Článek
Poslední česká firma schopná vyrobit ocel „od základu“, Třinecké železárny, se stále drží v černých číslech. Firma zvedla zisk meziročně ze 44 milionů korun na 316 milionů korun, podle Třineckých železáren se to povedlo výhradně díky úsporným opatřením.
Tržby z prodeje výrobků a služeb oproti předešlému roku klesly ze 49,7 miliardy na 47,4 miliardy korun, tedy o necelých pět procent.
Celá skupina Moravial Steel vydělala loni 543 milionů korun. Většinu své produkce skupina exportují do zahraničí, na český trh jde pouze 30 procent z její výroby. Největším zahraničním odběratelem je Německo, kam míří 30 procent exportu.
„Společnost tak potvrdila svou pozici stabilního výrobce oceli i v náročném ekonomickém období, které se už třetí rok potýká s nižší zjevnou spotřebou oceli a nízkou poptávkou. Evropský průmysl zaznamenal v roce 2024 pokles spotřeby oceli ve všech hlavních odběratelských odvětvích,“ uvedla mluvčí Moravia Steel Petra Macková Jurásková.
Železárny nicméně varují, že do budoucna jejich prosperitu v budoucnu mohou narušit plány na dekarbonizaci výroby oceli, ke kterým firmu zavazuje Green Deal, a vysoké ceny energií. V zisku se společnost udržela díky úsporným opatřením.
Oceláři v problémech
Právě ceny energií poslední dobou ocelářům zatápí. Před covidovou pandemií, v roce 2019, Třinecké železárny vydaly na energie zhruba 3,5 miliardy korun. V roce 2023 náklady na energie vystřelily na 8,65 miliardy korun, minulý rok šlo o částku 6,69 miliardy korun. „Pokles cen za energie na hodnoty před covidem neočekáváme,“ říká předseda představenstva Moravia Steel Petr Popelář.
Dalším problémem je celkový pokles poptávky a zároveň dodávky levné oceli z Číny. „Nízká poptávka poškozuje tradiční evropské výrobce kvalitní a ekologické oceli, zatímco trh masivně zaplavují levné produkty z Asie, severní Afriky i Blízkého východu. Negativní bilanci pohání enormně vysoká cena energií, environmentální, administrativní a legislativní závazky evropské politické byrokracie,“ uvedl majitel skupiny Tomáš Chrenek.
Projekt dekarbonizace
Třinecké železárny vyčíslují náklady na dekarbonizaci na asi miliardu eur, tedy přibližně 25 miliard korun. Zhruba dvě třetiny této částky „spolkne“ výstavba elektrické obloukové pece, která je zásadní pro snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) z provozu železáren. Pec plánovaly železárny původně stavět v roce 2028, nicméně kvůli nedostatku financí projekt odložily na rok 2030.
Z Modernizačního fondu Evropské unie zatím získaly Třinecké železárny 50 procent potřebné investice. Aby se ale do stavby pustily, musely by dotace pokrýt 70 procent celkových nákladů, uvedl Popelář. „Když se to nepodaří, budeme nejspíš nuceni projekt pozastavit,“ dodal s tím, že společnost by v takové situaci možná musela přejít na výrobu oceli z polotovarů dovážených ze zahraničí. Případně si připlatit za emisní povolenky.
Začarovaný kruh
Zátěží není jen stavba elektrické obloukové pece, ale v závislosti na cenách elektřiny se může prodražit i její provoz.
Třinecké železárny i proto staví například takzvanou briketační linku, která umožňuje suroviny potřebné pro výrobu oceli spojovat za studena. Roční emise díky tomu mají klesnout až o 70 tisíc tun ročně. Popelář uvedl, že v provozu by měla linka být v roce 2027 a dává smysl i z ekonomického hlediska.
