Hlavní obsah

Češi spoří, ale peníze se jim vypařují. Inflace z nich ukrojila už půl bilionu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Shutterstock.com

Inflace lidem ničí úspory. Ilustrační foto.

Reklama

Tuzemské ceny rostou raketovým tempem. Inflace je nejvyšší od založení republiky, a lidem se tak snižuje kupní síla. Střadatelům navíc vysoká inflace ukrajuje reálnou hodnotu našetřených peněz.

Článek

Během lockdownu uložili Češi do tuzemských bank stovky miliard korun, které neměli kde utratit nebo si je schovali na horší časy. Více než půl bilionu korun pak mají lidé rovněž „zaparkováno“ v penzijních fondech, většinou v rámci „starého penzijka“, tedy v transformovaných fondech, které sice neprodělají, ale také mnoho nevydělají.

Tuzemská inflace je však zároveň stále (i přes mírné zvolnění v posledních měsících) vysoká, a velkou část těchto úspor doslova „požírá“. V reakci na rostoucí ceny zvolila Česká národní banka (ČNB) ještě pod vedením Jiřího Rusnoka a „staré“ bankovní rady způsob boje vyššími úrokovými sazbami, aby se vysoké ceny pokusila zkrotit.

Banky posléze začaly vyšší sazby promítat nejen do dražších úvěrů a hypoték, ale k radosti střadatelů také do výhodnějších vkladových produktů. Zatímco běžné účty zhodnocení prostředků nenabízí, spořicí účty a termínované vklady nabízí sazby celkem zajímavé. Bohužel, ani ten nejvýhodnější vkladový produkt nedokáže peníze střadatelů zcela ochránit před požíračem peněz – před inflací. Biliony korun v úsporách tak rychle ztrácí na hodnotě.

Podle statistik České národní banky měly domácnosti v bankovních domech ke konci třetího čtvrtletí loňského roku uloženo celkem 3,3 bilionu korun. Na netermínových vkladech, kam patří například běžné účty, měli Češi vloženo celkem 2,5 bilionu korun.

Co to je spořicí a termínovaný účet

Spořicí účet

Bankovní účet pro lepší zhodnocení peněz klientů. Neslouží tak k běžným platbám jako běžný účet a vyšší úročení bývá zpravidla „vykoupeno“ různými podmínkami – například výší vkladu, několika platbami kartou během měsíce, pravidelnými investicemi, délkou uložení vkladu atd.

Minimálně jednou měsíčně z něj však lze bez sankcí či poplatků peníze vybrat. Na těchto účtech mívají lidé zpravidla uloženy peníze, které nutně nyní nepotřebují, ale mají je jako rezervu na náhlé platby – nákup spotřebičů, doplatek energií, oprava auta, výpadek příjmů v nemoci atd.

Termínovaný účet

Bankovní účet pro lepší zhodnocení peněz klientů, na který se ukládá konkrétní částka na určitou dobu za předem stanovených podmínek. Po tuto dobu platí dohodnutá úroková sazba a klient nemá možnost uložené prostředky čerpat bez sankce.

Termínované účty mohou mít lepší i horší úročení než spořicí účty podle délky uložení, jež bývá v dnech, týdnech, měsících i letech.

Pokud se dále podíváme do statistik ČNB, uvidíme na první pohled trend nárůstu peněz vložených právě do termínovaných účtů. Během několika měsíců došlo k nárůstu o stovky miliard právě v důsledku výhodnějších sazeb na těchto vkladech. Ještě na začátku roku 2021 tam měli lidé uloženo přibližně půl bilionu proti současným 800 miliardám korun.

Prostředky mají lidé uloženy rovněž i v penzijních fondech, a to v celkové výši 574 miliardy korun – z toho 464 miliard ve zmíněných transformovaných fondech. To jsou fondy, které ze zákona nesmí prodělat, a proto se chovají opatrně. Investují výhradně do velmi konzervativních instrumentů, kam patří například státní dluhopisy, pokladniční poukázky či termínované a spořicí účty. Zároveň ale nepřinášejí velké zisky.

Téměř půl bilionu fuč

Pokud započítáme úrokové sazby na běžných, spořicích či termínovaných účtech ke konci třetího čtvrtletí, zjistíme, že z peněz českých domácností v bankách se v důsledku inflace podle propočtů SZ Byznys meziročně „odpařilo“ kolem 483 miliard korun. Pro úročení jsme vzali v potaz nejlépe úročené bankovní vklady.

Peníze likvidovala inflace také v penzijních fondech. U těch transformovaných, kde je sice jistota nezáporného zhodnocení prostředků, ovšem za cenu drobných výnosů, inflace ukrojila 42 miliard korun. Zlodějka úspor pochopitelně sáhla i na „nová penzijka“ (doplňkové penzijní spoření), kde byly poklesy úspor navíc umocněny propady na trzích, které snížily jejich výnosnost.

Transformované fondy a jejich výnosy

Penzijní společnost2015201320142015201620172018201920202021CelkemPrůměrReálný celkový výnos
Allianz1,38%1,60%1,64%1,38%1,03%0,41%0,68%0,94%0,66%0,89%9,61%1,02%‒7,79 %
Conseq0,40%2,17%0,70%0,40%0,47%0,16%0,58%1,50%0,38%0,69%7,26%0,78%‒9,78 %
Česká spořitelna0,85%1,30%1,42%0,85%0,68%0,51%0,51%1,69%1,00%0,98%9,30%0,99%‒8,03 %
ČSOB1,20%1,70%1,40%1,20%0,70%0,63%0,76%1,00%0,70%0,40%8,81%0,94%‒8,47 %
Generali1,40%2,10%1,70%1,40%0,94%0,84%1,10%1,75%1,31%0,24%11,96%1,26%‒5,77 %
KB1,16%1,44%1,35%1,16%0,66%0,49%0,51%0,60%0,36%0,43%7,21%0,78%‒9,85 %
NN0,88%1,41%1,13%0,88%0,66%0,69%0,61%0,95%0,71%0,33%7,61%0,82%‒9,49 %
Uniqa1,10%2,29%1,46%1,10%1,03%0,76%0,92%1,26%0,89%0,51%10,68%1,13%‒6,87 %
Inflace0,30%1,40%0,40%0,30%0,70%2,50%2,10%2,80%3,20%3,80%18,50%1,90%

Poznámka: Údaje za loňský rok zatím nejsou k dispozici.

Zdroj: Asociace penzijních společností ČR, Freedom Financial Services

„Rok 2022 ale nebyl z hlediska penzijního spoření nakonec tak špatný, jak by kvůli velmi negativním okolnostem mohl být. Dynamická portfolia, jež investují většinově do akcií, se s propady postupně vyrovnávala a značnou část ztráty do konce roku stačila odmazat,“ uvedl prezident Asociace penzijních společností Aleš Poklop.

Nižší reálné hodnoty vkladů by se nevyhnuly ani tak populárnímu produktu, jakým je stavební spoření, kde měli Češi ke konci loňského září uloženo 329 miliard korun. Podle propočtů redakce se reálná hodnota peněz vkladatelů snížila o 32 miliard korun.

„Růst cen v loňském roce výrazně snížil životní úroveň v naší zemi. Lidé přišli o výraznou část kupní síly svých úspor a za své příjmy si mohli dovolit nakupovat podstatně méně zboží a služeb než v předešlých letech. Letošní rok přinese zlepšení, nicméně lidem se dál budou znehodnocovat úspory a snižovat reálné příjmy,“ konstatoval hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Lidé by si tak měli uvědomit, že přestože se na první pohled mohou zdát úspory lidí v bance či penzijních fondech nedotknutelné, ve skutečnosti ztrácejí na hodnotě. A v naší interaktivní kalkulačce si můžete snadno spočítat, o kolik procent se snížila hodnota vašich korun za určité období.

Pojem inflace zní pro mnoho občanů sice abstraktně, ale jeho dopady jsou velmi konkrétní. Za stejnou částku si letos koupíte méně než před pár lety. Za celý rok 2022 dosáhla inflace v průměru 15,1 procenta, což je nejvyšší hodnota od roku 1993.

Pro střadatele jde jednoznačně o špatnou zprávu, protože podle průzkumů nechává asi čtvrtina Čechů ležet své úspory na běžných účtech nebo v hotovosti. Před inflací je tak nic neochrání, každý rok se jim z jejich majetku vypaří část kupní síly.

Podobný scénář se ale týká i reálného výnosu u všech spořicích i termínovaných bankovních vkladů. Ten je vzhledem k dvouciferné inflaci tudíž také záporný a moc by na tom nezměnilo ani případné zvýšení úrokové sazby Českou národní bankou.

Reklama

Související témata:

Doporučované