Hlavní obsah

Dohnal: Trh práce zamrzl? Změňme zákoník, pusťme k nám cizince a privatizujme

Radim Dohnal
CEO společnosti Capitalinked, dříve konzultant Saxo Bank
Foto: Seznam Zprávy

Radim Dohnal, CEO společnosti Capitalinked.

Reklama

31. 12. 2021 14:44

Každá situace, jakkoliv se zdá složitá, je příležitostí najít na ní výhody či příležitosti. Současný stav na trhu práce je tak vhodnou dobou změnit zákoník práce, „oslabit“ pozici zaměstnanců či zavést školné na vysokých školách.

Článek

Již mnoho měsíců, a to i před covidem, platí, že zaměstnavatelé nemohou najít nové zaměstnance, panuje velmi nízká nezaměstnanost, počet volných pracovních míst je vyšší než počet lidí v evidenci úřadů práce. To mnohdy vede k omezování výroby nebo alespoň k nenavyšování produkce.

Zaměstnavatelé mají mnohdy obavy zaměstnanci cokoliv vytýkat, protože by nového zaměstnance těžko hledali případně za nepřiměřeně vysokou mzdu. Když připočtu složitý a někdy riskantní režim zbavování se zaměstnanců, pak to vypadá, že zaměstnanci mají příliš silnou pozici proti zaměstnavatelům, a to i při historicky nejnižší organizovanosti v odborech (11 % zaměstnanců v ČR). Až se nezaměstnanost zvýší, tak tato nízká flexibilita bude konkurenční nevýhodou pro domácí zaměstnavatele.

Myslím, že současná doba bezčasí na pracovním trhu je ideální příležitostí současnou situaci využít pro velkou novelu zákoníku práce a usnadnit zaměstnavatelům dát zaměstnanci výpověď, zejména možnosti výpovědi zaměstnavatele (§ 52) rozšířit či zcela liberalizovat.

Poptávka po práci by se jistě snadno saturovala přes vyšší počty pracujících cizinců. Proto by nová vláda měla upřít pozornost na obsazení ambasád v zemích mimo EU, odkud přichází nejvíce pracujících cizinců (Ukrajina, Rusko, Vietnam, Mongolsko, Moldávie, Filipíny). Aby tamější zájemci o pracovní vízum procházeli efektivním, rychlým procesem bez korupce a ČR měla nadále kontrolu nad množstvím a kvalifikací přicházejících pracovníků. Nová vláda by měla nepochybně lákat či alespoň akceptovat velmi vzdělané cizince pro odvětví blízké budoucnosti – farmacie, IT, obnovitelné zdroje energie a s tím spojené řízení sítí a samozřejmě robotizace a digitalizace.

Pokud tu nadále platí odkaz politiků typu Miloše Zemana, Tomia Okamury či Andreje Babiše a v lidech se posiluje pocit, že cizinci nám jdou vzít zemi nebo práci, pak jistě nikoho neohrožuje, pokud znovu budeme posouvat věk odchodu do důchodu a vrátíme se i ke zvýhodňování vícenásobných matek také v tomto. Zachovejme možnost předčasných důchodů za zachování pojistně matematických výpočtů jako element svobody v načasování tohoto životního kroku.

Další možností, jak na pracovní trh dostat dodatečné zaměstnance, je zavedení placeného školného na univerzitách všeho druhu. Nejde mi o nějakou preferenci technických oborů (jako se před pár týdny vyslovil Jiří Rusnok), mimo jiné protože bychom takto jistě otevřeli stavidla kreativitě zdůvodnění, že právě ten či onen kvazi obor je technický, i když někdo říká, že je humanitní. Školné by se platilo na všech veřejných školách, školné na soukromých by nesmělo být nižší než na veřejných. Platilo by to samozřejmě pro všechny cizince. Stát by měl studentům umožnit studia platit z jejich výdělků, a navýšit tak měsíční limit pro daňově výhodné DPP na 15 tisíc Kč, a to klidně jen pro studenty vysokých škol.

Vláda by měla činit kroky k nastavení pravidla, že průměrná mzda ve státním sektoru nebude vyšší než v soukromém. Opak nepochybně vede k zatuhnutí trhu práce a k horší konkurenceschopnosti ČR na mezinárodní úrovni.

Velmi často označovaným problémem současného trhu práce je složitá možnost uplatnění pro ženy na mateřské dovolené či rodičovské, a to zejména pro matky samoživitelky. I zde by se na trh práce snadno mohly dostat či vrátit tisíce žen. Jen je třeba rozvolnit pravidla pro souběh mateřské či rodičovské s příjmem z práce, a to i pokud jde o limity ročních výdělků. Stát by měl nadále podporovat dětské skupiny, a to i poté, co skončí jejich finanční podpora z té „vlastizrádné“ EU.

Vláda by mohla také uvažovat o odložení dalšího navyšování minimální mzdy. A jedním z dílčích způsobů, jak na trh práce dostat nové zaměstnance, je vyšší zaměstnanost vězňů, která během covidu znatelně poklesla. Další, ale výrazně méně populární způsob, jak dostat na trh práce dodatečné zaměstnance, je privatizace dalších podniků se státní účastí. Také dosavadní způsob přidělování investičních pobídek přispíval ke zhoršování situace na trhu práce. Pokud by se systém pobídek neměl omezit na regiony s nezaměstnaností vyšší než 7 % či pro opravdu strategické obory či inovativní projekty, měl by se pozastavit a trh práce ponechat trhu alespoň částečně.

Všechny výše uvedená doporučení (s výjimkou podpory dětských skupin) jsou pozitivní pro veřejné rozpočty nejen v současnosti, ale také zakládají vyšší stabilitu veřejných financí i v budoucnu.

Nemůžeme si myslet, že se k prosperitě proinvestujeme betonem či prodotujeme nebo se k ní dostaneme tužší regulací či státním podnikáním. Prosperita na nás čeká spíše tehdy, pokud se k ní dostaneme prací a aktivitou.

Radim Dohnal, Capitalinked.com

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované