Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nový rok by do Česka mohl přinést o něco nižší inflaci. Česká národní banka míří na svůj inflační cíl dvou procent, ekonomové předpovídají, že se bude pohybovat mezi dvěma až čtyřmi procenty. Více prý budou moci říci až v únoru, kdy bude známá inflace za leden.
Podle prognózy, kterou vydala Česká národní banka na začátku listopadu, se v příštím roce očekává celková inflace na úrovni 2,6 procenta. „Po odeznění vlivu snížené srovnávací základny a s přispěním dosavadní zpřísněné měnové politiky se začátkem roku 2024 celková i měnověpolitická inflace skokově sníží do blízkosti dvouprocentního cíle ČNB, kde se bude nacházet i na horizontu měnové politiky,“ uvádí ČNB v prognóze.
ČNB je v předpovědích na příští rok optimistická.
Podobné výsledky očekávají také ekonomové a analytici, úplné dosažení inflačního cíle ale nepředpovídají.
„Příští rok očekáváme inflaci kolem tří procent. Klíčové bude pravidelné přecenění na začátku roku. To nám napoví, na kolik si firmy zvykly na to, že je obvyklé zdražovat o čtyři, pět, nebo i více procent. Pokud ano, bude mít ČNB problém vrátit inflaci ke dvouprocentnímu cíli,“ myslí si hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Okolo tří procent očekává inflaci také hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Podle Petra Sklenáře, hlavního ekonoma J&T banky, bude inflace sice nadále zpomalovat, v některých úrovních ale bude stále doznívat inflační šok. „Pro příští rok očekáváme průměrnou inflaci 3,4 procenta, tedy kolísání inflace v pásmu tří až čtyř procent. Průměrná inflace v letošním roce bude asi 10,8 procenta, vloni byla 15,1 procenta. Tedy půjde o návrat na nízké úrovně, ale stále nečekám, že inflační problém úplně skončil a vracíme se do bezproblémových vod, kdy inflace bude kolem dvou procent,“ myslí si Sklenář.
„Co inflaci může stlačit na nižší úrovně, je případná recese ekonomiky kvůli vývoji ve zbytku Evropy, naopak faktorem proinflačním může být oživení spotřebitelské poptávky v příštím roce,“ dodává.
Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta, zůstává o něco optimističtější. Pro příští rok pracuje se dvěma scénáři, které se odvíjí od lednového přecenění zboží a služeb. V prvním scénáři by se v lednu oproti prosinci zboží a služby přecenily o 1,5 procenta a následně by během roku cenová hladina rostla méně.
„Výsledně by v případě této varianty za celý rok 2024 růst spotřebitelské inflace činil dvě procenta,“ uvádí Novák. Podle druhého scénáře by se přecenilo o dvě procenta a následně by se i rychleji zdražovalo. Inflace by v tom případě činila 2,8 procenta. Pro příští rok tedy vidí inflaci v rozmezí těchto dvou čísel.
Ministerstvo financí v průběhu téměř celého roku 2024 očekává, že by se meziroční růst spotřebitelských cen mohl pohybovat mezi třemi a čtyřmi procenty, v celoročním vyjádření MF očekává pokles na 3,3 procenta.
Za rok budeme na předcovidových číslech
Příští rok by také mohl vyvést českou ekonomiku z recese, za tu je považována situace, kdy reálný hrubý domácí produkt klesl po dvě nebo více následujících čtvrtletí v roce.
Ekonomové totiž očekávají růst nominálních mezd, které již nebude znehodnocovat inflace, jako se to děje nyní. To by mělo následně vést také k růstu reálných mezd a odstartuje větší chuť lidí nakupovat. Právě spotřeba je hlavní složkou hrubého domácího produktu.
„Na základě tohoto vývoje proto očekávám, že příští rok již nebudeme v recesi, ale vrátíme se k ekonomickému růstu. Navíc v roce 2024 začnou klesat úrokové sazby, což bude akcelerovat hospodářský růst v roce 2025, kdy by se naše ekonomika měla bezpečně dostat nad předkovidovou úroveň,“ myslí si Křeček.
Vliv na českou ekonomiku bude mít také konsolidační balíček, který vejde v platnost v lednu 2024.
„Podle našich odhadů balíček sice krátkodobě zpomalí tempo růstu HDP o 0,3 procentního bodu v příštím roce, v dlouhodobějším horizontu bude ale působit protiinflačně a především značně přibrzdí nebezpečné tempo zadlužování země, které by nás jinak hnalo do dluhové zdi,“ uvedl v listopadové tiskové zprávě ministr financí Zbyněk Stanjura.
Zlevnění potravin? V nedohlednu
Dalším velkým tématem jsou ceny energií a ostatní spotřebitelské výdaje, především ceny potravin. I přes pokles inflace a snížení daně z přidané hodnoty totiž od Nového roku obchody avizují zdražení. Na začátku prosince to ministru Výbornému oznámili zástupci řetězců. V návaznosti na to se s Výborným sešel šéf Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna, který předloží návrh na posílení pravomocí ÚOHS.
„Nově se o slovo přihlásily obchodní řetězce, které avizují zdražení potravin, a otázkou je i intenzita zdražování v dalších oddílech spotřebního koše,“ myslí si Novák s tím, že u potravin je pro příští rok riziko vyššího růstu cen, než se ještě před několika měsíci očekávalo.
„Já jsem pro rok 2024 po letošku (11,9 procenta) očekával nulový růst cen potravin. Riziko růstu potravin pro rok 2024 je cca 2–5 procent, ale opět bude záviset na lednu, k jak velkému přecenění obchodní řetězce přistoupí. Pokud přistoupí,“dodává Novák.
Podle Křečka bude Čechy u potravin nadále trápit nízká konkurence na trhu, což by mohlo vést k dalšímu zdražování. „Lidé by neměli nakupovat předražené potraviny, jinak hrozí, že obchodníci budou ceny dál zvyšovat, protože uvidí, že je zákazníci akceptují,“ myslí si.
Novák také vidí určitou nejistotu v tom, jaký bude mít dopad růst regulované složky na finální cenu elektřiny pro domácnosti. Podle Křečka čeká šok z růstu regulované složky pouze zákazníky, kteří měli doposud zafixované ceny elektřiny, ostatní prý změny příliš nepocítí. Riziko ovšem vidí v naší velké závislosti na německé ekonomice.
„Česká republika je silně navázaná na německou ekonomiku, která je od čtvrtého čtvrtletí 2019 druhou nejpomaleji rostoucí v rámci Evropské unie. Špatné výsledky Německa se pochopitelně přenáší do tuzemska, a jsou navíc podpořeny dvěma fakty. Česká republika je nejprůmyslovější zemí a zároveň je druhou energeticky nejnáročnější zemí Evropské unie,“ říká Křeček s tím, že v době energetické krize a Green Dealu to může vyvolávat problémy.
„Zkrátka strukturální nastavení naší ekonomiky není vzhledem k současnému dění ideální a bohužel neexistuje jednoduchý a rychlý způsob, jak to mávnutím kouzelného proutku změnit,“ dodává.
