Článek
Švýcarský frank posílil vůči americkému dolaru na nejsilnější úroveň za více než deset let. Hromadný úprk investorů k měně, kterou obchodníci označují za poslední „spolehlivý“ bezpečný přístav na trzích, však pro Švýcarskou národní banku (SNB) představuje stále větší problém. Napsal to server listu Financial Times.
Tato alpská měna si letos připsala již více než tři procenta a obchoduje se na úrovni silnější než 0,77 franku za dolar. Loni zpevnila o 14 procent. Frank se tak dostal na nejsilnější hodnoty vůči dolaru i euru od šokového posílení v roce 2015.
Podle některých analytiků může toto posilování ještě pokračovat, což hrozí dalším tlakem na pokles cen v zemi, kde se meziroční inflace pohybuje na úrovni pouhých 0,1 procenta.
Prudké posilování ukazuje, že „švýcarský frank je pro globální investory jediným spolehlivým bezpečným přístavem“, uvedl vedoucí výzkumu globálních trhů v japonské investiční společnosti MUFG Derek Halpenny. „Už jen tato skutečnost pravděpodobně přiláká další poptávku po tomto útočišti.“
Na dolar a jeho pověst dopadají krize kolem Grónska, nevyzpytatelné rozhodování Trumpovy administrativy i otázka nezávislosti americké centrální banky. Japonský jen, další tradiční útočiště v dobách tržního napětí, mezitím kolísá kvůli obavám investorů z vytrvalého výprodeje japonských státních dluhopisů.
„Frank tak trochu připomíná zlatý valoun,“ poznamenal investiční ředitel pro Švýcarsko v UBS Global Wealth Management Daniel Kalt. „Sice vám nic nevynese, ale stojí za ním skálopevná ekonomika.“
Kalt dodal, že klíčovým kurzem ke sledování je poměr franku k euru, vzhledem k velkému podílu obchodu Švýcarska s eurozónou. Pokud by euro kleslo pod 0,9 franku, dostalo by to švýcarské exportéry pod tlak a pro úřady by to znamenalo začátek „nepříjemných debat“.
Guvernér Švýcarské národní banky (SNB) Martin Schlegel, který úřad převzal v roce 2024, nyní čelí nejtěžší zkoušce svého mandátu. Jednou z jeho možností je snížení úrokových sazeb, které jsou v současnosti na nule, aby se snížila atraktivita měny. Obchodníci v posledních dnech začali do svých úvah zahrnovat zhruba desetiprocentní pravděpodobnost, že by SNB mohla do svého červnového zasedání snížit sazby o čtvrt procentního bodu.
Švýcarská centrální banka však již dříve uvedla, že se nehodlá vracet k osm let trvající politice záporných sazeb, kterou ukončila v roce 2022.
Ekonomové rovněž varují, že mírné snížení sazeb by vzhledem k již existujícímu velkému rozdílu mezi výnosy švýcarských dluhopisů a dluhopisů eurozóny atraktivitu švýcarských aktiv příliš nesnížilo, zatímco ekonomice by poskytlo nežádoucí stimul.
„Výraznější snížení by hrozilo přehřátím ekonomiky, která to nepotřebuje,“ uvedl pro FT Karsten Junius, hlavní ekonom banky J. Safra Sarasin.
Další možností by byla přímá intervence na měnovém trhu, podobná kurzovému závazku ČNB z minulého desetiletí, kdy stálo jedno euro 27 korun. I tato cesta však může být pro Švýcary problematická. Opakované zásahy v minulosti s cílem oslabit frank totiž vedly k tomu, že USA zemi během prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa zařadily na americký seznam „měnových manipulátorů“, než z něj byla později vyškrtnuta.
Poté, co centrální banka ve druhém čtvrtletí loňského roku provedla mírnou intervenci v době volatility způsobené obchodní válkou, vydaly v září USA a Švýcarsko v rámci jednání G7/G20 společné prohlášení, že nebudou intervenovat za účelem získání konkurenční výhody.
Toto prohlášení, které uznalo intervence jako legitimní nástroj pro řešení volatility měn, si někteří vyložili jako uznání ze strany USA, že určitá míra intervencí Švýcarska by byla přijatelná. „SNB však musí být při intervencích opatrnější,“ řekl jeden z ekonomů. Zavedení spodní hranice kurzu eura k franku „by bylo v nepříjemném rozporu s oním komuniké“, dodal. SNB se k tomu odmítla vyjádřit.
Frank se svezl na vlně globální poptávky po bezpečných aktivech, která tento týden vyhnala cenu zlata nad 5 000 dolarů za trojskou unci. Dalším, kdo těží z oslabení dolaru, je euro, které v úterý dosáhlo čtyřletého maxima nad úrovní 1,19 dolaru. Někteří evropští politici sice volají po tom, aby společná měna hrála na globálních trzích větší roli, její nedávná síla však vyvolala varování před možným tlumením inflace.
„Tyto pohyby představují výrazné zpřísnění finančních podmínek v eurozóně, proti kterému bude chtít ECB zakročit,“ uvedl hlavní evropský makrostratég ve společnosti T. Rowe Price Tomasz Wieladek.
