1600 korun za lyžování. Testujeme psychologickou hranici, říká Rattaj

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když napadne v Praze alespoň půl centimetru sněhu, je to signál, že začala zima. Jinak by si totiž Češi neuvědomili, že je čas uložit kolo a vyrazit na lyže, říká v rozhovoru pro SZ šéf TMR Igor Rattaj.

Kolik sněhových dnů dnes potřebuje horské středisko, aby mohlo říct, že sezona byla úspěšná?

Sto. To je ideální a naše střediska většinou mají víc než sto. Ale záleží i na tom, jak chytíte ten zlatý týden před Vánoci a prázdniny v únoru. Když vyjde dobré počasí, někdy stačí jen ty.

A letos jste ten zlatý týden před Vánoci chytili? Sníh byl umělý a ne všude…

Umělý sníh nevadí, ale problém je počasí. Když fouká, nejezdí vleky a vy můžete mít sněhu, kolik chcete, a lyžovačka stejně nebude žádná. Myslím ale, že letošní sezona bude dobrá. Ten zájem je obrovský a lidi neodradily ani ceny, které nejsou nejnižší. A přišla zima i v Praze, takže doufám, že sníh vydrží a lyžovačka bude super.

To, že přišla zima i v Praze, je důležité?

Velice. Je důležité, aby v Praze napadlo alespoň půl centimetru sněhu a změnilo to myšlení lidí na to, že je potřeba vyrazit na lyže. Jinak vytahují kola a o lyžování nepřemýšlejí.

Dá se zmiňovaných 100 dnů sezony dnes uhrát bez zasněžování?

Ne. Malá venkovská střediska sice, když napadne, pouští vleky i bez umělého zasněžení, ale dnes se nedá uhrát 100 dní sezony, když nezasněžíte. A když neuhrajete 100 dní sezony, nemáte šanci být efektivní.

Zmínil jste, že lyžování je drahé. Jsou tím důvodem právě vysoké investice do zasněžování?

Ano. Hlavní důvod ceny skipasu je investice do zasněžování. Vy dnes zasněžíte v prosinci, v lednu se to roztopí, v únoru zasněžujete znovu… Byly sezony, kdy jsme ve Špindlu zasněžovali i třikrát.

Jak velké náklady to jsou?

Investičně je největší náklad nádrž – nemůžete zasněžovat z potoka. Vybudovat nádrž, která v silném mrazu vysněží svah, stojí desítky milionů. No a pak nejde ani tak o samotná zařízení jako cenu elektrické energie. Když si tohle spočítáte, vyjde vám cena skipasu.

A kolik tedy dnes stojí den lyžování ve Špindlu?

To ani nechcete vědět… 1600. V té top sezoně mezi svátky to bylo ještě víc. Mluvím ale o Špindlu, zbytek republiky je levnější.

Kdo dnes lyžuje za 1600? Češi, nebo cizinci?

Když budu mluvit za nás, je to půl napůl. Z cizinců je to 35 procent Poláků, pak Němci, Nizozemci, začínají přijíždět Angličani. Špindl je velice zajímavý proto, že je blízko Prahy a Praha je evropská metropole.

Kolik lidí podle vás dnes už kvůli ceně nelyžuje?

Procentuálně to nevím, ale určitě jsou lidé, kteří si to při této ceně nemohou dovolit. Ale tato zima je taková, že se otevírají právě i ty vesnické areály, které nabízejí daleko levnější lyžování, takže to dokáže celou plejádu cenově senzitivních lyžařů uspokojit.

Těch 1600 je opravdu už strop. Chci ale upozornit, že my máme cenu pohyblivou. Teď když skončily prázdniny, ceny půjdou dolů.

Kde je ta psychologická hranice pro české hory? Kolik by už lidé nedali?

Každý rok to testujeme. Asi neexistuje psychologická hranice. Prostě je to už drahá záležitost právě z těch důvodů, které jsem vysvětlil. A opravdu jsou lidé, kteří si to nemohou dovolit a vyhledávají lacinější zábavu a dovolenou tráví jinak než na horách.

A bude lyžování dál zdražovat a stane se opravdu elitním sportem?

Bude to zdražovat, ale uděláme vše pro to, aby to nebylo extrémně drahé a nepřístupné. Je to v zájmu celého segmentu. Nejde jen o nás, v této situaci jsou všechny areály. Každý musí zasněžovat, kupovat drahou elektriku, do toho chtějí lidé vyhřívané sedačky a luxus, který znají z Rakouska a Itálie. Směřujeme tam, ale jsme si plně vědomi toho, že to nemůžeme přepísknout.

Má pak smysl v tomto byznysu podnikat? Vy jste za první polovinu účetního roku 24/25 vydělali 239 milionů eur a rostli přes dvě procenta, ale horská střediska, která tvoří polovinu vašeho byznysu, rostla o procento. Také jste se nechal slyšet, že návrat v Česku je delší, než jste čekali…

Návratnost má spíš důvody v dlouhém desetiletém čekání na povolení ve Špindlerově Mlýně. Dnes je ale vše povolené a propojení Svatého Petra s Medvědínem už vzniká a totálně změní kvalitu lyžování a ekonomiku celého areálu.

Když se ptáte na výnosnost, myslím, že byznys s volným časem bude stále důležitější, protože toho volného času je víc a víc, i když se to nezdá. Má to obrovskou perspektivu a jestli to bude golf, lyžování nebo jiné aktivity… Myslím ale, že lyžování máme historicky v hlavě a zimní dovolená je spojená s horami.

Do 30. června máte rozhodnout, zda budete pokračovat na Ještědu.

My jsme tam chtěli pokračovat. Je to o nastavení podmínek s městem Liberec.

A vaší podmínkou je vybudování nové lanovky, což v minulosti neprošlo?

Ne. Jde o to, že jsme se odchýlili od původní dohody, která byla před deseti lety a my se chceme k té původní dohodě vrátit. Nesouvisí to s tím, jak velký budeme mít záběr. I v menším nastavení to umíme udělat. Blížíme se k dohodě, ale než ji s Libercem uzavřeme, nerad bych ji komentoval.

Je ale Ještěd středisko, které je ekonomicky výhodné? Podle posledních výsledků byl ve ztrátě 15 milionů při obratu 70 milionů.

Velmi záleží, co se udělá s létem. Obnova lanovky na Ještěd může výrazným způsobem s celým střediskem zahýbat. Nedokáže žít jen ze zimy, potřebuje i letní turistiku.

Co Harrachov? O jeho provozování jste měli také zájem…

Harrachov je spící. Jasně, že máme zájem, ale tam je ta situace strašně složitá. Patří lyžařskému svazu, ČUS a nějaký podíl má obec, a pokud se tam nenajde shoda, že se s tím má něco dělat, těžko tam budeme vstupovat. Harrachov je za mě jedno z úžasných středisek, které má potenciál být ziskové a rozvojové. Jedno z mála, která v Česku dávají smysl.

Je ještě něco, o co máte v Česku zájem? Napadá mě Pec?

Zájem by byl, otázka je, jestli máme šanci. Pec má svého majitele a tady je zbytečné o tom uvažovat. Dlouhodobě ale deklaruji, že Klínovec a Krušné hory jsou velmi zajímavé z hlediska propojení na Německo. A východoněmecký klient je velmi zajímavý. Kdyby se tam našel nějaký způsob spolupráce se současným vlastníkem, mělo by to obrovský potenciál.

A zahraničí? Vy jste v létě prodali menší rakouské středisko. Teď se tam budete soustředit jen na ledovec?

Rakousko je velmi zajímavé a právě proto, že má ten ledovec, nebo spíš tu obrovskou nadmořskou výšku. Tam můžete dříve zasněžovat a je to doplnění naší sezony. Pokud se něco nezmění, tohle je to poslední místo, kde se bude dát lyžovat, proto ho chceme strategicky držet v portfoliu. I proto, aby tam mohli jezdit naši sezonkáři.

O dalších investicích v zahraničí uvažujete?

Všude v Evropě. Bavíme se o Rumunsku, protože nám na Slovensko jezdí mnoho Rumunů. Bavíme se, zda bychom tam neprovozovali, nebo nekoupili nějaký skiareál. A před Vánoci jsem absolvoval cestu do Srbska, kde je velmi zajímavé středisko. To je mimo EU. Díváme se také v Rakousku a Itálii, zda by se nenašel nějaký areál, který můžeme provozovat, nebo dát do našeho společného sezonního lístku

Věříte, že něco dopadne ještě v letošním roce?

Pevně věřím, že ano. Teď je hlavní sezona, teď se vyjednává, jestli se dohodneme, tak po sezoně.

Kromě horských středisek máte i golf, hotely, zábavní parky. Jaké jsou tady plány?

Hotelové portfolio k tomu patří a chceme ho rozvíjet. Takových skupin je tady v Česku ale víc. To není jen o zimě, souvisí to i s létem. A golf? Myslím, že to je slepá ulička, moc byznysu se na golfu neudělá. Nevychází to. Klientela na golf je poměrně malá a golfových hřišť po česku je mnoho. Bude to spíš jen doplněk, nebo z toho vycouváme. Zajímavé jsou ale aquaparky. Tady máme ambice něco vybudovat.

Překonáte letos loňské tržby?

Společnost je nastavená tak, že pomalu rosteme - tedy kromě covidu. Dříve jsme rostli o desítky procent, teď rosteme o malé jednotky, ale každý rok stoupáme a zatím nic nenasvědčuje tomu, že letos by to mělo být jinak.

Budete potřebovat další externí financování?

Máme nastavené rozsáhlé bankovní financování pro celý holding. O čem uvažujeme, je, že kdyby se možná potenciálně našel nějaký partner, který by vstoupil do firmy jako menšinový investor a donesl nějaké peníze, abychom vylepšili bilanci firmy a měli jsme na investice. Dneska to fungování nejeví známky problému, ale pokud chceme nějakou expanzi, budeme hledat partnera.