Článek
Kakao na komoditním trhu po dvou letech rekordních cen zlevňuje. Jedna tuna v současnosti vychází kolem 3200 dolarů, čímž se vrací k hladinám z roku 2023. Podle oslovených odborníků ale v dohledné době k výraznému zlevňování v obchodech nejspíš nedojde, maloobchod reaguje se zpožděním a výsledné ceny dále ovlivňují například výrobní nebo obalové náklady stejně jako výdaje na samotnou práci.
„Čokoláda, kterou si dnes kupujeme, byla vyrobena ze surovin nakoupených za loňské vysoké ceny. Výrobci cukrovinek nakupují surovinu prostřednictvím kontraktů s předstihem šest až dvanáct měsíců,“ vysvětluje tiskový mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.
Podle dat společnosti Kupi.cz v březnu 100 gramů holandského kakaa vycházelo v obchodech průměrně na 59,30 koruny. Meziročně tak zdražilo o 3,5 procenta, zatímco meziměsíčně cena klesla o 6,9 procenta.
Klasická čokoláda na vaření v březnu stála průměrně 47,20 koruny. Analytička společnosti Monika Kopčilová ale upozorňuje, že jde o cenu za 90gramové balení. „Ještě loni v březnu se prodávala v balení o hmotnosti 100 gramů a běžně stála v průměru 49,90 koruny, v akci pak průměrně 28,90 koruny,“ uvádí. V přepočtu na 100 gramů tak běžná cena čokolády na vaření stoupla o 5 procent. Výrobci nezřídka kdy řešili rostoucí ceny také zmenšováním tabulek.
Klíčová je úroda
Za výrazným kolísáním cen v uplynulých letech stály především výkyvy počasí kvůli klimatické změně. „Sucha a s tím související špatná úroda v roce 2024 v západní Africe měla vliv na vysoké ceny kakaa celosvětově,“ vysvětluje ředitel Fairtrade Lubomír Kadaně. Největší podíl na celosvětové produkci mají africké země Ghana a Pobřeží slonoviny, které tvoří zhruba 60 procent světové sklizně.
„Tato vysoká geografická koncentrace ve výsledku znamená, že události na relativně malém území promlouvají do cen celosvětově,“ upozorňuje Kadaně. Kromě extrémního sucha se některé oblasti potýkají i s častými dešti, které vedou k šíření chorob kakaovníku. „V Ghaně kolegové loni viděli například černou hnilobu plodů, která se také podepisuje na nižší úrodě,“ říká Kadaně.
Pro letošní rok se ale očekává úspěšná sklizeň. Analytik společnosti XTB Jiří Tyleček tedy předpokládá spíše ustálení trhu s čokoládou a kakaem. „Pokud nedojde k problémům se sklizní, letošní rok spíš nahrává stabilizaci nebo nižším cenám kakaa než loni,“ uvedl pro SZ. „Letos tedy čekám spíš mírné zlevňování v maloobchodě, které může být viditelné například narůstajícím počtem akcí na výrobky s obsahem kakaa,“ vysvětluje.
Výrobci čokolád si lámou hlavu, jak ušetřit
Přeměna kakaových bobů na čokoládovou hmotu je technologicky i energeticky náročný proces, proto ve výsledných cenách hrají zásadní roli také náklady na energie nebo dopravu. „K tomu je nutné připočíst ceny obalových materiálů, jako jsou papír či hliníkové fólie, které v posledních letech rostly o desítky procent,“ dodává.
Negativně může vývoj cen ovlivnit také konflikt na Blízkém východě, zvyšují se totiž náklady na dopravu nebo ceny hnojiv.
Jak již bylo zmíněno, koncem března se cena na komoditním trhu pohybovala kolem 3200 amerických dolarů za tunu, což znamenalo meziroční zlevnění zhruba o 60 procent. „Historického maxima dosáhla komodita v prosinci 2024 v blízkosti 13 000 USD za tunu,“ vysvětluje Tyleček. Právě to vedlo ke zdražování čokolády a kakaa v minulém roce. Řada výrobců v reakci na to zmenšila tabulky čokolád z klasických 100 gramů na 90 až 85 gramů. Jednou z nich je například i čokoláda Orion, která patří do koncernu Nestlé.
„V loňském roce jsme byli nuceni kvůli růstu cen vstupů snížit trojici čokolád Orion o pět gramů. Vedle toho jsme v naší čokoládovně upravili formáty kvůli změně výrobních linek,“ vysvětluje tisková mluvčí pro Nestlé Česko a Slovensko Tereza Procházková. Jejich klasická tabulka mléčné čokolády tak váží 85 gramů. „Pokud nedojde k neočekávanému vývoji, můžeme potvrdit, že v následujících měsících neplánujeme zvyšovat doporučené ceny našeho standardního čokoládového portfolia,“ ujišťuje Procházková.
Jak to vidí menší výrobci
Menší čeští výrobci čokolád uvádí, že změnu velikostí balení nikdy nezvažovali. Nicméně jejich čokolády patří k těm dražším na trhu, cena za jednu tabulku se většinou pohybuje nad hranicí 100 korun.
Za vyšší cenou kromě ruční výroby stojí také kvalitnější vstupní surovina, obzvlášť u tzv. bean to bar tabulek, tedy tabulek, které výrobce sám zpracuje od samotných bobů až po finální produkt. V jejich složení tak nefigurují přídatné suroviny jako palmový tuk. Podobně jako u výběrové kávy si u „bean to bar“ čokolády mohou lidé vybrat podle původu kakaových bobů, které výrobci nakupují přímo od farmářů nebo konkrétních importérů.
„Vybíráme si konkrétní farmáře nebo fermentační družstva z oblastí, jako je Belize, Nikaragua, Ekvádor, Tanzanie nebo Uganda a další. Zatímco burza teď krvácí a padá dolů, naše nákupní ceny se nesnižují. My totiž farmářům platíme stabilní prémiové ceny, které jsou dlouhodobě výrazně nad těmi burzovními i nad standardy běžného Fairtrade,“ vysvětluje například Filip Teplý, zakladatel brněnské manufaktury řemeslné čokolády Ajala.
Jejich cenotvorba je tak podle něj mnohem stabilnější. Samotné zmenšování tabulek podle něj není v plánu, považuje to za neupřímný trik na zákazníka, jejich tabulky tak mají pevnou gramáž 45 gramů. Například jedna 57procentní mléčná čokoláda vyjde na 149 korun.
Podobně na velikosti tabulek čokolád nahlíží i jednatel společnosti Čokoládovna Janek Václav Durďák. „Pokud zdraží surovina nebo jiný vstup, tak zdražíme výrobek. Nechceme ho vyrábět z levnějších věcí nebo ho zmenšit. Samozřejmě teď tím trpí naše ceny, které jsou vyšší. Z dlouhodobého hlediska ale tomuto přístupu věříme,“ uvádí. Pokud by se ceny kakaa dlouhodobě udržely níž, zlevnění jejich produktů nevylučuje.
