Článek
Brusel odmítl stížnost minoritních akcionářů ve všech jejích bodech, potvrdil pro Český rozhlas předseda výboru spolku Minoritní Akcionáři.com Petr Mojžíšek. „Ano, toto vyjádření jsme dostali. Na to, jak dlouho jim to trvalo, tak to vzali hodně po povrchu a prakticky vůbec neřešili podstatu věci. Teď se radíme s naší právní kanceláří, jaké budou další kroky,“ uvedl Mojžíšek.
Spolek stížnost podal před více než rokem, nyní má čtyři týdny na to, aby Evropské komisi zaslal další relevantní informace ke své stížnosti, pokud chce, aby řízení pokračovalo. Spolek nyní zvažuje další kroky, ve hře je opět i dříve uvažovaná žaloba na stát nebo na ČEZ kvůli maření investic akcionářů.
Minoritářům vadí především vysoká sazba daně z mimořádných zisků, tedy takzvané windfall tax. Ta dosahuje 60 procent a je tak přibližně o polovinu vyšší, než doporučovala Evropská komise ve svém Protikrizovém opatření z roku 2022. Protestují také proti tomu, že stát se rozhodl daň vybírat po dlouhé tři roky, od roku 2023 do konce letošního roku. Energetická krize, kvůli níž se mimořádná daň zaváděla, přitom již odezněla.
Stěžující si akcionáři také upozorňovali na to, že ačkoliv se mimořádná daň vztahovala i na další výrobce elektřiny, velké obchodníky s elektřinou, petrochemické společnosti a velké banky, převážnou většinu všech výnosů z daně odvedl právě ČEZ.
Spolek argumentoval, že také nastavení daně představuje porušení evropského práva a významně poškozuje jejich investice do ČEZ. Mimořádná daň totiž snížila zisk ČEZ a tím i výši dividendy, kterou by jinak skupina mohla akcionářům vyplatit. Zatímco většinový akcionář, tedy stát, si nižší dividendu více než vykompenzoval výnosem z mimořádné daně, minoritní akcionáři takovou možnost logicky nemají.
Evropská komise ale nyní rozhodla, že česká mimořádná daň unijní normy neporušuje. Brusel sice stanovil doporučenou výši daně, zároveň ale nešlo o závazný předpis. Komise také konstatovala, že členským státům nezakázala daň zavést na delší dobu než na rok 2023, o kterém hovoří ve svém protikrizovém opatření.
Podle Komise je nižší dividenda v důsledku mimořádné daně běžným dopadem daňové politiky státu a nemůže tedy v tomto případě jít o diskriminaci investorů.
