Článek
Český statistický úřad zveřejnil zpřesněný odhad hrubého domácího produktu za druhé čtvrtletí letošního roku. A byla to ještě lepší zpráva než při prvním odhadu.
Tuzemská ekonomika vyrostla meziročně o 2,6 procenta. Kromě firem ji podrželi i čeští spotřebitelé, kteří začali více utrácet. „Pro letošní rok očekáváme růst české ekonomiky na úrovni 2,2 procenta, údaje o HDP za druhé čtvrtletí ale naznačují, že růst HDP za celý rok 2025 může být i mírně vyšší,“ uvedl pro agenturu ČTK hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
„Inflace se drží pod třemi procenty a nominální mzdy stále rostou solidním tempem, díky čemuž se reálná kupní síla Čechů zvyšuje,“ zhodnotil roli domácností analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
Při pohledu na graf je patrné, že se česká ekonomika nadechuje k růstu. Pokud ho nezadusí například celní válka s USA, pak by mohl HDP růst i nadále. Například Česká národní banka ve své prognóze z letošního léta předvídá pro roky 2026 a 2027 meziroční růst o 2,6 a 2,9 procenta.
Podobně se česká ekonomika složitě dostávala z útlumu po finanční krizi. Tehdy vývoj HDP připomínal písmeno W, kdy se po oklepání z prvotního šoku roku 2009 dostavila nepříjemná kocovina v roce 2012.
Česko bylo v tomto ohledu unikátní, sousedním zemím i všem ostatním státům východního křídla EU se dvojité véčko vyhnulo.
Kvůli tomu tak evropští statistici vypočítali, že v roce 2013 byl český HDP na stejné úrovni jako v roce 2010. Ale pak už přišla čtvrtletí růstu. Hůř se z finanční krize ze sledovaných zemí sbíraly jen Chorvatsko se Slovinskem.
Už je to dávná historie, ale stojí za to připomenout, že krizi 2008/2009 nejvíc odnesly pobaltské země. Například Lotyšsko mělo v roce 2007 HDP na úrovni 128 procent roku 2010 – jinými slovy objem lotyšské ekonomiky během třech let spadl o 28 procentních bodů. V roce 2024 byli Lotyši na úrovni 143 procent roku 2010, tedy „jen“ o 15 procentních bodů bohatší než v roce 2007.
Na vývoj se můžete podívat v dolním grafu, když kliknete na jméno země, tak z grafu zmizí. Po dalším kliknutí se zase objeví. Tak si můžete zvolit, koho s kým chcete porovnat.
Růst pobaltských zemí nebo v Česku hodně skloňovaný polský tah na branku je z horního grafu velmi dobře patrný. Polsku se vyhnulo utahování opasků po finanční krizi, prakticky stabilně rostlo a ani covidový propad se do ekonomiky severních sousedů nezakousl tak hluboko jako do tuzemského hospodářství.
Poláci tedy mají solidně našlápnuto, ale zároveň platí, že rostou rychleji z nižší základny. Pohled statistiků na bohatství po přepočtu na hlavu a paritu kupní síly (tedy kolik zboží si mohu koupit za stejnou částku v různých státech) ukáže možná překvapivou věc – Česko si v tomto srovnání se státy východních křídla vede velmi dobře.
V roce 2024 dokonce nejlépe ze všech.
To je něco, co by mohli v Bratislavě nebo v Budapešti závidět. Právě tyto země totiž patří v rámci této statistiky k těm nejméně úspěšným. Zatímco v roce 2000 obsadily třetí a čtvrtou příčku, do roku 2024 postupně propadávaly sítem až na osmou a devátou příčku.
