Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Evropský automobilový průmysl bije na poplach kvůli čínskému omezení vývozu vzácných nerostů a magnetů z nich vyráběných. Prvky na seznamu ke kontrole při vývozu z Číny mají široký záběr využití, potřebuje je zdravotnictví, letecký nebo automobilový průmysl. Evropská asociace dodavatelů automobilek CLEPA upozornila, že někteří výrobci komponentů museli už kvůli nedostatku dodávek zastavit výrobu a dalším to hrozí. Nedostatkové magnety jsou důležité i pro takové součástky jako motorky do stěračů nebo systém ABS.
„Největší okamžitý dopad má současná situace na výrobu elektromagnetů, které jsou zásadní pro výrobu elektromotorů,“ říká Petr Knap ze společnosti EY. Zásadním problémem je podle něj fakt, že v Číně se nejen těží vzácné prvky, ale především se tam i ve velkém zpracovávají. „Čína v tomto ohledu drží zásadní místo v dodavatelském řetězci,“ komentuje Knap situaci.
„Finální výrobci jsou velmi závislí na těchto vzácných kovech. Jako Evropská unie musíme hledat způsoby, jak jednání s Čínou znovu obnovit, aby se to vrátilo na stejnou úroveň jako před zavedením restrikcí,“ komentuje situaci Petr Novák, který řídí evropské závody japonského koncernu JTEKT. Zrychlení tohoto procesu by podle něj pomohlo oběma stranám, jak Číně, tak evropským automobilkám.
Podle Nováka jsou zatím nejvíce zasažené německé a francouzské automobilky. Například Mercedes-Benz podle Bloombergu zvažuje vytvoření zásob některých klíčových součástek.
Máme stabilní dodávky, hlásí Češi
Výrobu aut v Česku zatím nedostatek kovů vzácných zemin neovlivňuje, říká například mluvčí automobilky Hyundai Motor Manufacturing v České republice (HMMC) Jan Rodek. „V tuto chvíli se HMMC s nedostatkem dílů v souvislosti s tímto opatřením nepotýká. S našimi dodavateli i v rámci celé skupiny na globální úrovni jsme zavedli preventivní opatření a podnikáme další kroky k udržení plynulého chodu výroby v dalších měsících,“ dodává.
Podobně je na tom i Škoda Auto patřící pod koncern Volkswagen. „Koncern Volkswagen a jeho značky napřímo nenakupují materiály z prvků vzácných zemin. V současné době jsou dodávky součástek obsahujících prvky vzácných zemin stabilní a nezaznamenáváme žádný nedostatek,“ říká mluvčí automobilky Nikola Franková. „Zůstáváme v úzkém kontaktu s našimi dodavateli a nadále aktivně sledujeme vývoj, abychom mohli rychle reagovat na případnou volatilitu v dodavatelských řetězcích,“ dodává. Kolínská Toyota Motor Manufacturing Czech Republic na zaslané dotazy nereagovala.
Naděje na více licencí
O omezení vývozu sedmi vzácných kovů a magnetů z nich vyráběných rozhodla Čína na začátku dubna, když Peking začal povoloval jen export zboží od dodavatelů, kteří drží příslušné licence. Jenže získat ji je zdlouhavý proces, úředníci aktuálně posuzují stovky žádostí.
Čínské úřady uvedly, že kontroly zavedly kvůli širokému využití kovů vzácných zemin. Jsou totiž potřeba ve vyspělých technologiích a mají dvojí využití - civilní i vojenské.
Jens Eskelund, prezident Evropské obchodní komory v Číně, volá po vyšších exportech: „Naši členové stále čelí problémům v procesu získávání vývozních licencí,“ uvedl v prohlášení. Je to podle něj kvůli nedostatku transparentnosti procesu i jeho zdlouhavosti. Celá situace tak podle něj negativně dopadá na výrobní linky v Evropě i jinde.
Naději přináší výsledek víkendových jednání EU s Čínou. Podle americké televizní stanice CNBC je čínské ministerstvo obchodu ochotné založit „zelený kanál“ pro žádosti o vývozní licence s cílem urychlit schvalovací proces pro firmy z Evropské unie.
Zaznívají ale i pochyby, zda toto opatření může pomoci. „Vytvořili velké byrokratické monstrum a nejsem si jistý, jestli opravdu mohou proces urychlit a přidělit licence těm, co je potřebují,“ reagoval v pondělí pro CNBC Maximilan Butek, výkonný ředitel a člen představenstva Německé obchodní komory v Číně. Zavedení „zeleného kanálu“ by považoval za dobrou zprávu, není ale podle něj jisté, zda se zrychlené jednání nebude týkat jen velkých firem.
Černých scénářů vývoje situace je podle Petra Knapa vždy spousta. „Ve výhledu zhruba dvou až tří let jsme zásadně závislí na tom, jak se podaří s Čínou dohodnout,“ říká. Upozorňuje, že bez čínských dodávek se bude dodavatelský řetězec obtížně udržovat. Přestože by se podařilo v Evropě rozjet programy na výrobu a zpracování vzácných prvků, k nezávislosti na čínských zdrojích by jí to nejspíše nepomohlo „Nemyslím si, že tyto projekty vždycky řeší celý dodavatelský řetězec,“ uzavírá Knap.
