Článek
„Vůbec jsme nečekali, že s tím v Bruselu uspějeme. Je to velký krok. Naše snaha o ochranu názvů probíhá už několik let,“ komentoval finální souhlas členských států EU z 29. června Jaromír Kloud, předseda Českého svazu zpracovatelů masa.
Návrh maso nově vymezuje jako jedlé části zvířete a výraz „maso“ i vybrané masné názvy mají být vyhrazené pro skutečné masné výrobky. Nemají se používat pro výrobky bez masa, včetně laboratorně pěstovaných produktů, takzvaného kultivovaného masa.
Schválená právní úprava na chráněný seznam zařadila například hovězí, telecí, vepřové, drůbež, kuře, krůtu, kachnu, jehněčí a také názvy částí či výrobků jako žebra, prsa, stehno, křídlo, slanina, steak, játra, T-bone a ribeye.
Nová evropská pravidla ke značení rostlinných alternativ masa jsou součástí širšího balíku na posílení postavení zemědělců v potravinovém řetězci. Rada EU a Evropský parlament je odůvodňují především transparentností vůči spotřebitelům, férovou soutěží a ochranou tradičních masných označení.
Tlak masného průmyslu na změnu legislativy a třenice se zastánci rostlinné stravy tím zřejmě nekončí. Úspěch může výrobce masa naopak povzbudit k další snaze o ještě přísnější zákaz. Původně totiž čeští zpracovatelé usilovali o tvrdší zákaz, který by u rostlinných potravin vyřadil názvy jako veganské párky, klobásy, řízky či vege burgery. S jejich zákazem evropská legislativa nepočítá. „Chtěli bychom v tom pokračovat,“ naznačil Kloud.
Současný schválený návrh je podle něj úpravou českého návrhu, předloženého bývalým ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL).
V praxi to znamená, že název „veganský řízek“ by neměl nikomu vadit, ale problém bude s názvy jako je „veganský kuřecí řízek“ nebo „rostlinný vepřový řízek“.
Schválené změny, které jsou součástí nařízení o společné organizaci trhů se zemědělskými produkty, budou během několika dnů zveřejněny v Úředním věstníku. Na změny platí tříleté přechodné období, aby měli výrobci potravin dost času se novým pravidlům přizpůsobit.
Třebaže to vypadá, že měkčí verze zákazu nezasáhne trh, opak je pravdou. Například online prodejce Rohlík.cz nabízí několik rostlinných produktů, kde hrozí přejmenování – například „La Vie rostlinná uzená slanina“, „Vegi Steak Kukuřízek“, v prodeji byl dříve také produkt „Beyond Meat Steak Pieces“. Na trhu jsou veganské produkty, označené jako „ribs“ čili žebra nebo „loin“, což je anglický název pro hřbetní/bederní část masa. Výrobci často pocházejí ze zemí Evropské unie jako Slovinsko, Francie či Polsko.
Původní český návrh přinášel tvrdší zákaz, který by zřejmě z trhu vyřadil i názvy jako „vege burgery“, „sójové párky“ apod. Zpočátku jej podpořil Evropský parlament, ve finálním kompromisu trialogu z 5. března 2026 se však zákaz zúžil.
Proti tvrdému zákazu se stavěla nejen veganská organizace ProVeg, projekt Rostlinně, který popularizuje rostlinná jídla, a Česká komora alternativních proteinů, ale také řada firem včetně obchodních řetězců, hoteliérů a výrobců potravin.
Kritici upozorňovali na zbytečně vynaložené náklady, protože výrobci budou muset přejmenovat své produkty, měnit obaly, marketing i komunikaci. Obávali se také propadu prodeje.
„Tvrdit, že názvy jako ‚květákový karbanátek‘ matou zákazníky, zatímco trh je plný rybích prstů, čajových klobás nebo čokoládových vajíček, je absurdní. Spotřebitelé rozumí jazyku, který denně používají. Přepisovat ho kvůli zájmům jednoho odvětví je neobhajitelné,“ argumentovala Lucie Roškotová, vedoucí projektu Rostlinně.
