Článek
Vývoj událostí sledujeme v online reportáži:
Írán je jedním z velkých producentů ropy. Každý den dodává do světa 3,3 až 4,2 miliony barelů. Připadá na něj zhruba 4–5 procent světové produkce. Hlavní těžba už ale probíhá jinde, uklidňuje po americkém úroku na Írán Petr Zajíc, investiční ředitel Amundi.
„Už to není tak klíčový region jako byl třeba v sedmdesátých letech. Největšími producenty jsou dnes Spojené státy, Rusko. Pak je teda Saúdská Arábie a Čína,“ říká.
Podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky ale nelze opominout významnou část exportu, která probíhá v šedé zóně. A její výpadek bude znát. „Írán je už delší dobu pod tíhou sankcí jak z Ameriky, tak z Evropské unie. Ale obchází je. Výpadek produkce ropy z Íránu i z těch šedých kanálů bude znát. Navíc by se panika mohla rozšířit do okolních zemí, které jsou také velmi významnými producenty.“
Cena ropy půjde podle Peterky v reakci na dění v regionu nahoru. „Já si umím představit, že to může být klidně okolo 10 procent,“ odhaduje expert. Aktuálně se barel ropy Brent obchoduje za 78 dolarů. Peterka avizuje zdražení na 84 dolarů i více. Nárůst cen komodity trochu kompenzuje oslabení amerického dolaru.
Jak se dopady projeví na čerpacích stanicích? Vcelku rychle. „Přestože jsou zásobníky ještě plné benzinu a nafty, které jsou zpracované ještě za levnější ropu, tak k přecenění dochází okamžitě. Já si myslím, že už v pondělí uvidíme nové ceníky,“ říká Pavel Peterka.
Zdražení lze podle něj očekávat poměrně výrazné. Připočte se k tradičnímu zdražování před hlavní, letní motoristickou sezonou, kdy cenu táhne nahoru vysoká poptávka.
„Před tím, než se Amerika zapojila do konfliktu, tak náš výhled byl zdražení nafty a benzinu zhruba o dvě koruny až 2,50 do začátku letních prázdnin, tedy od 1. července. Tohle by velmi pravděpodobně mohlo přidat další korunu až tři za litr. Do začátku prázdnin může být zdražení někde v pásmu 2–5 korun za litr,“ počítá Pavel Peterka.
Petr Zajíc z Amundi se domnívá, že u dražších čerpaček se prostor pro zdražování vyčerpal a ceny budou navyšovat jen levnější pumpy. To jsme ostatně pozorovali už minulý týden, když se konflikt začal vyhrocovat. „V první fázi došlo ke zdražení u těch nejlevnějších čerpacích stanic, u těch drahých se vlastně nic nezměnilo.“
Na některých totemech tak byla v jednu chvíli nafta za 29,90, o kus dál za 38,90. „Čerpadláři u prémiových čerpacích stanic už měli ty marže takové, že si dneska nemohou zdražení dovolit. Ledaže by u drobných čerpacích stanic zdražili na 35 korun, tak si tam samozřejmě zase ty dvě tři koruny přidají,“ domnívá se Zajíc.
Analytici také upozorňují na riziko, že by Írán mohl v reakci na americký úder zablokovat Hormuzský průliv, klíčové místo světového energetického obchodu – denně jím prochází pětina po moři přepravované ropy na světě a významné objemy zkapalněného zemního plynu (LNG), zejména z Kataru.
„Většina závěrných elektráren jsou plynové, takže i případné zdražení plynu by se projevilo ve zdražení elektřiny. Ale pro Írán je Hormuzský průliv velmi důležitý. Doufám, že se nebudu plést, ale sám Írán ho nebude chtít zablokovat, to by mu muselo výrazně takzvaně téct do bot, což by bylo velkou eskalací celého konfliktu,“ podotýká Peterka.
Pokud by padl íránský režim, ceny ropy by možná přeskočily stodolarovou hranici za barel, avizuje analytik. „Nechci strašit, ale umím si pak představit tu cenu ropy přes 100 USD za barel. Nedá se vyloučit ani 120. To je ten nejčernější scénář. V něm by byl Írán ochotný přemýšlet nad zablokováním toho průlivu.“
Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí na dnešní tiskové konferenci v Istanbulu neupřesnil, zda se jeho země chystá zavřít Hormuzský průliv. „Máme k dispozici různé možnosti,“ uvedl.
Po pondělním otevření finančních trhů uvidíme reakci akcií. Podle Pavla Peterky z XTB trhy poklesnou o jednotky procent. „O jedno, dvě, možná tři procenta. Investoři jsou pořád velmi optimističtí a i na předchozí vyostření konfliktu reagovali krátkým výprodejem, ale viděli jsme, že během týdne tam byl prostě prostor pro nějakou korekci a že ten propad zatím nebyl tak významný.“
Podle Petra Zajíce může mít útok na trhy naopak i pozitivní vliv. „V momentě, kdy nedojde k blokaci Hormuzského průlivu, tak to bude konflikt Írán-Izrael bez nějakého zásadního globálního efektu. A útok Spojených států může zrychlit konec toho konfliktu.“
To jsme ostatně viděli i v neděli ráno. „Burzy v arabském světě i v Izraeli mají otevřeno a jsou v plusu. Izraelský index je asi 1,2 % v plusu, saúdskoarabský index procento v plusu.“
