Britští majitelé domácích mazlíčků si stěžují na horentní ceny veterinářů

Majitelé domácích mazlíčků nemusí dostat základní informace, jako jsou ceníky na internetu, a ne vždy jsou informováni o nákladech na léčbu u veterináře předtím, než s ní souhlasí, varoval.

Britský Úřad pro hospodářskou soutěž a trhy (CMA) zkontroloval tisíce webových stránek veterinárních ordinací a zjistil, že více než 80 % z nich neobsahuje žádné informace o cenách. To znamená, že majitelé psů, koček a dalších zvířat mohou být při návštěvě lékaře svého mazlíčka nemile překvapeni a za léky nebo recepty platit horentní sumy, uvedl úřad.

Britská veterinární asociace reagovala prohlášením, že veterináři jsou „především motivováni dobrými životními podmínkami zvířat“.

Podle CMA má odvětví veterinárních lékařů hodnotu dvou miliard liber (téměř 60 miliard korun), jelikož po vlně pandemie koronaviru vzrostl počet majitelů domácích zvířat na dvě třetiny britských domácností (tedy 16 milionů). Podobný trend se projevil i v jiných zemích. Izolace, karanténa o nemožnost jiných aktivit totiž přivedla řadu lidí v celé Evropě k pořízení domácího mazlíčka, který jim nahrazoval sociální kontakt a pomohl vypořádávat se se samotou.

Například i český web prolekaře.cz v roce 2020, kdy pandemie vrcholila, zveřejnil studii britských autorů o vlivu domácích mazlíčků na duševní zdraví svých majitelů. Ta ukazuje, že vlastnictví domácích mazlíčků je spojené se snazším udržováním lepšího duševního zdraví a snižováním pocitů osamělosti v době omezení restrikcemi.

Většina účastníků studie považovala svá domácí zvířata za zdroj psychické podpory a posílení duševního zdraví během lockdownu. Zároveň však pro ně bylo důležité, aby byli i v časech pandemie schopni zaopatřit potřeby svých mazlíčků, jakými je například právě veterinární péče. Pokud by to nedělali, vnímali by to nejen jako újmu pro zvíře, ale také pro sebe.

Britský úřad analyzoval 1400 internetových stránek všeobecných veterinárních lékařů patřících do velkých firemních skupin a zjistil, že 83 % z nich neposkytuje žádné informace o cenách, a to ani u těch nejzákladnějších služeb. Podobně tomu bylo i na webových stránkách nezávislých veterinárních ordinací.

„Bezprecedentní odezva, kterou jsme obdrželi od veřejnosti a veterinárních odborníků, ukazuje, jak silná je nálada v této otázce a proč jsme udělali dobře, že jsme se jí zabývali,“ uvedla k přezkumu výkonná ředitelka CMA Sarah Cardellová pro BBC.

Dodala však, že přezkum zjistil na trhu více problémů. Majitelé domácích zvířat tak mohou například přeplácet za léky nebo recepty a mají i málo informací, aby si mohli vybrat nejlepší postup nebo správnou léčbu.

CMA obdržela tisíce odpovědí od majitelů domácích zvířat, veterinářů a veterinárních sester, ze kterých vyplynulo, že mnoho majitelů domácích zvířat nevědělo, že si mohou nechat předepsat léky a pak si je koupit jinde, což znamená, že potenciálně utrácejí více než musí.

Caitlin Dolanová z Watfordu například BBC řekla, že její kočka Precious zemřela zčásti proto, že si nemohla dovolit počáteční náklady na léčbu ve výši 3000 liber. „Nemohli jsme si to ani začít dovolit. Emocionální daň byla neuvěřitelná,“ řekla pětadvacetiletá žena.

„Ale veterináři nám nebyli ochotni říct, co přesně se děje, aniž bychom podstoupili testy a léčbu za 3000 liber (88 800 korun) o které jsme ani nevěděli, že bude fungovat,“ tvrdí Caitlin.

Podle jejích slov ji lékařské výdaje za konzultace s odborníky, ultrazvuk, biopsii, pravidelné krevní testy, vyšetření moči a léky stály za 10 měsíců přibližně 12 200 liber (360 000 korun).

„Jeden z jejích léků, imunosupresivum zvané ciclosporin, stojí asi 90 liber (2700 korun) za 30ml lahvičku, kterou kupuji online. Kdybych si ho koupila přímo u veterináře, stála by mě jedna lahvička asi 225 liber (6600 korun),“ dodává.

Dominic Bonini z Newmarketu v Suffolku řekl BBC, že za léčbu svého čtyřletého psa Shambu musel předem utratit 6000 liber (177 600 korun).

Shambuovi, psovi plemene shiba inu, byla diagnostikována luxace čéšky. Léčba včetně operace stála ve specializované referenční veterinární nemocnici 3786 liber (112 000 korun). Poté si Shambu zlomil zub, jehož extrakce stála necelých 1900 liber (56 200 korun). Shambu po extrakci onemocněl, což Dominica stálo asi 400 liber (11 800 korun) za testy a léčbu.

Obě operace byly hrazeny pojišťovnou – po odečtení spoluúčasti 250 liber (7400 korun) za každou událost –, ale práce na zubech byly hrazeny pouze do výše 1000 liber (29 600 korun). „Máme pojištění. Asi máme štěstí, že si to můžeme dovolit zaplatit, ale ne každý je na tom stejně,“ dodal majitel psa pro zpravodajský server.

Jaká je situace v Česku, lze těžko hodnotit. Ceny veterinářů se samozřejmě liší a je na každém, jakou si vybere. Různé jsou i jejich ceníky. Podle Českého statistického úřadu stojí v letošním roce v průměru jeden úkon u zvěrolékaře asi 447 korun, pro srovnání, před deseti lety to bylo 239 korun.

Malcolm Morley, viceprezident Britské veterinární asociace, v rozhovoru pro BBC uvedl, že zákazníci by měli se svými veterináři otevřeně mluvit o nákladech. „Lidé pracující v každé ordinaci jsou v zásadě motivováni dobrými životními podmínkami zvířat a jejich poskytováním majitelům.“

Dodal, že s péčí o domácí zvířata jsou navíc často spojeny skryté náklady. „Nevidíme částku, kterou stojí provoz, vybavení, odbornost lidí, kteří to dělají. To je často skryté,“ uvedl. Léčení zvířat navíc prodražují i pokročilejší postupy a zařízení.

CMA však také varovala před změnami ve vlastnictví veterinárních ordinací v posledních letech. Malé nezávislé ordinace totiž postupně přebírají velké společnosti. V roce 2013 tvořily nezávislé praxe 89 % britského veterinárního průmyslu, ale do roku 2021 se jejich podíl snížil na přibližně 45 %, uvedla. V současné době je více než polovina z nich vlastněna jedním ze šesti firemních řetězců.

To by mohlo znamenat, že v některých oblastech jsou k dispozici pouze ordinace „prvního názoru“, které jsou všechny vlastněny jednou velkou skupinou, což majitelům zvířat ponechává menší výběr, protože mají tendenci volit ordinace v blízkosti bydliště. Zjednodušeně řečeno, když se majiteli zvířete nepozdává postup veterináře, nebo jeho cena, může se těžko poradit někde jinde. V okolí asi bude mít jen veterináře, kteří patří do jedné sítě a budou mu říkat to samé.

Úřad CMA se nyní připravuje na to, aby zahájil šetření přímo v terénu. Pokud formální šetření potvrdí jeho závěry, bude mít pravomoc donutit společnosti, aby mu poskytly úplný soubor informací o cenách, stanovit jejich limity, např. pro poplatky za recept, a případně i prosadit prodej některých podniků.