Obce přišly definitivně o miliony z hazardu. Platily z nich často jeho dopady

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pravidla pro dělení příjmů ze zdanění hazardních her zůstanou stejná, rozhodl Ústavní soud. Zamítl tak změnu navrženou 19 senátory, kteří nesouhlasili s novými podmínkami vyplývajícími z konsolidačního balíčku, který začal platit na začátku minulého roku.

Podle senátorů nová pravidla porušují zejména právo obcí na samosprávu a jejich vlastnické právo.

A co jim vadilo? Změny ve výnosu hazardních her provozovaných na internetu a hazardních her bez potřebného základního povolení nebo ohlášení poměrně zásadně upravují, jak se získané peníze rozdělují mezi obce a stát. A stát na úpravě vydělává na úkor obcí. Z některých hazardních her jdou navíc úplně všechny peníze přímo do státní kasy.

Před novelizací zákona se daň z technických her, kam patří například herní automaty, rozdělovala tak, že 65 procent dostávaly obce a zbylých 35 procent šlo do státního rozpočtu. V rámci konsolidace se poměry prohodily a větší část tak míří do státního rozpočtu. Příjmy obcí se navíc ještě dělí a přepočítávají na počet obyvatel a počet herních zařízení provozovaných na jejich území.

Z ostatních hazardních her se daně původně rozdělovaly způsobem, že 30 procent šlo obcím a 70 procent státu. A nyní o těchto 30 procent z internetového hazardu obce přišly úplně.

„Konsolidační balíček změnil pravidla tak, že z online hazardu teď jde 100 % výnosů státu, zatímco dřív obce dostávaly 65 % z technických her provozovaných na internetu a 30 % z ostatních online her. A z technických her provozovaných v provozovnách nyní dostávají pouze 22,5 % namísto dřívějších 65 %,“ vysvětluje změny Michal Razím, odborný konzultant, analytik Institutu pro regulaci hazardních her.

Obce si stěžují, že tak přišly o finanční prostředky, které používaly například na sociální služby a prevenci, zkrátka na řešení problémů, které hazard téměř vždy přináší. Jde třeba o posílení hlídek městských strážníků, kamerové systémy, úklid, komunitní centra pro závislé a podobně.

Razím zdůrazňuje, že obce samy řeší následky nelegálního hazardu, z něhož ale nyní žádné veřejné příjmy nemají a náklady s ním spojené tedy obce musí platit samy. Jako problém vnímá i způsob, kterým se nová pravidla zavedla.

„Obce na ně nebyly připravené. Chybělo jakékoli přechodné období, které by jim umožnilo přizpůsobit své rozpočty. Řada z nich přitom měla naplánované nebo již rozběhnuté víceleté investice, které počítaly s příjmy z hazardních her. Tyto prostředky jim ale nyní náhle chybí, což v praxi znamená odklad či zrušení veřejně prospěšných projektů,“ vysvětluje. „Zároveň se zvyšují náklady obcí na řešení dopadů spojených s problematickým hraním, přičemž nové přerozdělení s tímto aspektem zatím systémově nepočítá,“ pokračuje.

Situaci vidí podobně i Alexandra Kocková, zástupkyně komunikace Svazu měst a obcí. „Rozhodnutí Ústavního soudu, že změna nezasahuje do podstaty samosprávy, respektujeme, ale pro obce je to zklamání – výpadky v rozpočtech nebyly kompenzovány,“ uvedla.

„Obce ztratily příjmy z daní z internetového hazardu i z jiných her (např. tomboly), což znamená finanční ztráty v řádu milionů korun hlavně u větších měst,“ říká. Zasažena jsou podle ní nejvíce města jako Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem nebo Karlovy Vary. „Případně některá příhraniční menší města, která dříve čerpala značné prostředky z technických her,“ pokračuje. Nová pravidla podle ní nejvíce zasahují obce, kde bylo právě více heren nebo technických her (např. automaty, pozn. red.).

Návrh na zrušení nových pravidel podalo v červenci minulého roku 19 senátorů v čele s Michaelem Canovem (SLK). Ve středu tento návrh ale Ústavní soud zamítl, podle něj do práva obcí na samosprávu změna v rozpočtovém určení daní z hazardních her nezasáhla.

„Skutečnost, že došlo k výpadku v dílčím příjmu obcí v případě hazardních her provozovaných prostřednictvím internetu a hazardních her provozovaných bez potřebného základního povolení nebo ohlášení, nevypovídá nic o reálných dopadech na celkové hospodaření obcí a na výkon jejich práva na územní samosprávu,“ píše se v oficiálním vyjádření Ústavního soudu.

Razím ale se závěry soudu polemizuje. „Abychom to ukázali na číslech, tak v roce 2023 obce dostaly z celkové daně z hazardu 9,5 miliardy korun, což bylo 52 % z celkových 18,6 miliardy. Od začátku roku 2024 ale jejich podíl z online části úplně zmizel, takže meziroční pokles je skutečně citelný,“ vysvětluje. „V roce 2024 tvořilo celkové inkaso daní z hazardních her 21,4 miliardy a 58,4 % tvořily příjmy her provozovaných na internetu, ze kterých obce neviděly ani korunu,“ upřesňuje. Jako příklad zmiňuje město Aš, podle jehož odhadů může přijít ročně až o 100 milionů korun, šlo by o zhruba čtvrtinu jeho rozpočtu.

Navíc podle něj nový systém zvýhodňuje větší města: „Nesouhlasíme s tím, aby daňové výnosy z technických her provozovaných v kamenných hernách byly obcím rozdělovány podle počtu obyvatel. Takový model výrazně zvýhodňuje velká města, která hazardní hry na svém území zcela zakázala, a přesto z této – u nich zakázané – činnosti získávají příjmy,“ říká. Mezi města, která takto hazard regulují, patří například Praha nebo Brno, nicméně situaci obě města pro SZ Byznys neokomentovala.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) změna výpočtu obce finančně neohrozila. Příjmy z například kasin nebo automatů provozovaných na území obcí samosprávám částečně zůstaly.

„Pokud se podíváme na dopady změny rozdělení výnosů daní mezi státní rozpočet a místní rozpočty v praxi, tak obce v souhrnu o daňové příjmy nepřišly, zvýšil se jim podíl na daních z jiných druhů hazardu, jako jsou kasina či kursové sázky. Obce tedy nadále disponují dostatečnými příjmy pro výkon svých zákonných úkolů. Konkrétně v roce 2024 obce obdržely o 8 mld. Kč více na daňových příjmech než v roce 2023. Navíc je třeba si uvědomit, že řešení problémů, které se objevují v souvislosti s hazardem, jako jsou sociální dopady, vandalismus nebo narušení veřejného pořádku, neleží pouze na obcích, ale primárně na státu a jeho institucích,“ uvedla mluvčí resortu Petra Vodstrčilová.

„Příjmy z technických her provozovaných v legálních hernách nebo kasinech, jako jsou automaty, zůstávají částečně obcím, kde tyty přístroje fyzicky stojí. Ale tento výnos setrvale klesá, protože od pandemie lidé vyhledávají častěji internetové hry. A zároveň namísto 65 % nyní obce dostávají z automatů v legálních provozovnách pouze 22,5 %,“ tvrdí ale Razím.

„Nález Ústavního soudu samozřejmě respektujeme, byť mě mrzí odebrání dosavadního 30% podílu obcí na výnosu z daní z internetového hraní hazardních her,“ napsal ve středu senátor Michael Canov.

Rozhodnutí soudu respektuje také Institut pro regulaci hazardních her. „Na co ale dlouhodobě upozorňujeme, je, že daňové prostředí má být předvídatelné a stabilní,“ uvedl Razím. „K úpravě daňových sazeb nebo přerozdělování vybraných prostředků má docházet na základě odborné diskuze, analýz a vyhodnocení dopadů, nikoliv na základě individuálních nepodložených návrhů nebo ad hoc rozhodnutí. Což byl bohužel případ i konsolidačního balíčku a tím pádem nového přerozdělení daní z hazardních her,“ pokračuje.

Zdůrazňuje, že před konsolidačním balíčkem souhlasili s návrhem Ministerstva financí, aby daňové výnosy z internetové technické hry nepřipadaly několika málo obcím, které mají na svém území herní automaty, ale byly příjmem státního rozpočtu. „Stav před rokem 2024 působil nelogicky. Neexistovala žádná reálná souvislost mezi provozováním technických her v kamenných hernách a těmi dostupnými na internetu,“ říká. Také zdůrazňuje roli prevence hazardu a důležitost podpory organizací, které se jí věnují.

„Prevence problémového hraní by měla být systematickým pilířem regulace hazardu, a stát by v ní měl hrát aktivní a dlouhodobě stabilní roli. Klíčové je budování funkčního systému prevence, včasné intervence a léčby, včetně přímé podpory krajům a obcím, které často čelí konkrétním důsledkům patologického hraní,“ dodává.

Do textu jsme doplnili aktuální vyjádření Ministerstva financí.