Článek
Z emisních povolenek jdou do Česka miliardy Kč ročně. Politici se kvůli drahým energiím přou o to, kde se tyto výnosy dají použít. Názory jsou různé.
Například poslanec Karel Havlíček (ANO) při debatě ve Sněmově tvrdil, že vláda za peníze z emisních povolenek nakupuje i letadla, což ale ministři odmítli. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se zhruba od poloviny roku snaží prosadit variantu, aby se z emisních povolenek daly dotovat příspěvky na podporu obnovitelných zdrojů energie (POZE) v cenách elektřiny. Rezort životního prostředí (MŽP) i Evropská komise však tuto variantu rozporují.
Domácnostem a firmám do konce letošního roku kompenzuje POZE stát. Od ledna 2024 už na ně peníze z rozpočtu dávat nechce a pravděpodobně na pokrytí této složky ceny elektřiny nově nebude moct použít ani prostředky z emisních povolenek.
V průběhu příštího roku by však měla začít platit revidovaná evropská směrnice, která mění řadu pravidel při přerozdělování výnosů z obchodování s emisemi. Cílem novely je snižování emisí skleníkových plynů prostřednictvím jejich zpoplatnění. Podmínky pro využívání výnosů z prodeje emisních povolenek ale oproti současnému stavu ještě zpřísňuje.
K čemu slouží emisní povolenky a jak jejich obchodování funguje?
- Emisní povolenky jsou hlavním nástrojem Evropského systému pro obchodování s emisemi (EU ETS), který má snížit emise skleníkových plynů. Každou vypuštěnou tunu CO2 totiž EU zpoplatnila.
- Nakoupenými povolenkami podniky prokazují, že na vypouštění určitého množství emisí mají de facto povolení. Kdo životní prostředí více znečišťuje, ten také více platí. Cena povolenky dosáhla maxima, když překročila částku 100 eur za tunu CO2. Aktuálně se pohybuje kolem 80 eur za kus.
- Evropská unie každý rok vydává určité množství emisních povolenek. Část povolenek alokuje vybraným zařízením zdarma, ostatní dává do dražby jednotlivým státům.
Podle zdroje z Evropské komise nová směrnice umožňuje finance z prodeje povolenek použít plošně jen na rozvoj budoucích obnovitelných zdrojů, ale nikoli na podporu těch již dříve postavených. Mezi „staré“ zdroje patří především ty, které jsou podporovány v rámci POZE. Na žádné výjimky či přechodná období nová směrnice nebere ohled.
Revidovaná směrnice navíc vyžaduje, aby veškeré výnosy z povolenek byly využity na ochranu klimatu. Doposud stačilo využívat na tento účel pouze 50 procent prostředků, u zbytku šlo jen o doporučení. Od příštího roku se to však stane povinností.
Období, kdy finance z povolenek ještě mohly být použity na POZE, uplynulo v červnu 2023. „Výnosy z emisních povolenek, které nastanou po červnu 2023 a v příštím roce, do starých obnovitelných zdrojů jít nemohou. Na nové, které se postaví od roku 2024, už ano,“ popisuje vrchní ředitel sekce ochrany klimatu MŽP Petr Holub.
Podle něj sice existuje možnost část výnosů z roku 2023 přesunout na financování obnovitelných zdrojů v příštím roce, ale šlo by o složitý mechanismus a ještě za cenu zvýšení deficitu letošního státního rozpočtu. „Nejsou to dodatečné peníze, které připlynou, a musely by se vzít někde jinde,“ vysvětluje Holub.
Co přinesou novinky v systému obchodování s povolenkami?
- 100 procent výnosů z emisních povolenek musí členské státy EU využít na financování projektů spojených s ochranou klimatu.
- Vznikne nový Sociální fond, který podpoří zranitelné skupiny obyvatel (například nízkopříjmové domácnosti) a malé a střední podniky, pro které dekarbonizace nebude snadná.
- Systém bude rozšířen na dekarbonizaci v námořní dopravě, pro emise v silniční dopravě a emise veřejných budov vznikne nový systém.
MŽP na základě pozměněné směrnice připravilo novelu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, kterou by měla do konce roku projednat vláda. Zanesení změn do české legislativy však mělo proběhnout do konce roku 2023. Česko tak bude mít podle Holuba zhruba půl roku, maximálně rok zpoždění, pro což by měla mít Evropská komise ještě pochopení.
Obchodování s emisními povolenkami spadá do gesce MŽP. Od roku 2021 do roku 2030 předpokládá výnosy z jejich prodeje ve výši 193 miliard Kč, pokud se však bude cena povolenky pohybovat kolem 80 eur za kus (tunu CO2). Pokud bude povolenka stát 100 eur, mohly by se příjmy z povolenek dostat na 316 miliard Kč.
Pro letošní rok MŽP předpokládá výnosy z povolenek ve výši zhruba 19 miliard Kč, příští rok by to mělo být 32 či 40 miliard Kč. „Cena povolenky roste a zároveň ubývají volně přidělované povolenky,“ říká Holub. Část povolenek totiž EU rozděluje zdarma pro vybrané podniky. Zároveň do výše příjmů z povolenek promlouvá i kurz eura vůči koruně.
Systém získávání a přerozdělování výnosů z emisních povolenek je však komplikovaný. Národní výnosy z emisních povolenek, nazývané také „žluté povolenky“, jsou příjmem státního rozpočtu. Naopak celoevropské výnosy neboli „zelené povolenky“, jdou do Modernizačního fondu. Ten využívají primárně země s nižším HDP a Česká republika se na něm podílí 15,6 procenta.
Stávající obchodovací období emisních povolenek trvá od roku 2021 do roku 2030. MŽP má své odhady, kolik by během těchto let mělo Česko získat. „V té době do Modernizačního fondu přiteče 500 miliard Kč a v národních výnosech z emisních povolenek to bude 300 až 320 miliard Kč. Závisí to ale na ceně povolenky nebo na tom, v jakých oborech se bude dekarbonizovat,“ popisuje Holub.
Aktuálně je část výnosů přerozdělena mezi MŽP, MPO a státní rozpočet. Rezort životního prostředí povolenky využívá v programu Nová zelená úsporám pod správou Státního fondu životního prostředí ČR. MPO z nich hradí příspěvek pro firmy na provozní platby za podporované zdroje energie. „V tomto roce jsme z příjmů z prodeje dražených emisních povolenek obdrželi 1 218 651 153 Kč, a ty jsou určeny na kompenzace nepřímých nákladů za kalendářní rok 2022,“ uvedla mluvčí MPO Miluše Trefancová.
Zbytek prostředků putuje do státního rozpočtu. Jeho příjmy z povolenek podle Ministerstva financí činily pro rok 2023 celkem 32 504 463 142 Kč. „Dle údajů Státní pokladny činí tyto příjmy ke dni 15. listopadu 2023 celkem 15 495 633 090 Kč,“ uvedl mluvčí rezortu Petr Habáň.
V příštím roce by měly emisní povolenky přinést do rozpočtu 40,734 miliardy Kč. Rozpočet už s těmito prostředky počítá, a dokonce je už přerozdělil. „Jedná se například o výdaje na opatření ke zvýšení energetické účinnosti, využití obnovitelných zdrojů, k zamezení odlesňování krajiny a k obnově lesů, ochraně a obnově ekosystémů, půdy, modernizaci dopravních služeb a technologií v dopravě šetrných ke klimatu a na opatření směřující k finanční podpoře domácností s nižšími příjmy,“ jmenuje Habáň.
V současné době tečou peníze z povolenek do Česka především na energeticky úsporná opatření pro domácnosti, dále na výstavbu fotovoltaických elektráren, nových obnovitelných zdrojů, modernizaci energetických zdrojů na biomasu či zemní plyn nebo podporu veřejné nízkoemisní dopravy.
Emisní povolenky v Česku nakupuje podle údajů MŽP 235 subjektů, které spadají pod různé firmy. Mezi největší znečišťovatele, a tudíž i nákupce emisních povolenek, patří elektrárny a teplárny, dále rafinerie, železárny a ocelárny, vápenky a cementárny.
Vůbec největším plátcem byla podle dat z roku 2021 elektrárna Počerady. Srovnatelné množství C02 do ovzduší vypustí rafinerie Litvínov a elektrárny Ledvice, Tušimice, Prunéřov a Chvaletice. Jen o něco méně emisí produkují železárny a ocelárny Liberty Ostrava.
