Hlavní obsah

Místo tří kontejnerů bude Pražanům stačit jeden. Moderní linka vše roztřídí

V Praze ubude kontejnerů. Díky nové poloautomatické lince, která roztřídí i „petky“ podle barev.

Reklama

26. 1. 8:41

Metropole bude mít unikátní robotickou dotřiďovací linku. Kovy, plasty i nápojové kartony se tak budou moci vyhazovat do jedné popelnice. Investice za více než sto milionů se má městu vrátit za pět let.

Článek

Hlavní město chce dávat dvě až tři miliardy korun ročně na projekty, které jsou v souladu se schváleným klimatickým plánem. Cílem je do roku 2030 snížit emise oxidu uhličitého o 45 procent.

První výsledky masivně financovaného plánu, který spolkne stovky miliard korun (většina má pocházet z externích zdrojů, zejména fondů EU), by měli Pražané vidět už letos. Už během léta tak město spustí provoz nové, v Česku údajně unikátní, poloautomatické třídicí linky v Chrášťanech.

Linka celkem roztřídí asi deset komodit s velkou efektivitou a vznikne tím co nejméně odpadu, který míří do spaloven. Výrazně to Prahu posune k reálné recyklaci.
Vojtěch Vosecký, poradce v oblasti cirkulární ekonomiky

„Sběr bude multikomoditní. Nová linka roztřídí plasty, kovy i nápojové kartony. Výhodou je, že by v ulicích ubyla jedna popelnice,“ říká k projektu náměstek primátora Petr Hlubuček. Investorem linky za více než sto milionů korun jsou Pražské služby. Počítá se s pětiletou ekonomickou návratností.

Podle experta na cirkulární ekonomiku a poradce Prahy v této oblasti Vojtěcha Voseckého taková linka zatím v tuzemsku není. Díky digitalizaci a technologiím, mezi které patří magnety, infračervené záření nebo působení elektrostatického pole, je linka schopna oddělit od železných kovů neželezné (například hliník) a poradí si také se separací PET lahví podle barev, s HDPE obaly (vysokohustotní polyethylen) apod.

„Linka celkem roztřídí asi deset komodit s velkou efektivitou a vznikne tím co nejméně odpadu, který míří do spaloven. Výrazně to Prahu posune k reálné recyklaci,“ uvádí Vosecký.

Dnes se odpad v Česku, svážený na zhruba 120 různých třídiček, separuje ručně. Částečné ruční práci se ale možná nevyhne ani nová linka pro Prahu. Teprve testování ukáže, zda technologie dokáže rozlišit nápojový karton, který obsahuje tenkou hliníkovou fólii. Pokud ne, musely by se nápojové kartony ručně dotřídit.

Lidem nová linka usnadní třídění odpadů a městu zase svoz na jedno místo z „jedné popelnice“. Současné vedení Prahy slibuje, že do budoucna se budou plasty, kovy a nápojové kartony házet do kontejnerů stejné barvy, například žluté. Už letos na podzim by mohlo začít pilotní testování, kdy se vybrané popelnice viditelně označí tak, aby do nich Pražané mohli vyhazovat i další odpad. „Počítáme zároveň se skokovým nárůstem zájmu o třídění,“ dodává Vosecký.

Město chce i „bioplynku“ za Prahou

Hlavní město nabídlo obyvatelům od letošního ledna zdarma hnědé popelnice na bioodpad, za které dosud platili. Chce je totiž naučit třídit také zbytky z kuchyně. Bioodpad tvoří podle odhadů okolo 40 procent obsahu černých popelnic. Vyhazovat do hnědých popelnic se zatím nesmí odpad živočišného původu, jako je maso, ale to by se mělo postupně změnit s výstavbou nové bioplynové stanice ve vlastnictví města.

Ve skutečnosti by „bioplynky“ mohla mít Praha dokonce dvě. Jednu za 800 milionů korun plánuje vystavět na zelené louce v pražských Malešicích. Podle Petra Hlubučka už má město z Modernizačního fondu předjednány finanční prostředky, které pravděpodobně získá. Zdroje EU tvoří většinu částky.

Projekt však zatím naráží na dva zádrhele. Na pozemcích je výhradní ložisko kaolinu, které zatím nebylo zrušeno. „Dalším problémem je mírný odpor okolních částí, především Prahy 14. Místní obyvatelé mají strach z možného zápachu. Pracujeme na tom, abychom jejich obavy rozptýlili,“ řekl Hlubuček.

Pokud zbytků z jídelen, restaurací, stravovacích provozů je hodně, dávalo by smysl mít ještě jednu bioplynovou stanici na mokrou fermentaci. Teď si plány ujasňujeme.
Petr Hlubuček, náměstek primátora hlavního města Prahy

Potenciální druhá pražská „bioplynka“, která by mohla stát mimo teritorium metropole, souvisí s plánem na urychlení svozu gastro odpadu zejména ze školních jídelen, restaurací a dalších stravovacích provozů, ale také z domácností Pražanů. Zpracování tohoto odpadu však vyžaduje jinou technologii fermentace.

„Pokud zbytků z jídelen, restaurací, stravovacích provozů je hodně, dávalo by smysl mít ještě jednu bioplynovou stanici na mokrou fermentaci. Teď si plány ujasňujeme. Ale rozhodně pokračujeme v přípravě ‚bioplynky‘ v Malešicích,“ dodal náměstek.

Výstupem bioplynových stanic by měl být biometan, který by poháněl městskou flotilu autobusů a servisních vozidel. Tři čtvrtiny těchto vozů se postupně vymění za ekologické.

V rámci dalšího rozběhnutého projektu přezdívaného „Pražská sluneční elektrárna“ se letos osadí sto městských střech fotovoltaickými panely, polovinu z vybraných objektů tvoří rezidenční projekty – domy společenství vlastníků bytových jednotek – a druhou polovinu městské budovy, především školy.

Fotovoltaiky má ve městě rapidně přibývat. Loni založené Pražské společenství obnovitelné energie, které ji má na starosti, minulý týden získalo licenci na obchodování s elektřinou. Domácnosti i městské společnosti dostanou možnost prodávat do sítě přebytky energie. Tato komunitní fotovoltaika by do roku 2030 měla tvořit zhruba 10 procent celkové spotřeby elektřiny v Praze.

Fotovoltaická řešení na střechách navrhuje a instaluje městská akciovka Technologie hlavního města Prahy, která také pomáhá s vyřizováním dotací. Zájem zatím projevilo 400 lidí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované