Článek
Evropská unie byla podle posledních dat Eurostatu z roku 2022 z téměř 98 % závislá na importu ropy a ropných produktů. Šlo o nejvyšší hodnotu od vzniku společenství. Za nárůstem je hned několik faktorů. Patří mezi ně například doplnění zásob po roce 2021, kdy byla rekordní spotřeba, nebo čím dál větší poptávka po surovině z dopravního sektoru. Spotřeba benzinu vzrostla meziročně o 6,3 %, u leteckého paliva na bázi kerosinu evidovali analytici nárůst o necelou třetinu.
Další důvod je dlouhodobě klesající unijní těžba ropy. Ta se ještě na začátku tisíciletí pohybovala okolo 40 milionů tun ročně (do výpočtů není zahrnuta Velká Británie), v roce 2022 se v členský státech EU vytěžilo 16,25 milionu tun ropy.
„Unie je dlouhodobě závislá na dovozech energetických zdrojů ze zahraničí, v posledních letech se snaží energetickou závislost nějakou formou řešit, ale evidentně se jí to nedaří,“ říká Ivan Indráček, šéf Unie nezávislých petrolejářů. „Respektive neumí nastavit taková pravidla, aby se jí to dařilo.“
A je nesoběstačnost pro Unii problém? „Může být, ale na druhou stranu se nic zásadního nezměnilo,“ odpovídá Indráček. „Závislost na dovozech tu dlouhou dobu je a určitě ještě dlouhou dobu bude.“
„Pokud vnímáme svět jako neklidné místo a země, které neuznávají naše vidění světa, považujeme automaticky za problém, pak skutečně problém máme,“ dodává odborník. „Ale v minulosti jsme dokázali i s takovými zeměmi spolupracovat, ostatně s řadou z nich to děláme dosud.“
Závislost Evropy na zdrojích ze zámoří přitom není trendem posledních let. Její rozvoj totiž podle Indráčka stojí na spotřebě energie, kterou starý kontinent přestal mít v době, kdy přestalo stačit uhlí.
„Dle mého názoru bude stejná situace i v budoucnu. Jen nebude Evropa dovážet v takovém množství ropu a zemní plyn, ale bude dovážet ‚čistou‘ energii, tedy zřejmě čpavek nebo syntetická paliva,“ říká odborník. „Protože posílat elektřinu kabelem nebo přepravovat vodík na dlouhé vzdálenosti není moc ekonomicky, energeticky ani bezpečnostně rozumné.“
Drahá ropa nutně neznamená drahý benzin
Na cenách pohonných hmot se závislost podle Indráka neprojeví. „Pokud jde o ropu, je Evropa nesoběstačná dlouhodobě, pokud jde o ropné produkty, je nesoběstačná v motorové naftě,“ vysvětluje. „Chybějící suroviny a paliva jsme vždy dováželi, dovážíme je stále a budeme je dovážet i v budoucnu. Jen se změnila místa odkud.“
„Za výkyvy cen na evropském trhu může řada faktorů, část z nich s dovozem souvisí, část ne,“ říká odborník. „Například rusko-ukrajinský konflikt pouze změnil místo, odkud se dováží. Ale v okamžicích, kdy eskaluje, cena paliv stoupá. To je obvyklý mechanismus, který se projevuje na burzách a místech, která fungují obdobně.“
Krom obav obchodníků, že kvůli válce může dojít k výpadku dodávek, ale ceny ovlivňuje i situace v Evropě: „Například rozsáhlé stávky pracovníků ropného sektoru ve Francii. Za růstem mohou být i výkyvy počasí, třeba nízký stav vody v Rýně,“ vypočítává. „Asi je třeba také doplnit, že ačkoli nafta a benzin se vyrábějí z ropy, mají svůj samostatný trh. Cena ropy tedy cenu paliv ovlivňuje, ale absolutní korelace v těch cenách vůbec neplatí.“
