize. PPF postupně odstavila do té doby neotřesitelného Vladimíra Železného a v roce 2004 za vydatné pomoci právě Jiřího Šmejce TV Nova ovládla.

Následně ji prodala jejímu původnímu majiteli Ronaldu Lauderovi, kterého z televize vystrnadil Vladimír Železný a Česko za to zaplatilo miliardy v prohrané mezinárodní arbitráži. Na obchodě s Novou vydělala Kellnerova PPF odhadem 10 miliard korun a sám Kellner celou operaci kdysi glosoval, že šlo o „krásný obchodní případ“. Jiný popis pro ukázkové nepřátelské převzetí.

O rok později se vyrovnal Petr Kellner s Jiřím Šmejcem, který získal podíl 4,9 procenta PPF v hodnotě pěti miliard korun. Partnerství s Jiřím Šmejcem přetrvává dodnes právě skrze skupinu Home Credit, i když se už Jiří Šmejc výrazněji věnuje vlastním obchodům skrze společnost EMMA Capital.

Necelé dva roky po prodeji Novy se v roce 2006 Petr Kellner poprvé objevil v žebříčku světových dolarových miliardářů časopisu Forbes na 224. místě s tehdy odhadovaným majetkem tří miliard dolarů, tehdy v přepočtu přes 70 miliard korun.

V současnosti je TV Nova zpět jako součást skupiny PPF, kdy její nákup za téměř 50 miliard korun od amerických majitelů oznámila skupina na podzim roku 2019 a loni na podzim byl obchod dotažen do konce. Spolu s Novou vlastní PPF televizní stanice v dalších čtyřech zemích.

Foto: Profimedia.cz

Tehdejší ředitel TV Nova Vladimír Železný na tiskové konferenci 22. ledna 2002. V pozadí nesedí nikdo jiný než Jiří Šmejc. Ten Kellnerovi pomáhal ovládnout nejsledovanější televizní stanici v Česku.

7. Prodej České pojišťovny a nové byznysy

Tak jako bylo významným milníkem v životě PPF ovládnutí České pojišťovny, stejně významný byl i její prodej, který Petr Kellner udělal, jak to měl rád, na dvě části. Nejprve PPF prodala v roce 2007 italské skupině Generali 51 procent za 1,1 miliardy eur a současně se s Italy dohodla, že jim v roce 2012 prodá zbytek za 2,7 miliardy eur, což bylo včetně nároku na dividendy.

Jakmile udělal Kellner v roce 2007 první krok k prodeji České pojišťovny, začal se výrazně pouštět do oblastí mimo ryzí finančnictví a budovat silné základy svého nového byznysu v Česku.

V roce 2009 zakládá PPF spolu s finanční skupinou J&T Energetický a průmyslový holding EPH, který se soustředil na investice v oblasti energetiky. V tomto svazku zůstala PPF až do roku 2014, kdy svůj podíl prodala, a podle odhadů měla PPF na tomto obchodu vydělat přes 20 miliard korun.

Záměr opustit EPH ovšem PPF oznámila již v prosinci 2013, zhruba měsíc poté, co oznámila, že od španělské Telefóniky kupuje její tuzemskou část Telefóniku Czech Republic a Telefoniku Slovakia za 64 miliard korun.

Foto: Profimedia.cz

Majitel holdingu EPH Daniel Křetínský na snímku z roku 2013. Na konci tohoto roku PPF oznámila, že po čtyřech letech ze společného podniku vystoupí. Údajně na tomto kroku vydělala 20 miliard korun.

Telefónika se již pod taktovkou PPF v polovině roku 2014 přejmenovala na O2 Czech Republic a tehdejší Kellnerův investiční stratég Martin Štefunko přišel s nápadem rozdělit firmu na dvě samostatné společnosti. O tom rozhodli akcionáři O2 Czech Republic na valné hromadě v dubnu 2015 a výsledkem jsou dnes již známé dvě společnosti, mobilní operátor O2 a majitel a provozovatel pevných a mobilních sítí a datových center společnost CETIN.

Ohledně společnosti CETIN potvrdila mluvčí skupiny PPF Jitka Kadlecová letos v únoru, že skupina zvažuje primární úpis akcií této společnosti na burze a že již byly vybrány banky, které by se na vstupu této firmy na burzu podílely. Transakce by mohla firmu CETIN ohodnotit na zhruba čtyři miliardy eur.

Telekomunikační část svého byznysu PPF významně rozšířila směrem na východ, když v březnu 2018 koupila za 71 miliard korun operátora Telenor, který působí v Maďarsku, Bulharsku, Srbsku a Černé Hoře.

8. Souboj o Sazku

V rámci aktivit na tuzemském trhu nelze samozřejmě zapomenout ani na souboj o loterijní společnost Sazka, do kterého se Kellner zapojil v březnu 2011 odkoupením pohledávek za Sazkou od jiného miliardáře, Radovana Vítka. V souboji o Sazku se Kellner spojil s dalším miliardářem Karlem Komárkem a vyšachovali ze hry Marka Dospivu s Pentou a E-Invest Martina Ulčáka. Na podzim Kellner s Komárkem získali Sazku za 3,8 miliardy korun a zhruba o rok později Kellner prodal svůj podíl Komárkovi se ziskem čtyř miliard korun. Kellner a Komárek také vlastnili společně O2 arenu, ale tu nakonec získala koncem roku 2013 Kellnerova PPF.

Mezi nové byznysy PPF se zařadila i Kellnerova investice v oblasti e-commerce, když v roce 2017 koupila 40procentní podíl v Mall Group, stejně jako EC Investments miliardářů Patrika Tkáče a Daniela Křetínského. S investicí do Mall Group však s ohledem na její ztrátovost není PPF příliš spokojená a specializovaný web Mergermarket letos začátkem března uvedl, že se chystá prodej části firmy přes burzu.

Foto: ČTK/KKCG

Majitel skupiny KKCG Karel Komárek ml. získal při dělení bývalé Sazky sázkovou firmu, Kellnerově PPF připadla libeňská O2 arena.

9. Jak Kellner převezl Křetínského

Tak jako Kellner překvapil při svém tažení za získáním Novy a Sazky, předvedl koncem roku 2017 další ze svých kousků. V té době se již zhruba rok spekulovalo o prodeji plzeňské Škody Transportation, mezi jejíž hlavní akcionáře patřili Tomáš Krsek, Michal Korecký, Jiří Diviš a Marek Čmejla.

Nejprve byla za favorita koupě považována čínská společnost CRRC, která je největším světovým výrobcem kolejových vozidel, ale koncem roku 2017 se stále více spekulovalo o tom, že firmu získá miliardář Daniel Křetínský. Přestože Kellner vstoupil podle dostupných informací do hry na poslední chvíli, dokázal strhnout vítězství na svou stranu.

Kellnerovi k zisku Škody Transportation pomohla roztržka mezi akcionáři plzeňské firmy, kdy část nebyla nakloněna prodeji Křetínskému, který naopak měl prosazovat Tomáš Krsek.

Jedním z posledních dotažených velkých obchodů v Česku byl pro Kellnera provoz mýtného systému v Česku, který získalo konsorcium firem CzechToll (vlastněná PPF) a slovenský provozovatel mýta SkyToll. Původní provozovatel mýtného systému, společnost Kapsch, se snažila vítězství konsorcia zvrátit a převzetí provozu mýtného systému oddálit, ale neuspěl.

10. Námluvy s Monetou

Zpráva o smrti Petra Kellnera přišla v době, kdy pracoval na návratu finanční skupiny PPF do první bankovní ligy. Do skupiny PPF sice patří banky Air Bank a PPF Banka, ale obě patří spíše mezi menší peněžní domy. Proto se Kellner letos začátkem roku vrátil k plánu spojit se s Moneta Money Bank a co do počtu klientů vytvořit třetí největší banku v Česku. Ta by mohla vzniknout spojením Monety a firem ze stáje PPF, právě zmiňované Air Bank, českého a slovenského Home Creditu a firmy Zonky.

Kellner se o spojení pokoušel koncem roku 2018, ale tehdy akcionáři Monety žádali od PPF lepší podmínky a Kellner od plánu ustoupil. Letos svůj plán oprášil a celá transakce je ve fázi posuzování ze strany akcionářů Monety. Pokud letos akcionáři Monety transakci schválí, mohla by PPF získat v nové bance bezmála 60 procent.

11. Vývoj v oblasti rakoviny

Vedle „klasického“ byznysu působí skupina PPF i v oblasti biotechnologického výzkumu prostřednictvím společnosti Sotio, která je součástí PPF od roku 2012. Skupina pracuje na vývoji léčebných přípravků na onkologická onemocnění. Firma zaměstnává více než 300 odborníků a hlavní sídlo má v Praze, ale působí i v dalších evropských zemích, v USA, Číně a Rusku.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované