Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Umělé maso, vypěstované pod dohledem vědců v laboratoři z namnožených zvířecích buněk, část lidí děsí a část populace věří, že to bude „game changer“, který naprosto v příštích letech změní pohled na to, co je normální.
Nadšeně o biotechnologickém vývoji mluví také Roman Lauš, zakladatel brněnského startupu Mewery, který našel světové unikátní způsob, jak hmotu pro výrobu umělého masa vyrobit ko-kultivací kmenových buněk prasat.
Výsledkem může být vepřový steak, krkovice nebo karbanátek. Na ty si však milovníci masa, odpůrci velkochovů a zabíjení zvířat nebo vegetariáni budou muset ještě počkat.
Podle Lauše to však nemusí trvat dlouho, odhaduje, že některá z konkurenčních firem uvede v nadcházejících letech na trh EU své vypěstované maso. Tomu už nebrání přímo unijní legislativa, ale přísné schvalovací procesy na úrovni Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA).
Žádost o povolení k uvádění svých produktů na trh k úřadu před časem podaly dvě firmy. Nizozemská Mosa Meat a francouzská společnost Gourmey. Blíže k přelomovému rozhodnutí má startup z Paříže, který chce se svojí pěstovanou kachnou k výrobě foie gras prorazit i ve Švýcarsku, USA, Singapuru a Velké Británii.
Zakladatel a majoritní vlastník Mewery je optimistický. Předpokládá, že první umělé maso si Evropané včetně Čechů budou moci v obchodech a restauracích koupit do dvou let. „Předpokládá se, že zhruba do roka, do dvou let nejpozději první firma s kultivovaným masem vstoupí na evropský trh,“ říká.
Sám přihlášku nepodal, nevyrábí totiž finální produkt. O výrobu však podle něj má zájem i masný průmysl, pro který by umělé maso bylo konkurencí.
„Kontaktují nás velké masokombináty a nadnárodní potravinářské firmy, které tato technologie zajímá. Může to být pro ně diverzifikace nabídky,“ uvádí. Je přesvědčen, že velkochovy narazily na strop, a to z hlediska ekologie, protože masný průmysl patří mezi velké emitenty emisí skleníkových plynů, tak z pohledu rostoucí populace a nároků na chov dobytka.
V Česku působí také další startup pro výrobu kultivovaného hovězího masa Bene Meat, financovaný společností BTL, která je součástí žebříčku nejhodnotnějších českých firem Česká elita. Soustředí se však na maso pro výrobu zvířecích krmiv.
„Myslím, že potenciál v oblasti potravin je obrovský. Odvětví se teprve tvoří. Teď jsme ve fázi zlomu, začnou se objevovat první produkty, otestuje se reakce spotřebitelů,“ říká Lauš. Naráží přitom na aktuálně probíhající diskuze na úrovni Ministerstva zemědělství.
A zde je problém. Firmy které takové „maso“ chtějí uvést na trh, si musí vyzkoušet, co vlastně kupujícím bude chutnat. Ale jak to udělat, když produkt není schválen?
Na úrovni resortu vznikla Komise pro laboratorně pěstované maso. Skupina s neoficiálním názvem probírá možnosti legalizace pěstovaného masa při ochutnávkách. Právní rámec diskutují například zástupci ministerstva, Potravinářské komory ČR a startupů Mewery a Bene Meat. „Jsme velice blízko k tomu vytvořit legislativní rámec pro veřejné ochutnávky kultivovaného masa,“ věří Lauš.
Ministerstvo zemědělství vznik skupiny potvrdilo. „V současnosti se v rámci této skupiny diskutují podmínky pro bezpečné provádění senzorických hodnocení (tzv. ochutnávek) produktů z buněčných kultur v předregulační fázi, tedy před jejich schválením jako nové potraviny dle nařízení (EU) 2015/2283,“ upřesnil resort.
Samotné uvádění do oběhu však schvaluje EFSA. Po jejím kladném stanovisku může Evropská komise vydat povolení k uvedení produktu na trh, a to včetně stanovení specifických podmínek použití a označování.
Souboj o název maso
Třeba holandská vláda ochutnávky povolila v roce 2023. Měly by ukázat, zda je vůbec o umělé maso zájem. Pro průmysl by bylo příliš riskantní pouštět se bez znalosti trhu do nákladných investic do výroby.
„Český masný průmysl na to nahlíží optikou, že je potřeba nebránit rozvoji v této oblasti, ale je potřeba dohlédnout na dodržení všech požadavků, které zaručí zdravotní nezávadnost kultivovaného masa,“ říká Jan Pivoňka, expert na kvalitu potravin z Potravinářské komory ČR.
V budoucnu se však dá čekat souboj o názvosloví. Zatímco šéf Mewery, který zároveň předsedá v evropské organizaci Cellular Agriculture Europe, sdružující startupy a výrobce kultivovaného masa, tvrdí, že produkt z laboratoře je maso a měl by se tak i jmenovat, potravinářům se to nelíbí.
„Pojem maso je pro nás v tomto případě nepřijatelný, protože maso pochází ze zvířat. Sektor by používání stejného názvosloví poškodilo,“ říká Pivoňka.
Podle něj ani není reálné, že by technologie v blízké době zásadně změnila pravidla hry, protože zatím není schopna nahradit masné produkty. „Zatím tyto firmy umí vyrábět jednotlivé buňky, nikoliv tkáně. Ve finále to tedy nevypadá jako krkovička, steak a nepřipomíná to maso. Spíš to může suplovat mleté maso,“ je přesvědčen.
Do firem na inovace v této oblasti přesto investují světoví giganti, pokud totiž nastane průlom, nechtějí být pozadu.
Finance do oblasti naklonil například koncern Nestlé. Potravinářský gigant JBS staví za více než 900 milionů korun fabriku na výrobu hovězího proteinu ve Španělsku. Americká Tyson Foods, druhý největší zpracovatel kuřecího, hovězího a vepřového masa na světě, investoval do startupů na kultivované maso.
Podle některých studií dosáhne tento trh v roce 2030 hodnoty desítek miliard amerických dolarů.
Kilogram za 400 korun
Překážkou dosud byla podle kritiků hlavně cena, a to hned ve dvou rovinách. Z hlediska nákladů na investici do výroby ale také vysoká cena umělého masa pro spotřebitele.
Roman Lauš je však přesvědčen, že trh se v posledních letech hodně posunul. „Je to exponenciální technologie, která umožní zlevňování vstupních nákladů. Na začátku to byly tisíce eur za jednu sekvenaci genomu, dnes jsou to drobné. První komerční kultivační médium stálo stovky eur za litr, dnes se bavíme o desítkách centů,“ uvádí. Hlavní složkou média, které vyvinul startup k množení zvířecích buněk, jsou mikrořasy, zejména chlorella.
Každý startup má svůj tajný recept, jak co nejefektivněji dosáhnout množení buněk. „Máme jednu z nevětších výtěžností na litr média. Většina firem se dostane na procento dvě, my až na 10 procent. Zlevňuje to výrobu,“ uvedl.
V nákladech se podle něj vzniklá biomasa dostává na cenu 4-8 eur za kilogram. To však ještě není finální produkt pro spotřebitele. „Jsme schopni dostat se na ceny prémiového vepřového masa, na zhruba 15 až 20 eur,“ věří. Dodává, že srovnání s cenou masa z poražených zvířat není realistické, protože je dotováno. „Myslím, že naše maso bude konkurenceschopné,“ dodal.
