Hlavní obsah

Účet za plyn vyskočil o 300 procent. Drahota mění tradiční český obor

Tradiční plynovou pec by měla nahradit elektrická vana. Firma se tak vyhne nejistotě dodávek.Video: Zuzana Hodková, Seznam Zprávy

 

Reklama

6. 6. 8:41

Vyhlášená česká sklárna prochází revoluční změnou. Tradiční plynovou pec pro tavení skla chce vyměnit za elektrickou vanu. Důvod je jasný – vysoké ceny plynu a celková nejistota kolem jeho dodávek.

Článek

Křemičitý písek, soda, potaš a vápenec. Tyto suroviny vytvářejí dohromady takzvaný „sklářský kmen“. Sypkou směs, jež je základem pro výrobu skla. Ve sklárně Ajeto v Lindavě u Cvikova z ní zdejší mistři vyfukují umělecká díla pro celý svět.

Srdcem každé sklárny je tavicí pec. Ta zdejší je postavená ze šamotových cihel a uvnitř je teplota 1 400 stupňů Celsia. K vytápění se tu historicky využívá plyn, jenže nad ním, jak říká majitel sklárny Leon Jakimič, teď visí Damoklův meč.

„Plynu spotřebujeme opravdu hodně. Ceny nám teď vyrostly o stovky procent, možná až 300 procent,“ říká Jakimič, když procházíme pod vyvýšeným pódiem, na kterém kolem hutě pracují zdejší skláři. V každém výrobku přitom právě energie představují až třicet procent z ceny.

Zvýšené náklady se firmě Lasvit, které sklárna patří, zatím podařilo promítnout do finálních cen. „Naštěstí je to umělecké sklo, které má vysokou přidanou hodnotu. Kdybychom ale byli sklárnou, která vyrábí deset tisíc kusů jedné skleničky a prodává ji do distribuce, bylo by to vražedné. Sám vím, že řada skláren, které se věnují sériové výrobě bez silné značky, teď velmi trpí,“ dodává Jakimič.

I Lasvit už kvůli drahým energiím změnil výrobní plán a některé výrobky zcela opustil. „Děláme maximum uměleckých kusů a velké instalace. Na to se teď více zaměřujeme. To, kde je malá přidaná hodnota, obyčejnější nápojové soupravy a něco jednoduššího, jsme přenechali jiným firmám, nebo jsme to úplně přestali dělat,“ dodává Jakimič.

Místo pece vana

A zbavit se firma chce i již zmiňovaného „Damoklova meče“. „Už máme dokonce plán na příští léto, že bychom místo hutě a hutního způsobu nabírání skla na píšťaly najeli na elektrickou vanu,“ říká Jakimič s tím, že půjde o investici 50 až 100 milionů korun.

„Velmi seriózně zvažujeme, že bychom udělali půltunovou až tunovou vanu na čiré sklo a k tomu měli ještě malé pícky na barevné sklo. Všechno na elektřinu, případně malé pícky na plyn a tu hlavní vanu na elektřinu,“ dodává Jakimič a vysvětluje, že elektrická vanová pánev je zcela jiná technologie než pec na plyn. „Musí jet nepřetržitě, 24 hodin denně z ní vytéká sklo. Jednou se zapne a pak už jede nepřetržitě třeba 20 let,“ dodává Jakimič.

Teplota ve vaně bude stejná jako dosud v pecích, tedy 1 400 stupňů. I když tak jednoznačně to neplatí. „Je to alchymie. Teplota se upravuje i podle toho, jaká je ten den vlhkost vzduchu nebo jaká je předpověď počasí. Máme odborníka, který musí vše detailně sledovat a podle toho nastavuje teplotu a složení sklářského kmene. Elektrická vana je paradoxně trochu jednodušší,“ dodává Jakimič.

České sklárny trpí

Vysoké ceny energií teď trápí všechny sklárny v Česku. Například sklárna s pivovarem v Harrachově jen za první čtvrtletí tohoto roku zaplatila za energie o třetinu víc než za celý loňský rok. Jak řekl pro ČTK majitel sklárny František Novosad, aby firma přežila, sáhla do peněz, které měla nachystané na investice.

A další příklad, známý výrobce skleněných luxfer Vitrablok Duchcov už v březnu zastavil výrobu a teď funguje v omezeném režimu.

Podle Marka Nováka z Asociace sklářského a keramického průmyslu jsou teď nejvíce ohrožené firmy, které vyrábějí užitkové sklo, případně některé typy stavebního skla.

„Ceny se jim nedaří navyšovat natolik, aby to dlouhodobě pokrylo náklady,“ dodává Novák s tím, že výrobci skla mimo Evropu nemají důvod ceny navyšovat a zákazníky tak nezajímá, proč u nás ceny rostou. „Třeba cena z Turecka je nižší,“ dodává.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované