Článek
Elektromobilů přibývá, aktuálně jich v Česku jezdí kolem 48 tisíc. K dispozici mají bezmála 5500 veřejných nabíjecích bodů. Vzhledem k počtu aut je tuzemská dobíjecí síť více než dostačující. Aby však splňovala i to, co si žádá Evropská unie, bude se muset ještě rozrůst.
Cílem EU je, aby silnice v členských státech měly dobíjecí místa na každém 60. kilometru v obou směrech jízdy, a to už do konce roku 2025. Žádá si to unijní nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva (Alternative Fuel Infrastructure – AFIR).
Česko tento požadavek nyní nesplňuje, ale podle provozovatelů dobíjecích stanic je na dobré cestě ho dosáhnout. Evropské nařízení totiž říká, že stát musí vytvořit podmínky, aby dobíjecí stanice v této hustotě vznikly. Ministerstvo dopravy proto vytvořilo dotační výzvu určenou k budování nabíječek, do které promítlo i podmínky nařízení.
„Dojde tak k zajištění všech koridorů, které po nás chce EU. Teď už nastane fáze realizace projektů, ale není to tak, že by vznikly do konce roku. Stanice budou vznikat postupně. Cíl je, aby do dvou let byl požadavek naplněn, a na sto procent se tak stane, protože dotace se vyčerpaly,“ popisuje Martin Klíma, jednatel E.ON Drive Infrastructure.
Nabíječky totiž nestaví stát, ale společnosti jako E.ON, ČEZ, PRE, innogy a další. „Nicméně například nastavení dotačních programů Ministerstva dopravy skutečnost, že řada úseků dálnic již požadavky legislativy AFIR plní – a těch úseků nebylo málo – reflektovalo v tom, že dotační podporu cílilo na ta místa, kde infrastruktura schází nebo v době jejich vyhlášení scházela. Myslím si proto, že se tomuto cíli dokážeme v rámci ČR velmi blízko přiblížit,“ říká Tomáš Chmelík, manažer útvaru realizace a správy dobíjecích stanic ČEZ.
Že má Česko reálnou šanci cíle EU dosáhnout, říká i poradce KPMG Martin Sládeček. „Výkon stanic dosahuje 150 až 350 kW, což odpovídá regulaci. Výstavba pokračuje díky investicím ČEZ, E.ON a PRE. V evropském srovnání patří Česko mezi země s nadprůměrnou připraveností a tvoří ‚výkonový klastr‘ spolu se Slovenskem a Chorvatskem,“ popisuje.
Česko má aktuálně jeden veřejný dobíjecí bod na každých 4,8 elektromobilu, v čemž je druhé nejlepší v Unii.
„Infrastruktura roste souběžně s počtem vozidel, přičemž meziroční růst vozů čistě na elektrický pohon v ČR dosáhl 131,4 procenta (nejvyšší v EU za leden–duben 2025). Díky tomu Škoda Auto dosáhla provozní marže 8,5 procenta a řadí se mezi nejziskovější značky v objemovém segmentu,“ říká Sládeček.
Nařízení se však netýká pouze rozmístění, ale také výkonu a rychlosti nabíjení, přičemž cílí na to, aby řidiči trávili u stojanů co nejméně času. Investice proto putují hlavně do rychlonabíječek. „To je infrastruktura, která tady už reálně vzniká a do dvou let to tady co 60 kilometrů určitě bude,“ myslí si Klíma.
I přesto, že nabíječek je v Česku více než dostatek, mezi Čechy stále přetrvávají domněnky, že zdejší infrastruktura není odpovídající, což také uvádějí jako argument, proč by si elektromobil nepořídili.
Podle průzkumu společnosti E.ON a Ipsos považuje jen 15 procent lidí tuzemskou dobíjecí síť za dostatečnou a pouze tři procenta jsou přesvědčena o tom, že je skutečně na potřebné úrovni. Pouze 58 procent (z tisíce respondentů) si všimlo, že se v posledních pěti letech infrastruktura pro elektrovozy zlepšila, naopak 14 procent lidí se domnívá, že se nikam neposunula.
Důvodem těchto domněnek je také nulová osobní zkušenost s elektromobilitou. Podle průzkumu totiž v elektromobilu ještě neseděly dvě třetiny Čechů. „Často se omílá, že tady není infrastruktura a elektromobily není kde nabíjet, což platilo před sedmi lety, dnes už to dávno není pravda. Kdo jezdí autem, vidí, že nabíječky máme všude kolem. Málokdy vidíte, že by byly více obsazené nebo se tam dokonce tvořila fronta,“ říká Klíma.
Česká dobíjecí infrastruktura je aktuálně stavěná na to, aby dokázala obsloužit milion elektromobilů. Takové množství tady podle Klímy nebude jezdit ani do konce dekády. „Podle projekce Národního akčního plánu by tady mělo být 250 tisíc elektromobilů. Síť je nyní předimenzovaná,“ říká.
Některá místa jsou nabíječkami pokryta hustěji, naopak jinde zcela chybí. Nejvíce nabíječek je v Praze, v Brně jich je asi o 700 méně, přesto disponuje druhým nejvyšším počtem dobíjecích míst. Dobíjecí infrastruktura je typicky nejrobustnější v krajských a dalších hustě osídlených městech.
Na venkově by řidiči hledali nabíječky těžko. „Když se podíváte na mapu, jsou tam místa, kde koncentrace veřejných bodů není velká, ale má to důvod. Pro nás nemá smysl na malém městě, kde člověk může dobíjet doma, instalovat veřejnou infrastrukturu, protože by z ní nikdo nenabíjel. V okresních městech i těch menších ale určitě stavět budeme,“ popisuje Klíma.
Infrastruktura se rok od roku rozrůstá. Za prvních šest měsíců v Česku přibylo podle dat Centra dopravního výzkumu 268 dobíjecích bodů a stávající provozovatelé nabíječek budou nadále investovat do rozšiřování sítě.
„Od začátku letošního roku jsme zprovoznili 67 nových dobíjecích stanic v síti PRE Point a dalších 20 až 30 veřejných dobíjecích stanic plánujeme zprovoznit do konce roku. Zároveň se soustředíme na přípravu a projektování nových lokalit pro příští rok, kdy plánujeme zprovoznění dalších cca 100 veřejných dobíječek. V příštím roce bychom tedy chtěli dosáhnout milníku 1000 veřejných dobíjecích stanic,“ říká mluvčí PRE Karel Hanzelka.
Jednotky nabíječek zprovozní do konce roku také společnost innogy. „Aktuálně se soustředíme na projektovou přípravu a výstavbu větších nabíjecích hubů, tj. infrastrukturu, kde řidiči na jednom místě mají k dispozici více nabíječek a možnost pomalého i rychlého nabíjení,“ popisuje mluvčí společnosti Pavel Grochál.
E.ON do rozvoje sítě investoval miliardu korun. Letos spustí 300 dobíjecích bodů, příští rok má v plánu dalších 700.
Také ČEZ loni otevřel 182 stanic. „Letos plánujeme zprovoznění srovnatelného počtu jako v loňském roce a očekáváme, že do konce roku překonáme metu 1000 dobíjecích stanic v naší síti,“ říká Chmelík.
Pro provozovatele nabíječek jde však především o investice do budoucna. Tento byznys je totiž zatím ztrátový. Aby nabíječky byly výdělečné, musí být podle Klímy využívané alespoň z 20 procent – zatímco v současnosti jsou obsazené jen ze tří procent. Většina kilowatthodin, které elektromobily spotřebují, se totiž nabíjí v domácnostech, veřejná dobíjecí infrastruktura obstarává zhruba 20 procent.
Nabíječky budou ziskové, až v Česku začne jezdit více elektromobilů. „EU stanovila závazný cíl přechodu na čistou mobilitu na rok 2035, proto potřebujeme vystavět infrastrukturu. Teď bude ještě několik let ztráta kumulována,“ popisuje Klíma.
Podle něj se však do zisku nedostanou dříve než v roce 2030. „Podle Národního akčního plánu čisté mobility tady má být 250 tisíc elektromobilů a my bychom potřebovali, aby to bylo aspoň půl milionu, aby infrastruktura začala generovat zisk. Tam jsou nyní kolegové ve Švédsku a v některých dalších lokalitách už jsou schopni se dostat na lepší čísla,“ říká Klíma.
Pro elektromobilitu by měl být zlomový i příští rok, kdy automobilky začnou na trh uvádět nové modely s větším dojezdem, které bude možné rychle nabíjet, a to už i za pět minut.
