Článek
Češi se dokáží velmi snadno nadchnout pro nové technologie. Podle dat Eurostatu má až 35 procent z nás nadprůměrné digitální schopnosti, což nás v unijním srovnání řadí na dobré osmé místo. Pozitivní vztah k novým technologiím má osm z desti Čechů, skutečných odpůrců technologického pokroku najdeme v populaci jen dvě procenta.
„Ze strany Čechů se jedná spíše o aktivní zájem a ochotu inovace zkoušet, a to i v rámci podnikatelského sektoru. České firmy patří v regionu střední a východní Evropy mezi lídry v zavádění inovací, včetně umělé inteligence,“ říká analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.
Průzkum ukázal, že otevřenější novým technologiím jsou nejčastěji muži, vysokoškoláci a lidé s vyšším příjmem. Platí i nepřímá úměra, že úspěch přijetí nových technologií roste s nižším věkem respondentů.
Fakt, že Češi nemají s přijímáním nového problém, potvrzují i nejnovější zjištění Indexu prosperity a finančního zdraví, ve kterém se Česká spořitelna společně s agenturou Ipsos zaměřily na vztah Čechů k novým technologiím a možnostem jejich využití v bankovním sektoru. Seznam Zprávy jsou mediální partnerem projektu.
„Češi patří mezi technologické nadšence, což vidíme mezi našimi klienty, kteří stále více a častěji využívají jednotlivé funkcionality digitálního bankovnictví George,“ říká šéf distribuce České spořitelny Petr Ropnický. Z průzkumu vyplynulo, že pokud jde o zlepšování zákaznických služeb, nejvíce od technologií očekáváme v oblasti telekomunikací a právě v bankovnictví.
Technologií, kterou Češi využívají nejčastěji, bez ohledu na pohlaví, věk, vzdělání či příjem, je mobilní bankovnictví. To pravidelně využívá téměř 79 procent Čechů a dalších 10 procent si jej v minulosti alespoň jednou vyzkoušelo. Obdobně vysoko jsou v pravidelném používání i platby kartou na internetu a přes 60 procent respondentů pravidelně využívá i platby skrze QR kódy. Naopak nejméně jsou využívány platby na kontakt a investování skrz mobilní aplikaci.
Platba na kontakt je služba, která umožňuje posílat peníze pouze na základě telefonního čísla příjemce, místo čísla bankovního účtu. Aby ale fungovala, musí se příjemce aktivně zaregistrovat a spárovat své telefonní číslo s bankovním účtem.
„Ve Spořitelně jsme krátce po zavedení služby platba na kontakt registrovali vyšší jednotky tisíc realizovaných plateb měsíčně, v následujících měsících zájem klientů o tuto službu strmě klesal a aktuálně se pohybuje v řádu nižších stovek plateb měsíčně. Je zřejmé, že většina klientů, která Platbu na kontakt krátce po jejím spuštění vyzkoušela záhy usoudila, že okamžité platby realizované přímo z mobilní aplikace nebo přes vygenerovaný QR kód jsou uživatelsky jednoduší a pohodlnější,“ řekl mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
Investování přes mobilní aplikaci je podle něj nutné vidět v kontextu. „Zájem o investování přes mobil, na rozdíl od využívání platby na kontakt, strmě stoupá. Přes mobil už naši klienti ročně realizují čtvrtinu investic, což přestavuje zhruba 12 miliard korun, přičemž ještě před dvěma lety byl ten objem třetinový. Tempo růstu investic přes mobil je rychlejší než tempo růstu investic sjednaných na pobočkách,“ upozornil Hrubý.
Mezi lety 2024 a 2025 tak počet klientů České spořitelny, kteří pravidelně investují online, vzrostl o 25 procent, zatímco počet klientů, kteří pravidelně investují na pobočce, vzrostl jen o 10 procent.
„Nicméně stále platí, že na pobočkách stále realizujeme 80 procent všech prodejů investic,“ shrnul problematiku mluvčí České spořitelny.
Jako vždy, nabízí se i tentokrát genderové posouzení. Z jedenácti příkladů pravidelného využívání technologií, od běžných bezkontaktních plateb až po komunikaci s AI asistenty, předčily ženy muže pouze v případě mobilního bankovnictví. A to navíc pouze o 1,5 procentního bodu. Jsou tedy ženy k technologiím odmítavější?
„Ženy často přistupují k technologiím zodpovědněji a reflexivněji. Chtějí porozumět principům, ne jen ‚klikat‘. Do jisté míry to souvisí i s jejich životní situací – péčí o rodinu, delší rodičovskou dovolenou nebo omezenými možnostmi částečných úvazků,“ myslí si Jan Schönbauer z organizace Czechitas. Jedním z důvodů je podle něj i to, že se české ženy v porovnání s Evropou málo sebevzdělávají. „I to ovlivňuje jejich sebevědomí ve vztahu k technologiím.“
Přes nadšení z novinek ale devět z deseti Čechů vítá i fungování kamenných poboček. A platí to nejen u starší generace, ale i u lidí do 30 let. Ačkoliv se 40 procent Čechů snaží vyřešit co nejvíce záležitostí online nebo telefonicky, pro desetinu z nás je kamenná pobočka stále nejpříjemnější způsob, jak řešit své finance. Na pobočky vůbec nechodí jen dva z deseti Čechů. Celá třetina lidí tak řeší jednoduché věci na dálku a pro složitější preferují komunikaci s bankéřem z masa a kostí.
Průzkum České spořitelny také ukázal, že na kamenné pobočky lze lépe popsat své problémy. Stále jsou tu lidé, kteří si cení i osobního kontaktu s bankéřem. I přesto, že třetina Čechů v bance v posledním roce vůbec nebyla. Třetí nejvíce oceňovanou výhodou návštěvy banky je i větší důvěra při podepisování důležitých smluv a obecně ceněný je i celkově větší pocit jistoty a bezpečí.
Vadí nám ale omezená otevírací doba poboček, na kterou si stěžuje celých 56 procent respondentů. V těsném závěsu je čekání ve frontě nebo obecně časová náročnost návštěvy banky.
Pobočka jako z budoucnosti
Česká spořitelna v Praze Na Perštýně z kraje listopadu otevřela experimentální pobočku Future Lab. Tam chce veřejnosti prezentovat technologické novinky. A svým způsobem je na zákaznících i testovat.
„Ve Future Labu budeme experimentovat - zkoušet zcela nové způsoby obsluhy klientů,“ říká Petr Ropický a hned vysvětluje. „U vstupu do pobočky je přivítá náš první AI avatar, který umí pomoci s řešením jednoduchých potřeb. Podle konkrétního požadavku pak klienta propojí s živým bankéřem.“
Ti ale nebudou sedět za přepážkou, budou se volně pohybovat mezi návštěvníky pobočky a společně s nimi testovat technologické novinky. „Pokud se některá z nich osvědčí, zavedeme ji do praxe i v dalších pobočkách po celé České republice a v zemích, kde Skupina Erste působí,“ říká šéf distribuce v České spořitelně.
Součástí týmu pobočky, která je otevřena 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, jsou vedle bankovních poradců také tak zvaní Future Lab experti – odborníci na využívání umělé inteligence ve finančním poradenství. Podle Daniely Peškové, členky představenstva České spořitelny zodpovědné za retailové bankovnictví, dokáže takový koncept kvalitu poradenství posunout na novou úroveň.
„Pobočka přestala být místem, kam si lidé chodí pro peníze. Naprostá většina klientů sem přichází právě kvůli poradenství.“
