Teplo až tak nevadí, technický sníh je stále lepší, říká šéf horských středisek

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Lyžařská sezóna se v Česku rozjíždí a tisíce lidí už vyrazily na sjezdovky. Počasí lyžařům ovšem letos zatím příliš nepřeje a provoz středisek komplikuje obleva - nejvíce možností aktuálně nabízí střediska v Krkonoších.

Podle ředitele Asociace horských středisek lze ale i letos počítat s relativně standardním provozem, a to i přes výkyvy počasí a s tím spojené rostoucí náklady.

„Doufám, že můžeme očekávat sezónu, která splní těm návštěvníkům to, proč tam jedou, to znamená, že si užijí hory, čerstvý vzduch, lyžování i snowboardování. Samozřejmě vnímáme i aktuální výkyvy počasí, ale sezóna je dlouhá,“ řekl v pořadu Agenda.

Aktuálně je podle něj v provozu zhruba 15 až 20 větších areálů. Když počítáme i ty menší , má Česká republika asi 150 středisek. Provoz jako úplně první letos zahájil středočeský Monínec, kde se podle Knota lyžuje už zhruba od poloviny listopadu a kde na to mají uzpůsobené technologie.

A kolik letos návštěvníci zaplatí za skipasy? Asociace podle Knota ohledně cen provedla indikativní průzkum mezi velkými a středními areály. Zhruba třetina tak ponechá na letošní sezónu ceny na úrovni těch loňských, zbytek mírně zvýší, ale prý jen o jednotky procent.

„Když se to pak rozprostře na nějaký kvalifikovaný odhad na celou Českou republiku, tak to odhaduje někde na zdražení o 1 až 3 %, čili někde na úrovni inflace, což si myslím, že není špatné. Samozřejmě to nekopíruje všechny náklady zvýšené ceny vstupů, které, ať už jsou to energie nebo lidská práce, jdou nahoru výrazněji. Takže si myslím, že to je zdražení, které je akceptovatelné,“ říká Knot a dodává, že zdražovat ovšem nelze donekonečna.

Průměrná cena skipasu se podle něj pohybuje mezi 750 a 1000 korunami, v alpských střediscích je to v průměru 1450 korun, v těch prémiových i přes 1900. I v českých horách se ovšem umí ceny vyšplhat opravdu vysoko. Ve Špindlerově Mlýně vyjde skipas při koupi na pokladně na 1690 Kč, v Peci pod Sněžkou pak na 1490 Kč.

Knot ovšem upozorňuje, že při koupi online jsou skipasy výrazně levnější - někdy i o desítky procent. Zde ale dost záleží na tom, s jakým předstihem se přes internet kupují.

„Uvedených 1 690 Kč ve Špindlerově Mlýně je tak cena, kterou si koupí například zbloudilý cizinec. Je to cena na pultu, která se prodá v několika kusech za rok, protože každý, kdo jede do střediska, se podívá na web a ví, že skipasy se kupují dopředu a pak ta cena je někde úplně jinde. Ve Špindlu ta cena začíná na 820 Kč, prostřední cena bude někde nad 1200,“ tvrdí Knot a dodává, že tento způsob umožňuje střediskům řídit počet návštěvníků tak, aby byl zážitek pro všechny komfortní.

Teplejší zimy nejsou podle Knota pro horská střediska tím hlavním problémem. Větší komplikaci pro ně představují výkyvy počasí, kdy se teploty prudce střídají i v rámci několika dní.

„Na konci listopadu se krásně zasněžovalo, spousta středisek otevřela a teď je ve Špindlerově Mlýně plus 7 stupňů. Do Vánoc se to má zase zlomit, čili na to musí být střediska připravená - a jsou. To znamená investice do technického zasněžování, do akumulačních nádrží na vodu, aby v těch krátkých úsecích, kdy je mráz, tu vodu použili pro technické zasněžování,“ popisuje problémy.

Technologie pro výrobu sněhu se podle něj navíc zásadně zlepšují. Existují dokonce i systémy, které fungují v plusových teplotách - například kontejnery vyrábějící sníh, které využívají na Monínci nebo v Harrachově.

V 97 % případů výroba sněhu zatím vyžaduje teploty okolo - 3 stupňů. Za posledních pět až deset let se podle Knota efektivita ale zdvojnásobila a pro zasněžování je tak potřeba méně energie.

Podle Knota je do budoucna možné, že některá menší střediska změny a větší náklady ekonomicky neustojí. Ztráta podle něj ovšem nebude taková, aby významně narušila počet kilometrů sjezdovek nebo návštěvnost hor.

„Platí, že 1 Kč utracená ve skiareálu je 7 Kč v dalších službách, jako je ubytování, stravování a půjčovny a podobně,“ popisuje s tím, že ekonomický význam středisek v regionu vede například k tomu, že areál po původním podnikateli převezme obec s místními podnikateli.

„Byť ten areál jede v uvozovkách za nulu, čili nic nevydělá, tak pro ostatní v  regionu je to naprosto zásadní, aby byl funkční, protože ten region celý z toho cestovního ruchu žije. Na horách je v podstatě okolo 45 tisíc zaměstnaneckých míst v turistickém ruchu, čili ten areál je zásadní,“ dodává.

Lyžování jako takové tak podle něj v Česku ohroženo není. Upozorňuje na klimatické modely, které ukazují, že i kdyby přírodního sněhu v příštích desetiletích mohlo ubýt o 25 %, počet mrazových dnů bude nadále pro výrobu technického sněhu stačit.

„Češi jsou národ lyžařů. U nás to vychází na zhruba tři miliony lidí, kteří lyžují, a návštěvnost je velká. Myslím si, že perspektiva je v tomto ohledu v pořádku,“ uvažuje.

Celý rozhovor si můžete poslechnout v úvodním videu.