Hlavní obsah

„Z pojistného víno nevyrobíte.“ Zemědělci vysvětlují, proč nemají pojistky

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Jakub Čaja, Seznam Zprávy

Moravské vinice. Ilustrační foto.

Pojišťovny pokryjí jen malou část škod způsobených nočními mrazy. Ceny pojistného podle nich odpovídají vysokému riziku.

Článek

Škody na zemědělské úrodě po vlně nočních mrazů se ještě sčítají, už nyní je však jasné, že celkový účet bude v miliardách. Neobvykle brzký začátek vegetační sezóny následovaný teplotami padajícími až k minus šesti stupňům poškodil hlavně sady a vinice.

Ovocnáři spočítali škody na jabloních, hrušních, třešních a dalších ovocných stromech na více než miliardu korun. Podle vinařů mráz zničil letošní úrodu v hodnotě nejméně 2,1 miliardy korun. Předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík říká, že jde o jedno z největších poškození tuzemské úrody za posledních sto let.

Část škody zaplatí pojišťovny, bude to však jen zlomek ztrát, které letos zemědělci ve vinicích a ovocných sadech odepíšou. „My jsme přišli v podstatě o sto procent úrody. Škody odhadujeme na 10 milionů korun,“ řekla SZ Byznys Kateřina Kreisinger z Českého vinařství Chrámce, které hospodaří na 70 hektarech v severních Čechách.

Dříve vinice pojištěné měli, pak od něj ale kvůli vysokým nákladům ustoupili. „V roce 2012 jsme pojištění měli, stálo to půl milionu na rok,“ vzpomíná Kreisinger. „Teď je cena podle nabídek od pojišťoven od 470 až po 650 tisíc. To je prostě moc. Mezi vinaři není pojištěný skoro nikdo, to jsou výjimky,“ říká.

Vinaři: Pojistné je drahé

Pojistku nemá ani největší zpracoval hroznů v Česku, společnost Bohemia Sekt, která sama hospodaří na zhruba 500 hektarech vinic. „Pojištění vinic proti mrazu nevyužíváme. Také proto, že z pojistného plnění se víno vyrobit nedá,“ uvedl pro SZ Byznys ředitel vinohradnictví Bohemia Sekt Libor Výleta.

Na vysoké pojistné upozorňuje i agronom společnosti SAD, která na Mělnicku pěstuje třešně, jablka, hrušky a další ovoce a letošní pozdní mráz jí zničil téměř veškerou úrodu. „Před třemi lety mi umrzlo 50 procent hrušek. Za roční pojistku jsem dal dva miliony, ale pojistné plnění bylo 2,5 milionu, tak jsem to zrušil,“ řekl.

Jedním ze zemědělských podniků, které pojištění mají, je Vinařství ČZU na Mělnicku, které patří České zemědělské univerzitě. I toto vinařství přišlo při nedávných mrazech téměř o celou letošní úrodu. „My jsme pojištění od mrazů v roce 2011 a za ta léta už jsme několikrát pojistné dostali,“ říká vedoucí vinařství Štěpán Weitosch. „Jestli jsme ale za ta léta v plusu, to si nemyslím,“ dodává.

Zhruba 80 procent vinic má pojištěno i Zámecké vinařství Bzenec, které hospodaří na asi 500 hektarech. Podle ředitele firmy Bořka Svobody je bilance dlouhodobě zhruba na nule. „Částečně to pokryje alespoň ty prvotní ztráty ve vinicích a umožní nám to přežít,“ tvrdí.

Podle pojišťoven cena souvisí s rostoucím rizikem. „Škody v zemědělství se dějí v takové četnosti, že tomu musí odpovídat kalkulace pojistného. I proto státy přispívají zemědělcům na pojistné,“ říká ředitelka Agra pojišťovny Petra Martínková.

Malé a střední zemědělské podniky mohou na pojištění čerpat podporu od Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Ten loni pokrýval těmto firmám 52 procent pojistného a podle své výroční zprávy vyplatit na tento účel v roce 2022 přes 540 milionů korun.

Pojištěno jen 15 procent vinic

Podle údajů České asociace pojišťoven (ČAP) využívá pojištění proti riziku mrazu a krupobití jen málo vinařů a sadařů. Z celkové rozlohy vinic bylo v loňském roce u členských pojišťoven ČAP pojištěno jen 16,3 procenta, o 2,8 procentního bodu méně než v předchozím roce.

U ovocných sadů je pojištění ještě vzácnější. Loni podle ČAP pokrývalo pouhých 5,8 procent celkové rozlohy sadů, o procentní bod méně než v roce 2022. U orné půdy je to přitom necelá polovina, a například u chmelnic více než 53 procent.

Skutečná míra pojištěnosti je vyšší, protože zhruba třetinu trhu se zemědělským pojištěním drží Agra pojišťovna, která není členem ČAP. Ani Agra však mnoho vinic a sadů nepojišťuje. „Pojištění ovoce a vinné révy tvoří jen zlomek našeho portfolia, jsme zaměřeni především na pojištění plodin na orné půdě,“ říká mluvčí Agry Edita Křížová.

Největší podíl na trhu má Generali Česká pojišťovna. „Pojištění rizika jarního mrazu u nás využívá přes 250 klientů. Z pohledu plochy jde o produkci na 15 tisíc hektarů v celkové hodnotě 1,4 miliardy korun,“ říká mluvčí pojišťovny Jan Marek.

„Co se týče konkrétně vinné révy, máme pojištěno celkem 2806 hektarů této rostliny, z toho na jarní mráz 2521 hektarů. Pojištění využívají vyšší desítky klientů,“ popisuje. Při celkové rozloze osazených viničních ploch 18,2 tisíce hektarů tak je u této společnosti proti mrazu pojištěno necelých 14 procent vinic.

Výši pojistného nechtěl Marek komentovat. „Spadá do oblasti, kterou ze strategických důvodů nekomentujeme,“ uvedl.

Podle Agra pojišťovny se cena odvíjí od pojistné částky, kterou si určí klient, a příslušného tarifu. „Ten se u rizika mráz pohybuje v závislosti na plodině mezi čtyřmi a deseti procenty. Vinná réva je někde uprostřed. Na takto stanovené základní pojistné se pak uplatňují slevy, při špatné škodní bilanci smlouvy naopak přirážky,“ vysvětluje Křížová.

Doporučované