Hlavní obsah

Takový komoditní šok tu nebyl 50 let, tvrdí ve své zprávě Světová banka

Foto: Shutterstock.com

Válka na Ukrajině podle Světové banky způsobí největší komoditní šok od 70. let. Ilustrační foto.

Reklama

28. 4. 10:01

Ceny plynu, pšenice, bavlny a dalších komodit vytrvale rostou. A patrně tomu tak bude i v dalších dvou letech, varuje Světová banka.

Článek

Ruská agrese na Ukrajině podle Světové banky (SB) způsobí největší komoditní šok od ropné krize v roce 1973, která tehdy vyvolala prudký nárůst cen. SB to uvedla ve své úterní analýze, v níž zároveň varovala, že ceny zemního plynu, pšenice, bavlny a dalších klíčových komodit budou na extrémních úrovních také v příštích dvou letech.

Hlavní ekonom SB Peter Nagle, který se na zmíněné zprávě podílel, pro zpravodajskou BBC řekl, že „nárůst cen začíná mít rozsáhlé ekonomické a humanitární dopady“. Domácnosti po celém světě podle něj již pociťují krizi v oblasti životních nákladů.

„Obzvláště se obáváme o nejchudší domácnosti, protože ty vynakládají větší část svých příjmů na potraviny a energie, takže jsou vůči těmto cenovým skokům obzvláště zranitelné,“ tvrdí Nagle.

Světová banka dále uvádí, že ceny energií letos vzrostou o více než 50 procent, což dále výrazně zasáhne do rozpočtů domácností a podniků. Nejvíce se podle SB zvýší cena evropského zemního plynu, ta by se měla více než zdvojnásobit, již aktuálně našponované ceny uhlí budou výš o 80 procent.

„Řada domácností a firem musí v současnosti čelit extrémnímu nárůstu cen elektřiny a pohonných hmot. Na zvýšení ceny elektřiny se jasně projevuje zdražování plynu a nejistoty spojené s jeho budoucími dodávkami. Dále do růstu ceny vstupují i povolenky a nemalá část jde za vyšší cenou černého uhlí,“ tvrdí v komentáři Richard Bechník, hlavní analytik Fincentrum & Swiss Life Select.

Světová banka podle publikované zprávy očekává, že ceny ropy zůstanou vysoké až do roku 2024. Jeden barel ropy Brent bude přitom letos v průměru stát 100 dolarů, což představuje nejvyšší úroveň od roku 2013 a nárůst o více než 40 procent oproti loňskému roku. Vysoké ceny ropy tak podle SB zvýší už tak rekordní inflaci.

Rusko je ve světě třetím největším producentem ropy s podílem 11 procent. Světová banka odhaduje, že výpadky způsobené válkou budou mít trvalý negativní dopad, protože stanovené sankce vedou k odchodu zahraničních společností a omezení přístupu k technologiím.

Komoditní výhled Světové banky dále varuje před výrazným zdražením mnoha potravin. Index cen potravin, který sestavuje Organizace OSN pro výživu a zemědělství, ukazuje, že již nyní jsou ceny nejvyšší za posledních 60 let.

SB předpokládá, že cena pšenice letos vzroste asi o 43 procent, a dosáhne tak nových rekordních hodnot. Výrazné cenové skoky se čekají také u ječmene či sójových bobů, především kvůli drastickému snížení vývozu z Ukrajiny a Ruska.

Před válkou se obě země podle banky JP Morgan podílely přibližně 29 procenty na celosvětovém vývozu pšenice a podle S&P Global 60 procenty na celosvětových dodávkách slunečnice, která je klíčovou složkou pro zpracování mnoha potravin.

Bank of America navíc poukazuje na to, že špatné povětrnostní podmínky v Severní Americe a Číně pravděpodobně ještě zhorší dopad nízkých ukrajinských dodávek pšenice, protože válka narušila jarní výsadby.

Klíčovou prioritou by měly být investice do energetické účinnosti, včetně modernizace budov. Státy by měly také urychlit rozvoj bezuhlíkových zdrojů energie.
zpráva Světové banky

Výhled pro komoditní trhy podle Světové banky do značné míry závisí na délce trvání války na Ukrajině a na narušení dodavatelských řetězců, které tato Putinova válka způsobuje. Analýza však konstatuje, že dopad války by mohl být dlouhodobější než předchozí šoky, a to přinejmenším ze dvou důvodů.

Zaprvé – nyní je méně prostoru pro náhradu nejvíce zasažených energetických komodit jinými fosilními palivy, jelikož nárůst cen byl plošný u všech paliv. Zadruhé – růst cen některých komodit vede současně k růstu cen jiných komodit. Například vysoké ceny zemního plynu zvýšily ceny hnojiv, což vytváří tlak na růst zemědělských cen.

Světová banka zároveň ve zprávě vyzývá politiky, aby neprodleně jednali a minimalizovali škody na svých občanech a na globální ekonomice. Vyzývá také k dlouhodobě cíleným záchranným programům namísto dotací na potraviny a pohonné hmoty.

„Klíčovou prioritou by měly být investice do energetické účinnosti, včetně modernizace budov. Státy by měly také urychlit rozvoj bezuhlíkových zdrojů energie,“ uvádí v závěru zprávy Světová banka se sídlem ve Washingtonu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované