Článek
Norský suverénní fond už nemusí dodržovat přísná etická pravidla, která ho omezovala v tom, jaké akcie smí držet. Tedy přinejmenším dočasně. Norský parlament se rozhodl pravidla pozastavit, oznámil ministr financí Jens Stoltenberg.
Norský suverénní fond je největším suverénním fondem na světě, který spravuje majetek Norska a investuje ho s cílem generovat dlouhodobé výnosy pro budoucí generace. Spravuje ohromná aktiva v hodnotě 2,1 bilionu dolarů, drží přibližně 1,5 procenta všech světových akcií. Fond má velice přísné etické principy, kdy například vyřazuje uhelné společnosti.
Rozhodnutí přišlo poté, co nezávislá etická rada fondu v létě doporučila jeho správcům prodat všechny akcie americké společnosti Caterpillar, které fond drží. Odůvodnila to tím, izraelská armáda používá stavební techniku Caterpillaru jako bagry a těžké vozy k porušování mezinárodního práva v Pásmu Gazy, konkrétně k bourání některých staveb. Vedení fondu přijalo doporučení jako dostatečně odůvodněné a podíl v Caterpillaru v hodnotě přes dvě miliardy dolarů prodalo.
Nedávno pak etická rada oznámila, že začíná prověřovat, zda je držení akcií technologických firem v souladu s kritérii fondu ohledně ochrany klimatu, lidských práv a dalších oblastí. Fond přitom drží technologické akcie za až 230 miliard dolarů, píše agentura Bloomberg.
„Rozhodnutí o společnosti Caterpillar v kombinaci s oznámením etické rady, že zahájila přezkum technologických společností: pokud tyto dvě věci spojíte, dospěli jsme k závěru, že existuje riziko, že současná pravidla povedou k situaci, kdy by Norsko mohlo potenciálně odprodat akcie některých z největších světových společností,“ vysvětlil Stoltenberg.
Pozastavení činnosti etické rady bylo prvním takovým krokem od vzniku poradního sboru, který existuje už po dvě desetiletí. Etická pravidla fondu je podle Stoltenberga třeba přepracovat, aby odpovídala nové geopolitické situaci. Fond by také měl být schopen na světové dění reagovat rychleji, než mu stávající pravidla umožňují, dodal ministr. Revizí pravidel vláda pověřila komisi expertů, která by své výsledky měla představit do roka.
Členka etické rady Cecilie Hellestveitová již na protest proti pozastavení činnosti poradního sboru složila funkci. „V praxi to znamená, že činnost nezávislé Etické rady byla ukončena,“ uvedla.
Američané hrozili odvetou
Stoltenberg naznačil, že rozhodnutí fondu o odprodeji podílu ve společnosti Caterpillar bylo přehnané. Reagovalo na „nepatrnou část“ jejího podnikání, zatímco těžká technika Caterpillaru se stejně používá na staveništích v Norsku. „Přinejmenším mnoho členů norského parlamentu a obyvatel Norska pochybovalo, zda to není příliš,“ uvedl.
V USA krok norského fondu vyvolal hněvivou reakci. Někteří přední republikánští politici požadovali, aby USA v odvetě uvalily vízová omezení na vedoucí pracovníky fondu. Vyzývali také k uvalení dodatečných cel na Norsko navrch k 15% clu, které již letos vyhlásila Trumpova administrativa.
Stoltenberg ale odmítl tvrzení opozice, že příčinou pozastavení činnosti etické rady fondu byl tlak ze strany USA. Připomněl, že fond v roce 2006 odprodal akcie amerického řetězce Walmart, což rovněž vyvolalo kritiku USA.
„Takové kritice jsme již v minulosti odolali,“ řekl. Existuje podle něj všeobecná shoda na tom, že vláda nezasahuje do rozhodnutí týkajících se konkrétních společností, která přijímá Etická rada a centrální banka, která fond spravuje.
Paradoxní zákaz
Dalším důvodem pro revizi etických zásad jsou investice do zbrojních firem. Fond, celým názvem Norges Bank Investment Management, si ve svých etických pravidlech zakázal investice do společností, které vyrábějí jaderné zbraně nebo jejich součásti.
Norská vláda však v rámci zvyšování výdajů na obranu nakupuje například fregaty od společnosti BAE Systems nebo stíhací letouny F-35 od firmy Lockheed, do kterých státní fond na základě těchto pravidel nesmí investovat.
„Je zvláštní, že můžeme převést obrovské částky společnosti jako platbu za letouny F-35 nebo fregaty, ale nemůžeme z těchto našich investic získat ani malou návratnost,“ uvedl Stoltenberg, který je bývalým generálním tajemníkem Severoatlantické aliance. „Dalším paradoxem je, že Norsko je členem systému jaderného odstrašení NATO,“ řekl.
Ke změně směrnic o jaderných zbraních je zapotřebí parlamentní většina. To znamená, že Stoltenberg by musel přesvědčit své kolegy z vládní Labouristické strany, aby změnu přijali. Obě hlavní pravicové opoziční strany uvedly, že změnu podpoří, zatímco tradiční levicoví spojenci Labouristické strany jsou většinou proti.
