Stát chystá nová pravidla i kompenzace pro home office

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Před covidovou pandemií pracovní benefit, během ní životní nutnost a pro mnoho firem zároveň do určité míry neprobádaný terén. Teď by se měl home office dočkat nových pravidel, jejichž dopad ho však může firmám i jejich zaměstnancům značně znevýhodnit.

Podle návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí, který je součástí novely zákoníku práce, by měl zaměstnanec dostat za nařízený home office od zaměstnavatele 2,80 koruny na hodinu.

„Úprava obsahuje podmínky písemně sjednané dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o práci na dálku, zákoník bude nově také výslovně řešit vypověditelnost takové dohody,“ řekl SZ Byznys mluvčí ministerstva Jakub Augusta.

Především by však měla novela stanovovat, jaké by měl zaměstnavatel v případě nucené práce z domova hradit zaměstnanci náklady spojené například s vytápěním nebo používáním počítače a podobně.

„Upraví se i povinnost zaměstnavatele hradit náklady, které zaměstnanci vzniknou v souvislosti s prací na dálku. Pro snížení administrativní náročnosti počítáme s možností úhrady paušálem, a to pro určitý okruh obvyklých nákladů (např. elektřina a plyn),“ vysvětluje Augusta.

Paušální částku, kterou by zaměstnanec na takzvaném home office dostal, by stanovoval zákon. Upravovat ji bude nadále vyhláška, která by se měla měnit podle konkrétních ukazatelů v pravidelném nebo mimořádném termínu.

„Paušální částka, kterou by museli platit zaměstnavatelé všem svým zaměstnancům na home office, může vést dvěma směry. Buď nebudou chtít zaměstnavatelé platit nic a neumožní tak vůbec home office, nebo ti zaměstnavatelé, kteří teď poskytují náhrady podle reálných nákladů, se budou snažit poskytovat jen tuto minimální paušální částku,“ myslí si Iva Bilinská, senior manažerka v týmu pracovního práva ve společnosti Deloitte Legal.

Zaměstnavatelé, kteří již náhradu ostatních reálných nákladů za práci z domova poskytují, budou navíc muset poskytovat tuto povinnou náhradu i na energie.

Podle Augustina bude moci zaměstnavatel poskytovat i vyšší částku, než uvádí paušál, ale rozdíl oproti zákonem stanovené částce už by podléhal dani pro zaměstnance.

K návrhu zákona bylo podle mluvčího MPSV zatím ukončeno vnitřní připomínkové řízení v rámci ministerstva. Jeho záměrem je, aby se co nejdříve dostalo i do mezirezortního řízení.

„V tuto chvíli probíhají pracovní jednání a práce na finální podobě návrhu. Za svaz budeme chtít, aby byl návrh úpravy co nejobecnější a umožňoval zaměstnavatelům nastavení odpovídající potřebám jejich provozu,“ vysvětluje mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR Miroslav Hažer.

Zaměstnavatelé mohou potenciálně nařídit práci z domova i v situaci, kdy to zákon výslovně nepřikazuje, jako například v době covidových lockdownů. Vzhledem k aktuální situaci by tak mohli zaměstnavatelé učinit například proto, aby snížili své výdaje za vytápění a provoz kanceláří.

„Slyšíme i úvahy o tom, že by někteří zaměstnavatelé ‚nutili‘ své zaměstnance k home office, aby ušetřili na provozu kanceláří. Tam si myslím, že může dojít ještě k velkému sporu o to, zda je 2,80 Kč na hodinu dostatečné. Ta částka je relativně velmi nízká a při vysokých cenách energií vůbec nemusí odpovídat reálným cenám energií,“ vysvětluje Bilinská.

Kromě toho mají navíc různí zaměstnanci různé výdaje za energie. Někdo má fixovaný tarif, někdo ne, a rozdíly ve výdajích by tak mohly být klidně čtyřnásobné. „Pokud by se tedy zaměstnavatelé rozhodli poslat své zaměstnance na home office, mohlo by to pro některé zaměstnance být velice nevýhodné. “

Je však důležité zmínit, že zaměstnavatel nemůže podle zákona zaměstnance donutit k práci z domova. V případě, že by to po zaměstnanci chtěl, ale ten s tím nesouhlasil, může podle zákona takové nařízení odmítnout.

„Práce z domova nese benefity i nevýhody jak pro zaměstnance, tak i zaměstnavatele. Zaměstnavatel má náklady na technické zajištění práce na home office, často musí nakoupit přenosné počítače a rozšířené licence programů, které umožňují vzdálený přístup zaměstnance do systémů zaměstnavatele,“ říká mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

„Nepřítomností zaměstnance v kanceláři zaměstnavatel často ani nemusí ušetřit za teplo nebo elektrický proud. Hlavně proto, že práce z domova povětšinou nemá celopodnikový charakter, jiní zaměstnanci do práce docházejí, tudíž případné úspory jsou zanedbatelné,“ dodal Diro.

Souhlasí však s Hažerem, že dohody o práci z domova mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem by měly být uzavírány flexibilně a stát by jim v tom neměl bránit.