Článek
Zatímco ještě před pár lety bylo investování do privátních firem neboli private equity dostupné jen fondům, pojišťovnám, nadacím prestižních amerických univerzit a ultraboháčům, v posledních letech získali přístup k investicím do fondů private equity i menší investoři. Na tuzemském trhu jde obvykle o fondy kvalifikovaných investorů, kde je minimální investice ve výši jednoho milionu korun.
Zájem o zmíněné fondy přitom roste, čemuž jde naproti i nabídka. Ve čtvrtek přišly s nabídkou fondů, které budou investovat do soukromých společností, rovnou dvě uskupení.
Fond J&T Global Private Equity (J&T GPE) začne investorům nabízet J&T Investiční společnost. S otevřeným podílovým fondem – OFO Globální Private Equity – pak přichází Cyrrus a One Family Office, za níž stojí lidé z advokátní kanceláře Havel & Partners. „V současnosti private equity fondy frčí,“ popisuje situaci na trhu Martin Burda, předseda představenstva investiční společnosti Sirius.
Běh na dlouhou trať
Za zájmem o private equity fondy stojí zajímavé zhodnocení prostředků. „Klíčová výhoda by měl být nadprůměrný výnos,“ říká portfolio manažer fondu Martin Cakl. V horizontu pětadvaceti let totiž podle studie poradenské společnosti McKinsey & Company přinesou investice do privátních společností každý rok výnos ve výši 13,4 procenta, zatímco investice do amerických akcií vynesly ročně 8,2 procenta.
Private equity
Fondy soukromého kapitálu, známé též jako private equity fondy, mají obvykle právní formu fondů kvalifikovaných investorů.
Mají několik základních rysů:
- investice do firem, které nejsou veřejně obchodované na burze
- investice jsou časově ohraničené, zpravidla pět až deset let
- kapitál do private equity fondů často umisťují velcí institucionální investoři typu bank, pojišťoven nebo investičních firem úspěšných podnikatelů
Mezi hlavní společnosti zaměřené na provozování fondů soukromého kapitálu v Česku patří ARX Equity Partners, Genesis Capital a Jet Investment.
Fond navíc bude spolupracovat se zahraničními fondy, které se zaměřují na investice do středně velkých firem. „Nový fond se soustředí na těžko dostupný segment tzv. mid-market fondů, tedy fondů investujících částky v rozmezí 100 milionů až 3 miliardy eur. Mid-market fondy historicky dosahují dokonce lepších výsledků než největší globální hráči – jejich průměrné čisté zhodnocení činí 18,7 procenta ročně,“ dodává Cakl.
Tyto fondy podle strategického partnera fondu Michaela Kollára mají řadu výhod. „Nakupují firmy za menší násobky ziskovosti. Jak společnosti rostou, tak se stávají více institucionalizované, digitalizované a mají profesionálnější management, čímž se zvyšuje i jejich ocenění,“ upozorňuje Kollár. Zároveň si zmíněné fondy podle něj nepůjčují na investice do firem velké půjčky, takže je neovlivňuje tolik pohyb úrokových sazeb jako velké hráče. Další plusem je, že se specializují na konkrétní odvětví.
V posledních letech se nicméně ani tomuto typu investic nedaří porážet americké trhy. Třikrát za poslední čtyři roky měly private equity investice podle zmíněné studie horší zhodnocení než americké akcie. Dokonce i po vyloučení sedmi největších technologických titulů – takzvaných Magnificient Seven – dosáhl index S&P 500 zhodnocení mezi 1. až 3. čtvrtletím loňského roku přes 17 procent, což překonalo všechny druhy private equity investic.
V posledních letech akcie překonaly investice do privátních firem v horizontu jednoho, tří i pěti let. Naopak od deseti let už je sázka na investice do soukromých společností výhodnější než nákup akcií. Za 25 let přinesly private equity investice do nákupů firem roční zhodnocení ve výši 13,4 procenta, zatímco americké akcie 8,2 procenta.
Prémie za nelikviditu
Private equity fondy jsou tak vhodné pro investory s dlouhodobým investičním horizontem. „Je to dlouhodobý investiční produkt. Budeme rádi, když klienti pochopí, že je to na nějakých sedm let, proto je tam penalizace na pět. Je to příjem fondu,“ dodává Cakl. Výstupní roční poplatek během pěti let se pohybuje od šesti do třiceti procent.
Nový fond chce spravovat miliardy korun. „Realistické je dosáhnout na objem majetku ve výši sto milionů eur (okolo 2,4 miliardy korun),“ říká Tomáš Martinec, předseda představenstva J&T Investiční společnosti.
Naopak fond Cyrrusu a One Family Office (OFO) nabízí možnost výstupu po třech měsících a označuje se jako semi-likvidní. Podobné označení ale Burda kritizuje. „Likvidita produktu by měla odpovídat likviditě podkladového aktiva,“ upozorňuje Burda a pokračuje: „Když přijde krize, tak nemůžete všechny vyplatit.“
Důvodem je to, že privátní společnosti se neobchodují na burze a nelze je rychle prodat. Proces prodeje soukromé firmy často zabere několik měsíců, ale může to být i přes jeden rok. Je nutné sehnat právní i transakční poradce, oslovit investory a následně s nimi zahájit jednání. Vysoký výnos u private equity fondů je ostatně vykoupen právě tím, že investice do neobchodovaných firem jsou nelikvidní oproti společnostem, které se obchodují na burze.
Na rozdíl od J&T Investiční společnosti chce Cyrrus a OFO sázet na největší investiční hráče v oboru. Bude totiž investovat do fondů, které spravují kolosy jako Blackstone, Bain Capital, KKR nebo například Apollo. Portfolio zahrnuje přes 500 firem napříč odvětvími a regiony. Stejně jako u J&T GPE, tak i u fondu Globální Private Equity je minimální výše investice jeden milion korun.
„Na českém trhu chyběla možnost investovat do špičkových globálních private equity fondů s takovou mírou flexibility,“ říká Michal Přikryl, obchodní ředitel Cyrrus.
