Hlavní obsah

Ceny rostou nejrychleji od roku 1993. Zvýšily se o 16 procent

Foto: Seznam Zprávy, Shutterstock.com

Ceny v Česku rekordně rostou, současnou vlnu lze v historii srovnat jen s rokem 1993.

Reklama

10. 6. 9:01

Květnová inflace dosáhla nové rekordní mety – 16 procent. Tempo růstu cen navíc neslábne, zlom by měl podle ekonomů přijít ve druhé polovině roku.

Článek

Temné prognózy o nejdražším roku v novodobé historii se s každým novým číslem od statistiků potvrzují. V porovnání s květnem minulého roku vyskočily ceny v českých obchodech o 16 procent. Lví podíl na tom měly stejně jako v předchozích měsících drahé energie, pohonné hmoty, nájmy i potraviny.

„Spotřebitelské ceny opět výrazně zrychlily svůj meziroční růst, tentokrát až na rovných 16 procent. Meziměsíčně vzrostly o 1,8 procenta především v důsledku růstu cen potravin,“ uvádí Jiří Mrázek, ředitel odboru statistiky cen Českého statistického úřadu.

Další špatná zpráva je, že ani meziměsíční tempo růstu cen se příliš nemění, zatímco v březnu se oproti únoru cenovky zvýšily o 1,7 procenta, v dubnu to bylo o 1,8 procenta a za květen ceny rostly stejně.

Tempo by mělo začít klesat až na podzim letošního roku, jednak už začnou statistici porovnávat ceny se zvýšenou úrovní loňského podzimu, kdy ceny rostly už šestiprocentním tempem, jednak by se měl začít projevovat efekt vyšších úrokových sazeb, kterými Česká národní banka na odskočení inflace od svého inflačního cíle reagovala.

K prvnímu posunu směrem nahoru Rusnokův tým zavelel loni v červnu, kdy ceny meziročně rostly o 2,8 procenta, a zvýšil základní úrokovou sazbu 2T repo sazbu z 0,25 na 0,50 procenta. Od té doby se sazba dostala až na aktuálních 5,75 procenta. Jenže efekt zvýšených sazeb se projevuje až se zpožděním 12 až 18 měsíců.

„Předpokládáme, že někdy ve druhé polovině roku díky působení měnové politiky – ale musí k tomu přispět i fiskální politika a spotřebitelé – by se inflace měla zlomit a začít klesat,“ uvedl v podcastu Seznam Zpráv viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký.

Dalším faktorem, který úrokové sazby ovlivňují mnohem bezprostředněji, je kurz koruny. Rozdíl v úročení mezi korunou a dolarem či eurem zvyšuje atraktivitu české měny a díky tomu má lepší vyhlídky k posilování. To sice vadí českým vývozcům, neboť to na klíčových trzích prodražuje jejich zboží, na druhé straně však zlevňuje zboží z dovozu včetně energií – a právě ty současnou vlnu zdražování živí.

22. června by měla bankovní rada rozhodovat o dalším nastavení úrokových sazeb a ekonomové očekávají další zpřísnění – nejspíš o 0,75 procentního bodu, ale aktuální růst cen dává radním argument k výraznějšímu zásahu. Končící guvernér ČNB Jiří Rusnok na poslední tiskové konferenci po měnověpolitickém jednání řekl, že banka zvýšila úrokové sazby méně, než kolik odborný aparát ČNB doporučoval.

Navíc červnové jednání bude poslední, kde bude pro zvyšování úroků většina pěti hlasů. Nově jmenovaný guvernér ČNB Aleš Michl v květnu v projevu po převzetí jmenovacího dekretu avizoval, že bude na srpnovém jednání navrhovat stabilitu sazeb.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované