Hlavní obsah

Jak zachránit české penze: Odchod až v 68 letech a větší propad příjmů

Foto: Shutterstock.com/Polina Tomtosova

Jak budou v budoucnu vypadat penze? U ministra Mariana Jurečky vzniká nový návrh.

Reklama

24. 11. 5:00
aktualizováno • 24. 11. 16:31

Na ministerstvu práce vznikají návrhy, jak zachránit penzijní systém. Ve hře jsou pozdější odchod do důchodu a relativní snížení penzí k průměrné mzdě.

Článek

Český důchodový systém se dostává do stále hlubšího schodku a bez dvou zásadních změn bude stát v budoucnosti mnohem víc peněz než dnes.

Z pracovních návrhů ministerstva vyplývá, že věk odchodu do penze by se mohl v budoucnu odstropovat. Z 65 let by se v průběhu příštích dekád mohl posunout až na 68 let. Zvyšoval by se nikoli revolučně, skokově, ale pozvolným tempem o jeden měsíc za rok. Materiál počítá s roky 2034 až 2070.

Druhý výpočet lidí ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) kalkuluje, jak by s budoucím propastným deficitem důchodového účtu „zamávalo“ relativní snížení penzí budoucích důchodců. Konkrétně těch, kteří by začali pobírat rentu už za pár let, v letech 2026 až 2034, stojí v návrhu.

Nešlo by o radikální ani nárazové ani absolutní snížení penzí. Postupně by klesala hodnota náhradového poměru, a to o osm procent. Z letošních zhruba 43 procent na výsledných 39,5 procenta průměrné mzdy. I kdybychom použili obě varianty naráz, zbude na důchodovém účtu deficit ve výši dvou procent HDP, plyne z výpočtů Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), se kterými se SZ Byznys seznámily.

„Ministerstvo se kloní k opatřením na posílení finanční udržitelnosti, tedy zvýšení důchodového věku a snížení úrovně nově přiznávaných důchodů. Nyní v této souvislosti probíhají jednání na odborné úrovni, například v rámci poradního týmu pana ministra Jurečky nebo NERV (Národní ekonomické rady vlády, pozn. red). Včetně posílení soukromého spoření občanů ve třetím pilíři,“ uvedl pro SZ Byznys Jakub Augusta z tiskového odboru MPSV.

Husákovy děti už se chystají do penze

V materiálu, který sestavili experti na ministerstvu práce, kalkulují, jak by různé změny v nastavení penzí snížily deficit důchodového systému.

Na důchody si stát příští rok bude muset půjčit 63 miliard, a pokud nic neudělá, budou peníze chybět. Když ne na důchodech, pak v jiných státních službách, například ve zdravotnictví či školství. Situace se začne dramaticky zhoršovat už v polovině 30. let, kdy přestanou pracovat první ze silných ročníků tzv. Husákových dětí.

„Stát se musí rozhodnout, zda bude důchody sanovat z rozpočtu, nebo budou důchody nižší. Já jsem zastáncem toho, aby se do systému dostalo více soukromých peněz. Dnes 90 procent populace spoléhá na průběžný systém,“ uvedl pro SZ Byznys poslanec Jan Bauer (ODS), člen Jurečkova poradního týmu, který se redesignem penzí od dubna zabývá.

Foto: Seznam Zprávy

Po roce 2030 začnou do penzí odcházet silné ročníky tzv. Husákových dětí. Méně lidí bude přispívat do systému a zároveň bude třeba více peněz na jejich důchody.

Za zhruba 40 let, tedy koncem 50. let tohoto století, by saldo důchodového účtu mohlo dosahovat čtyř procent hrubého domácího produktu, odhaduje MPSV. „Mají kvalitní model. Výsledky, které z něj lezou, nám vychází ve zprávě o udržitelnosti financí,“ hodnotí materiály MPSV, které nedávno diskutoval Jurečkův poradní tým, člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel.

V dnešních cenách by tak výdaje na penze byly vyšší než příjmy o víc než 250 miliard korun. Zatímco teď dává stát do důchodů asi devět procent HDP, v polovině století to bude téměř 12 procent, vyplývá ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou v září zveřejnila Národní rozpočtová rada.

Foto: Seznam Zprávy

Pokud se systém nezmění, padne v polovině století na penze 13 % českého HDP, odhaduje Národní rozpočtová rada.

Strop 65 let je příliš nízko. Jak ho zvednout?

Cest, jak černý scénář odvrátit, je několik. Nejvíce peněz do systému mohou nalít dvě z nich – zvýšení věku odchodu do penze a relativní snížení důchodů nastávajícím penzistům. Nejmocněji by se saldem zatočila kombinace obou výše zmíněných opatření.

První varianta navrhuje postupně zvyšovat věk odchodu do penze ze současných 65 let až na 68 roků. Odchodový věk by takto nevyskočil najednou, ale zvyšoval by se postupně, tempem jeden měsíc za rok. Přes pětašedesátku by se začal překlápět počínaje rokem 2034 a na 68 let bychom se zmíněným tempem dostali v roce 2070.

Nad zvýšením důchodového věku debatoval také poradní tým ministra Jurečky pro důchodovou reformu, který se schází od dubna letošního roku. Má 11 členů, z nichž pět zastupuje všechny strany vládní koalice, po jedné zástupkyni mají ministerstva práce a financí a zbylí čtyři experti jsou ekonomové.

Poradci ministra Jurečky pro reformu důchodů

Expertní tým

Helena Horská (hlavní ekonomka Raiffeisenbank v Praze, členka KoroNERV)

Štěpán Jurajda (náměstek ministryně pro vědu výzkum a inovace, člen Rady vlády pro vědu výzkum a inovace)

Filip Pertold (zástupce výkonného ředitele think tanku IDEA při CERGE EI)

Mojmír Hampl (předseda Národní rozpočtové rady)

Zástupci ministerstev

Lenka Kohoutová (MF ČR; ředitelka Domova pro osoby se zdravotním postižením Sulická, poradkyně ministra financí)

Iva Merhautová (MPSV ČR; náměstkyně pro řízení sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek)

Zástupci koaličních stran

Šárka Jelínková (KDU-ČSL; první místopředsedkyně strany)

Jan Bauer (ODS; poslanec, místopředseda Hospodářského výboru a člen Výboru pro sociální politiku)

Viktor Vojtko (STAN; poslanec, člen Výboru pro sociální politiku)

Miloš Nový (TOP 09; poslanec, místopředseda Rozpočtového výboru)

Tomáš Martínek (Piráti)

Že je potřeba se zastropovanou pětašedesátkou pohnout, se shoduje většina z týmu. „Nejblíž rozhodnutí jsme na tématu prodlužování věku odchodu do důchodu a jeho navázání na prodlužující se délku dožití. To je nejhmatatelnější dopad toho, co tam řešíme,“ uvedla členka poradního týmu a ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Podle Lenky Kohoutové, která radí ministrovi Zbyňku Stanjurovi a v „komisi“ zastupuje právě Ministerstvo financí, je pozvolné zvyšování důchodového věku výše popsaným tempem nevyhnutelné.

„Je nutné. Zvyšování věku odchodu do důchodu je bezesporu důležité. Stejně tak si ale musíme povídat, jak dál řešit předčasné důchody. Jak řešit koeficient navyšování důchodů a z čeho budeme brát. Nechceme zvyšovat daně, tak musíme říct, jak se postavíme k systému, který v současné době nic nespoří a jen spotřebovává,“ řekla Kohoutová.

Lidé musí dostat signál, že budou pracovat déle

Počet starobních důchodců bude kulminovat kolem roku 2058, kdy by jich mělo být kolem 3,1 milionu. Na jednoho penzistu připadne v této době 1,66 občana ve věku 21 až 64 let. I proto je podle ekonoma CERGE-EI Filipa Pertolda pozvolné posunutí důchodového stropu na 68 let nejen nutnou, ale i proveditelnou variantou.

Foto: Seznam Zprávy

Jak se bude měnit poměr pracujících obyvatel a penzistů? Počet starobních důchodců bude kulminovat kolem roku 2058, kdy by jich mělo být kolem 3,1 milionu. Na jednoho penzistu připadne v této době 1,66 občana ve věku 21 až 64 let.

„Pro mě je to minimum i maximum možného. Je to velmi mírné a dává to signál, že důchodový věk 65 není udržitelný. Je důležité, aby lidé dostali kredibilní signál, že budou pracovat déle. Alternativou k tomu jsou ještě nižší důchody,“ varuje ekonom.

I nyní se důchodový věk postupně navyšuje, dokonce svižněji, než navrhuje výše popsaný materiál MPSV. Věk dožití sice v Česku také roste, ovšem věk dožití ve zdraví neroste tak rychle. Marian Jurečka proto dlouhodobě zastává názor, že ne všichni by měli odcházet do penze stejně staří. Pokouší se se svým týmem nadefinovat seznam náročných profesí, které by měly nárok na dřívější penzi.

Důchodový strop bude vláda znovu přehodnocovat v roce 2024. Podle Šárky Jelínkové, která v poradním týmu reprezentuje KDU-ČSL, má vláda na rozhodnutí ještě čas. „Ještě máme chvilku času. Data ukazují, že se lehce zvýšila porodnost. Ale je předpoklad, že v souvislosti s válkou a energiemi tento trend nebude pokračovat. Ale postupné navyšování věku (odchodu do důchodu, pozn. red.) je jednou z variant.“

Popsané navyšování důchodového věku však samo o sobě deficit důchodového účtu nevyřeší. Každý rok, o který půjdeme do penzí později, sníží výdaje důchodového systému jen zhruba o půl procenta HDP.

Důchody jsou vzhledem ke mzdám vysoké

Většina oslovených členů Jurečkova poradního týmu mluví v případě zvýšení odchodového věku o tom, že se díky němu vymaníme z hlubokého příkopu důchodového deficitu. MPSV „nakreslilo“ tedy i variantu postupného relativního snižování penzí pro budoucí důchodce. Nejde o snižování absolutní výše penzí, ale o snižování relativních důchodů vůči mzdám.

Letos díky vysoké inflaci a zároveň kvůli poklesu reálných mezd tvoří průměrný důchod přes 43 procent hrubé mzdy. Pracovní tým MPSV načrtl, jak by saldu důchodového systému pomohlo, kdyby se tento náhradový poměr postupně – konkrétně v letech 2026 až 2034 – snížil celkem o osm procent. Tedy ve výsledku zhruba na 39,5 procenta průměrné mzdy.

Podle Filipa Pertolda, poradce ministra Jurečky, by to nebyla drastická změna, i když konkrétní dopady na důchodce bez podrobností ekonom hodnotit nechtěl. „Bavíme se o pozvolném rozložení v čase. Na téhle úrovni náhradového poměru jsme byli nedávno, před letošními mimořádnými valorizacemi,“ připomněl.

I podle zástupce Starostů v komisi jsou současné penze v poměru ke mzdám v průměru vysoké. „S náhradovým poměrem jsme se vrátili do roku 1991 až 1992, kdy byl důchod ve vztahu k průměrné mzdě vysoký. To se teď jednoduše nezmění. Nejvíc se diskutuje návrat k jedné třetině růstu reálných mezd,“ uvedl penzijní expert STAN Viktor Vojtko.

Místopředsedkyně lidovců Šarka Jelínková je ohledně relativního snižování penzí opatrná. „Doufám, že se této variantě budeme moci vyhnout. Pokud se sníží úroveň příjmů poběratelů důchodů, přelévají se do systému sociálních dávek. Nevím, jestli si tím pomůžeme. Tyto věci musíme vážit na vážkách.“

Foto: Seznam Zprávy

Poměr průměrného důchodu a průměrné mzdy bude díky mimořádným valorizacím v letošním roce na 43,5 %.

Nespravedlivé valorizace?

I tato varianta relativního snižování penzí by však se saldem důchodového účtu zatočila jen málo. Pomohla by ho snížit z minus pěti na minus čtyři procenta HDP. Podle více členů poradního sboru je tak nutné řešit i další mezery v systému. Třeba nízké odvody živnostníků. Brzy přestane pracovat první generace OSVČ a systém to dál zatíží. Žádoucí je podle expertů i přenastavení valorizace penzí a předčasných důchodů.

Právě tady podle ekonomky Heleny Horské unikají peníze z důchodového systému ve velkém. „Máme vysokou inflaci, celkem dynamický nárůst mezd, valorizační schéma funguje ne úplně spravedlivě, je ideální čas tyto věci začít měnit,“ říká Horská.

Podle Tomáše Martínka z Pirátské strany je dokonce „nejvyšší čas“ pro změnu. Běžně chodí do penze předčasně zhruba třetina lidí, letos jich bude díky mimořádným valorizacím ještě více. Jen za poslední dva měsíce o předčasný důchod požádalo přes 40 tisíc lidí. Do konce roku jich poté, co na výhodnost tohoto kroku upozornilo MPSV, může být do konce roku 100 tisíc.

„Jinde v zahraničí je předčasný důchod mnohem víc krácen. Jde o to, aby vůči lidem, kteří vydrží do řádného důchodu nebo přesluhují, nebyla křivda. Mají být odměněni, a ne trestáni. Všichni musí vědět, že se vyplatí pracovat déle,“ říká člen poradní komise.

Mezi experty panuje shoda, že do systému bude také třeba doplnit i nové příjmy z daní. K tomu se však vládní představitelé vyjadřují zatím víceméně odmítavě. Jednotlivé návrhy opatření, jež vznikají na MPSV, Ministerstvo financí zatím komentovat nechtělo.

„Za Ministerstvo financí z hlediska jeho zájmu na konsolidaci veřejných financí platí, že o návrzích, které za tímto účelem zpracovala a předložila NERV, vláda povede odbornou i politickou debatu, na jejímž závěru se bude snažit najít co nejširší shodu na výsledném legislativním návrhu konsolidačních opatření, která by měla vláda předložit v prvním pololetí roku 2023. V tuto chvíli by tedy bylo předčasné vyjadřovat se k podrobnostem o konkrétní podobě možných konsolidačních opatření v oblasti penzijního systému,“ uvedl za úřad Filip Běhal.

K poslední velké změně v důchodech se odhodlala vláda Petra Nečase (ODS). Tehdejší ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) prosadil v letech 2010 až 2012 kromě druhého pilíře, dnes již zrušeného, také „parametrické změny“ systému, které kromě jiného měnily valorizační schéma a automaticky posouvaly věk odchodu do důchodu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované