Hlavní obsah

Plány na výstavbu družstevních bytů v Praze se hroutí. Radní se neshodnou

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

Praha chystá výstavbu až 266 družstevních bytů na pozemku města. Projekt, který má být v Praze první svého druhu, však provázejí neshody a zpoždění. Podle jeho autorky hrozí i varianta, že nikdy nevznikne.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Praha plánuje založit bytové družstvo a následně vystavět v Praze 5 až 266 nových bytů. Pro hlavní město má jít o první projekt svého druhu. Tým pod vedením radní pro oblast legislativy a podpory bydlení Hany Kordové Marvanové (STAN) se připravuje na vypsání veřejné zakázky na výběr partnera pro výstavbu smíchovského projektu.

Tomu však brání neshody radních hlavního města. Podle původního plánu už měli projekt dávno schvalovat zastupitelé hlavního města Prahy, ke kterým se zatím nedostal.

Je proto jasné, že v rámci jeho realizace dojde přinejmenším ke zpoždění. V krajním případě však podle Marvanové nelze vyloučit ani možnost, že plán na výstavbu družstevních bytů na Radlické padne docela. Situaci totiž komplikují blížící se volby.

Projekt na Radlické

  • Hrubá podlažní plocha: cca 20 tis. m2
  • Využitelnost: 72 %
  • Orientační průměrná výměra bytu: interval od 54 m2 do 65 m2
  • Orientační počet bytů: 221 až 266
  • Odhadovaná cena výstavby z ledna 2022: 835 mil. Kč bez DPH
  • Proces výstavby od založení do předání bytů: 3 až 4 roky

První připomínka spočívá v tom, že družstvo fakticky od hlavního města získá zcela zdarma právo dlouhodobě užívat pozemky města a Praha z toho nebude mít žádný aktuální profit. Podle této připomínky by tak šlo o neopodstatněnou výhodu pro družstvo a jeho členy.

„Tvrdím, že není možné dotovat vlastnické bydlení, které z projektu nakonec vznikne, tím, že město poskytne bezplatně pozemek. Pozemků je limitované množství a pokud by uživatelé po tu dobu, kdy ho mají pronajatý, neplatili, město nebude generovat další hodnoty pro případné další projekty,“ uvedl zastupitel Pavel Zelenka (Praha Sobě).

Podle Zelenky by měli družstevníci platit po dobu užívání pozemku minimálně jedno procento z jeho hodnoty, což by v případě pozemku na Praze 5 podle současných odhadů cen vycházelo asi na 1,2 milionu korun za rok.

„Když se tento odhad rozpočte na měsíční splátku pro asi 250 bytů, jde o poplatek řádově ve stokorunách. V okamžiku, kdy si bude chtít družstvo pozemek koupit, odhadne se jeho tržní hodnota, za kterou bude mít družstvo možnost pozemek odkoupit,“ vysvětluje alternativu k plánům Marvanové Zelenka.

Proti výtce ale autorka projektu argumentuje několika body. Ve hře je takzvaný příspěvek do fondu rozvoje dostupného bydlení, který budou družstevníci městu platit. Má jít, stejně jako v případě poplatku za „pronájem“ pozemku, který navrhuje protistrana, o jedno procento z aktuální hodnoty pozemku. Poplatek do fondu rozvoje dostupného bydlení by však měl fungovat jako záloha na budoucí odkup pozemku.

Proti původnímu plánu se staví také Adam Zábranský, radní pro bydlení za Piráty. Podle něj by družstvo mělo platit jak za příležitost pronájmu, tak za samotnou koupi.

Třetina bytů připadne městu

Dalším z bodů, kterými Marvanová projekt hájí, je, že pro družstvo má být právo stavby na pozemku města zřízeno pod podmínkou, že na něm vybuduje bytové domy, v nichž bude mít Praha právo nájmu v jedné třetině bytů, které bude dále pronajímat.

„Hlavní město bude mít z práva stavby užitek ve formě získání těchto bytů a vybraného podnájemného. Bez zřízení práva stavby by tyto byty vůbec nebyly postaveny. Praha má rovněž předkupní právo k podílům ostatních členů, může tak svůj městský nájemní bytový fond dále rozšiřovat,“ uvedla Kordová Marvanová.

Pokud si družstvo po skončení práva stavby pozemky města odkoupí, zaplatí za ně obvyklou cenu v době odkupu. Praha navíc podle současného plánu bude po celou dobu trvání práva stavby získávat příspěvek do fondu rozvoje dostupného bydlení, s nímž může disponovat a získávat finanční zdroje na realizaci bytové politiky města.

„V případě, že družstvo pozemky po skončení práva stavby neodkoupí, zůstanou pozemky ve vlastnictví hlavního města, které jako náhradu získá stavby bytových domů a ponechá si celý zaplacený příspěvek do fondu rozvoje dostupného bydlení,“ dodává radní.

Nábor členů družstva

Druhá připomínka směřuje ke způsobu výběru členů družstva, který někteří radní považují za netransparentní a navrhovali výběr členů družstva například losem, pokud se přihlásí více zájemců, než bude bytů.

„Nábor družstevníků připomíná pořadníky na byty. Žádosti se mají scházet u blíže nespecifikované pověřené osoby a dělá to dojem, že tato část projektu je nedořešená a může vést k manipulacím,“ sdílel pochybnosti Zelenka za sdružení Praha Sobě.

Autorka projektu, ale výběr členů bytového družstva hájí. Podle jejích slov bude mít vyhodnocování žádostí v gesci hlavní město.

Zásady projektu, které už byly schváleny zastupitelstvem, popisují proces výběru následovně: „Přihlášky se podávají k pověřenému členovi představenstva družstva (HMP), který přihlášky přezkoumá a připraví zprávu s doporučením tak, aby proces přijetí do bytového družstva byl v pořádku a transparentní. Za člena bude přijat uchazeč, který splnil podmínky. Bude-li se ucházet více zájemců o stejný byt, bude přijat ten, který přihlášku podal nejdříve, což je objektivní nediskriminační kritérium.“

Podmínky pro vstup do družstva

  • státní občanství ČR a trvalý pobyt na území Prahy
  • absence vlastního bydlení
  • bezdlužnost (daně, zdravotní pojištění, sociální zabezpečení, dluhy vůči hlavnímu městu Praze a jím zřízeným právnickým osobám)

Sdružení Praha Sobě se nelíbí ani fakt, že v rámci projektu není řešen krizový scénář situace, kdy by část družstevníků přestala být schopna platit měsíční „nájemné“.

Podle Hany Kordové Marvanové však potenciální členy družstva lustrovat ohledně jejich bonity nelze. V rámci družstva totiž vystupují pouze jako „nájemníci“.

Při vstupu do družstva se potenciálních členů týkají přísné podmínky přijetí. Dotyčný se navíc nestává dlužníkem, ale nájemcem. Stejně jako jinde má povinnost platit měsíční „nájemné“, pokud by se tak nestalo, družstvo má právo vyloučit ho," uvádí radní. Další variantou je případný prodej členství v bytovém družstvu hlavnímu městu.

Jednání pokračují

Snaha o kompromis ve výše popsaných bodech má podle Marvanové v příštích dnech pokračovat. „Pokud se podaří dojít ke shodě, mohl by projekt začátkem června projít hlasováním Rady. O týden později by se o něm pak mohlo hlasovat na Zastupitelstvu,“ uvedla radní.

Praha by se schválením dostala o krok dál na cestě k výstavbě prvních družstevních bytů, na kterou by byl poskytnut pozemek města. Díky tomu a dalším výhodám projektu, jako jsou nižší marže developera, by měly být tyto byty levnější o 25 až 30 procent ve srovnání s aktuálními tržními podmínkami, a tím také cenově dostupnější.

„Projekt je v tuto chvíli připraven, jakmile vysoutěžíme partnera, společně založíme bytové družstvo. Už jsme zaznamenali stovky zájemců o tento typ bydlení z řad občanů a budeme rádi, když těmto lidem pomůžeme získat cenově dostupnější bydlení,“ říká Kordová Marvanová.

Hlavní výhodou družstevního bydlení má být fakt, že zájemci si nemusí brát hypotéku, ale výstavba domu bude financována z úvěru, který si na výstavbu vezme družstvo. Jednotliví družstevníci budou tento úvěr splácet v rámci měsíčních plateb spojených s užíváním bytu.

Dalším benefitem je nižší marže developera a fakt, že díky podpoře hlavního města nemusí družstevníci na začátku platit pozemek. Pozemky určené pro družstevní bydlení poskytne město a družstvu na těchto pozemcích zřídí právo stavby až na 99 let. Po splacení úvěru na výstavbu bude mít družstvo nárok si pozemek od města odkoupit. Tím se náklady na pořízení bydlení rozloží na velmi dlouhou dobu.

Další městskou částí, kde je v plánu podobný projekt, je Praha 13. Její zastupitelka Ivana Todlová upřesňuje. „Společně s Magistrátem jsme připravili projekt 150 bytů v ulici Oistrachova. Jde o malometrážní byty 2+kk o velikosti 50 metrů. Praha 13 má pro podobný záměr vytipovány i další lokality.“

Reklama

Doporučované