Hlavní obsah

Rusnok má řešení energetické krize. Chtěl by pět dalších reaktorů

Debata o českém průmyslu Barometr českého průmyslu 2021. (Video: ČTK)

 

Reklama

10. 12. 2021 10:02

Stále rostoucí ceny, nedostatek materiálů a čipů a k tomu zdražující energie. Co to znamená pro český průmysl? V jaké je kondici a jak vypadá výhled na příští rok? To řešili experti v debatě Barometr českého průmyslu 2021.

Článek

Vláda by měla českému průmyslu pomáhat ve strategických oblastech, které firmy nemohou ovlivnit. Takovou pomocí by mohla být výstavba nových jaderných bloků, jež by dlouhodobě vyřešily energetickou krizi, řekl guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok v debatě Barometr českého průmyslu 2021. „To je jistota, že tu bude energie,“ uvedl. Podle něj by se mohlo jednat například o čtyři až pět nových bloků. S tím ale podle Rusnoka souvisí nutnost prosadit v Evropské unii jádro jako čistý zdroj energie. V takovém případě by pak mohl stát čerpat peníze z EU.

Dalším krokem by podle něj mohlo být zavedení školného na vysokých školách. „Například 15 000 korun za semestr. Něco, co ti studenti stejně propijí za dva měsíce v hospodě,“ uvedl guvernér ČNB. V rámci podpory technického vzdělávání by pak toto školné na technicky zaměřených školách platil stát.

Rusnok také uvedl, že růst úrokových sazeb České národní banky bude ještě pokračovat. Sazby totiž ještě nejsou na jejich neutrální úrovni, která je kolem tří procent. Základní úroková sazba je nyní 2,75 procenta.

Bankovní rada na počátku listopadu překvapivě zvýšila repo sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Šlo o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Důvodem růstu sazeb je především rostoucí inflace. Předtím na konci září rada zvýšila základní úrokovou sazbu, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta.

„Ještě bude nějaké další posunutí sazeb nahoru. Nejsme ještě ani na neutrální úrovni, která je kolem tří procent. Ale tam se brzy dostaneme. Lze ale čekat, že půjdeme ještě výše a tam nějakou dobu i setrváme,“ uvedl Rusnok.

Rusnok připomněl, že hlavním úkolem ČNB je udržovat cenovou stabilitu. „Bez cenové stability nebude nic ostatního. Je to nutná podmínka k prosperitě a normálnímu fungování státu, investičního prostředí i domácností,“ uvedl. Podle něj ekonomika zažívá mimořádnou vlnu růstu cen, kterou podle něj nikdo v tomto rozsahu a čase nepředpokládal.

Jde přitom o mimořádné faktory ze zahraničí, které odezní, ale i o faktory, jež mohou přetrvávat déle. „V Česku je specifické to, že máme vyluxovaný trh práce. A to je prostředí, které má tendenci posilovat proinflační tlaky. Mzdy rostou rychleji než produktivita a to se muselo projevit,“ uvedl guvernér.

Nejsou lidé

V debatě o budoucnosti českého průmyslu, který se potýká s problémy kvůli pandemii koronaviru a vysoké inflaci, mluvil nejen guvernér České národní banky Jiří Rusnok, ale také například předseda představenstva Národního centra Průmyslu 4.0 Jiří Kabelka, hlavní ekonom Deloitte ČR David Marek, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar a další.

Ačkoli se může zdát, že český průmysl v současnosti nejvíce trápí rostoucí ceny materiálů, jejich nedostatek a zdražující energie, hosté debaty se shodli, že z dlouhodobého hlediska je problémem hlavně nedostatek pracovních sil a také české vzdělávání.

„Nejvíce by firmy od státu chtěly, aby byly více propagovány pro praxi využitelné technické obory. Firmy tohle vnímají jako problém číslo jedna. Nedostatek zaměstnanců se táhne jako dlouhodobý problém a koncepci pořád nemáme. Nevidíme moc velkou změnu,“ uvedla Alena Burešová, senior manažerka pro průmysl Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC).

Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka jsou inovace ve firmách spíš společenskou otázkou a v posouvání dopředu nám nic nebrání. „Společnost dospěla do stavu určitého uspokojení. Není velká motivace se celkově posouvat. Nikdo necítí naléhavost, ale ta určitě poroste. Když dnes nebudete ve firmě inovovat, nepřežijete. Protože lidé nejsou a nebudou,“ říká Rusnok.

„Mladá generace na sobě nehodlá pracovat, nehodlá se dále učit a dále se rozvíjet. Skupina těch, kteří chtějí, je výrazně menší než těch, kteří se vezou,“ říká Jiří Kabelka.

Podle Petra Štěpánka, rektora VUT v Brně, v českém průmyslu chybí podpora mladých a talentovaných lidí. „Nebavíme se o žádných elitách. Měli bychom přestat s masifikací školství na všech stupních a popřemýšlet o tom, jestli inkluze je to, co bychom rádi viděli a slyšeli, a jestli má smysl oceňovat výuku na škole podle počtu přijatých uchazečů, a ne podle počtu absolventů. Tím bychom se dostali k efektivnosti,“ myslí si Štěpánek.

Vlastní elektřina

Ale došlo samozřejmě i na aktuálně strmě rostoucí ceny energií. „Rostoucí ceny energií budou zrychlovat návratnost těchto investic, jakož i jejich profitabilitu,“ předpovídá Jiří Rusnok, guvernér České národní banky.

„Vzhledem k růstu cen energie a k faktu, že digitalizace a robotizace povedou k její spotřebě, bude dobré začít s vlastní výrobou elektrické energie v podnicích, zejména z obnovitelných zdrojů, a pokud budou zavedeny dynamické tarify, bylo by možné část výroby přesunout do nočních hodin,“ hledá řešení Vladimír Mařík, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace ČR a vědecký ředitel CIIRC.

Z Analýzy českého průmyslu vyplývá, že v příštím roce většina firem počítá s růstem cen materiálů a zvyšováním cen zboží.

Malé státní investice

Tématem debaty byla i finanční a rozpočtová udržitelnost tuzemských firem. Hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil připomněl, že vláda tvrdila, že se z pandemické krize průmysl proinvestuje. „Když se podíváme na aktuální čísla, investice v Česku jsou na úrovni o 9 procent níž než před covidem, v Dánsku jsou investice na úrovni o 12 procent výš než před covidem. Neproinvestovali jsme se z toho,“ říká a dodává, že bankovní sektor je připraven na to, peníze poskytnout, jen musí mít dobrou motivaci a vizi, kam je vložit.

„Investice by ekonomiku nakoply teď, ale i v budoucnu. To by zlepšilo vývoj příjmů státního rozpočtu a veřejných financí,“ říká David Marek, hlavní ekonom Deloitte.

O to těžší úkol podle něj bude budoucí vláda mít. „Bude muset hledat recept, jak podpořit transformaci českého průmyslu a ekonomiky, což si žádá značné úsilí a zdroje. Na druhé straně úsilí udržet veřejné finance pod kontrolou. To je gargantuovský úkol zvládnout obě tyto úlohy zároveň,“ uvádí Marek.

Green Deal jako příležitost

Podle řady zástupců českého průmyslu by se firmy měly dívat na Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal) jako na příležitost. „Je to příležitost, kterou nemůžeme ignorovat. Je to naše povinnost vytvořit pro budoucí generace takové podmínky a natolik kvalitní, aby mohly v klidu pokračovat,“ říká Kabelka.

„Myslím si, že ta motivace je jediná – a tou je cena. Energie a peníze jsou krev ekonomiky. Když se energie zdražují, řešením je inovace. Ta pak může vést ke snížení energetické náročnosti,“ říká Jiří Bavor.

Green Deal však může dopadat na nízkopříjmovou skupinu obyvatel. Podle Navrátila je potřeba vidět negativní dopady a ty kompenzovat. „Firmy se musí připravit na to, že je to bude stát velké množství peněz. Přechod na uhlíkovou neutralitu zněkolikanásobí poptávku po některých surovinách, což povede k růstu cen o desítky až stovky procent, což velmi výrazně prodraží celou záležitost,“ varuje Navrátil.

Vzkaz pro novou vládu

Budoucnost českého průmyslu bude záležet i na rozhodnutích nového kabinetu premiéra Petra Fialy (ODS). Guvernér ČNB má od nové vlády jasné očekávání, stejně jako další účastníci debaty.

„Průmysl potřebuje hlavně energii a lidi, to ostatní si zařídí sám. Jednoduché řešení je dosáhnout toho, že jádro bude uznáno jako čisté, a dostat na to evropské peníze. Vzít část těch peněz a postavit za ně čtyři nebo pět jaderných reaktorů, které zajistí, že energie bude dostupná, bez blackoutů, za nějakou přijatelnou cenu. To je věc vlády,“ říká Rusnok.

Dlouhodobým problémem je i nedostatek technických pracovníků, na nějž Rusnok také nabízí řešení. „Zavést poplatek 15 000 korun za semestr, což je stejně něco, co studenti propijí za měsíc v hospodě. Vyhlásit státní program, že studenti studující technickou školu mají tento poplatek zaplacený od státu. Do pěti let jsou vysoké školy plné a za dvacet let budeme mít dostatek inženýrů,“ myslí si.

S tím, že nedostatek technicky kvalifikované pracovní síly částečně odbourá poplatek za studium, souhlasí i Štěpánek. „Zkusme zvážit to, že matematika není strašák, ale věda, která stejně jako fyzika a přírodní disciplíny učí myslet. To potřebuji v oceánografii stejně jako v právech a vědeckých disciplínách,“ uvádí.

Svaz průmyslu a dopravy chce, aby náš průmysl byl perspektivní, v čistém prostředí a s vysokými platy, k čemuž by vláda mohla přispět. „Po vládě chci to, aby nám neházela klacky pod nohy a vytvářela pro to podmínky. Když vláda pomůže, bude to pro nás rychlejší a levnější,“ říká Špicar.

„Hlavně aby vláda neškodila. Měla by vytvořit podmínky, aby mohlo volné a svobodné podnikání fungovat, aby nám netvořili nové překážky pro to, abychom mohli fungovat pro naše zákazníky, kteří si to zaplatí,“ popisuje Kabelka.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované