Fialova, či Babišova drahota? Může za ni Putin, ale i Babiš, říká první dáma ČNB

Inflace v tuzemsku sice klesá, ale stále se – zejména ve srovnání se západní Evropou – drží vysoko. Je třetí nejvyšší v EU. České mzdy a úspory tak konzumuje už víc než 16 měsíců v řadě dvouciferná inflace.

Vládní a opoziční tábory se navzájem obviňují z toho, kdo inflaci způsobil. Andrej Babiš a jeho spolustraníci kritizují „Fialovu inflaci“, koaliční politici zase přičítají zdražení téměř všech aspektů života „Babišově inflaci“.

Ekonomka a viceguvernérka České národní banky (ČNB) ale vidí dva viníky extrémního růstu cen. „V první řadě je to Putinova drahota. Nebýt války na Ukrajině, měli bychom tu vyšší inflaci než dvě procenta, ale nedostala by se do rekordních výšek. Skutečný šok byly ceny energií a pohonných hmot v důsledku války,“ řekla v rozhovoru pro SZ Byznys Eva Zamrazilová.

Že se tu ale vysoké ceny tak dobře zahnízdily, za to podle bankéřky ČNB může svou rozpočtově neodpovědnou politikou minulý kabinet Andreje Babiše. „Podhoubí inflace bych postavila do let 2019 až 2021, tedy už před pandemií covidu, kdy dostaly v tehdejší vládě sluchu návrhy MPSV (Ministerstvo práce a sociálních věcí) a byla implementována řada opatření, která zvýšila strukturální nerovnováhu veřejných financí,“ řekla Zamrazilová.

Podle Zamrazilové se meziroční růst cen dostane konečně pod desítku v červnu. „Červnová inflace by měla být jednociferná. Můj odhad je, že květnová inflace bude mezi 10 a 11 %. V červnu může být pod desítkou,“ uvedla viceguvernérka pro SZ Byznys.

I to je ale vysoké číslo, které decimuje příjmy i úspory lidí. Už dvanáctý měsíc v řadě například Češi utrácejí méně za jídlo. Tvoří si rezervy z obav z recese a maloobchodní tržby klesají. A mzdy zdaleka nerostou tak rychle, aby inflaci pokryly. Reálně klesají už rok a půl. Co je pro spotřebitele špatné, je ale pro boj s inflací požehnání.

„Všechna čísla, která přišla z ekonomiky, měla protiinflační charakter. Kromě mezd a maloobchodních tržeb si připomeňme extrémně slabou spotřebu domácností. Ta klesla za první čtvrtletí o 6,4 %, to je rekordně vysoké číslo. Je to jedna z nejhorších reálných spotřeb v celé Evropě,“ argumentuje Zamrazilová.

Průměrná mzda v Česku v prvním čtvrtletí dosáhla 41 265 korun. Meziročně se v nominálním vyjádření zvýšila o 8,6 procenta. To je podle Zamrazilové pod očekáváním. „Je to nárůst na hraně. ČNB čekala přes devět a Ministerstvo financí téměř deset procent.“

Vyslat signální zvýšení sazeb, aby se inflaci chtělo dolů rychleji, jak navrhuje třeba radní ČNB Tomáš Holub, nemá ale podle Zamrazilové smysl. Viceguvernérka se drží názoru, že svou politikou „stability sazeb“ guvernér Aleš Michl nepochybil. Hlavní úrokovou míru drží od loňského léta na sedmi procentech.

„Žádná centrální banka inflaci nezastavila. Stojím si za tím, že i kdyby se sazby loni v srpnu zvýšily na osm nebo deset procent, je inflace tam, kde je teď,“ uvedla Zamrazilová v rozhovoru.

České firmy si podle ní ale zhusta půjčují v eurech a z přísně měnové politiky ČNB tak podle ní utíkají. „Měnověpolitická sazba kolem pěti až šesti procent by byla dostatečně přísná, pokud by česká ekonomika nebyla silně spontánně euroizována. České podniky mají kolem tří bilionů korun úvěrů a z toho minimálně polovina je v eurech. A tam je sazba výrazně nižší. Podniky, které získají úvěr v nedomácí měně, nám z přísné domácí politiky utečou,“ říká Zamrazilová. Proto se ČNB podle ní přiklonila k posilování koruny.

Česká národní banka bude o sazbách znovu jednat 21. června. Minulé hlasování dopadlo těsně, pro ponechání sazeb „na sedmičce“ hlasovali čtyři radní, radní Tomáš Holub, Karina Kubelková a Jan Procházka byli pro zvýšení.

Rozhovor si můžete pustit v úvodním videu.